Největší středověká pandemie ze 14. století nezasáhla podle vědců všechny regiony stejně. Zatímco například ve Skandinávii měla zdrcující vliv, na českém území při ní pokračoval hospodářský i demografický růst. Ukázala to inovativní metoda analýzy starého rostlinného pylu z různých evropských zemí. Výsledky mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli i čeští vědci, publikoval vědecký časopis Nature Ecology and Evolution.
Výsledky výzkumu podle vědců potvrzují, že neexistuje univerzálně platný model pandemie. Nejhorší známou pandemií v dějinách lidstva je podle historiků morová rána, která sužovala Evropu, západní Asii a severní Afriku v letech 1347 až 1352. Jejím původcem byla bakterie Yersinia pestis, která způsobovala takzvanou černou smrt. Historici odhadují, že při ní zemřela asi polovina evropské populace. Dosud k tomu ale podle vědců chyběla přesnější data.
Dřívější studie vycházely z informací o městských oblastech, které se vyznačovaly přelidněností a špatnou hygienou. V polovině 14. století ovšem podle vědců víc než tři čtvrtiny obyvatel Evropy žily na venkově. Rozsáhlá studie v Nature Ecology and Evolution nyní ukázala, že pro nezkreslené pochopení dopadu morové pandemie je třeba se zaměřit na zemědělské krajiny, sdělil Hájek.
Zemědělství bez lidí nemohlo fungovat
Vědci vyšli z faktu, že zemědělství bylo ve středověku závislé na práci lidí. „Pomocí nově vyvinutého přístupu nazvaného paleoekologie velkých dat (big-data paleoecology) jsme analyzovali 1634 radiouhlíkově datovaných vzorků pylu z 261 lokalit roztroušených po celé Evropě, abychom zjistili, zda zemědělské aktivity v určitém regionu po pandemii pokračovaly, nebo jestli opuštěná zemědělská krajina naopak zarostla divokou vegetací,“ popsal paleoekolog Petr Pokorný z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd.
Vzorky pylu z 19 současných evropských zemí ukázaly na prudký úbytek rozsahu zemědělské krajiny po pandemii ve Skandinávii, Francii, jihozápadním Německu, Řecku a střední Itálii. Tato zjištění podle vědců potvrdila údaje středověkých písemných pramenů o velkém poklesu počtu obyvatel po morové ráně. Zároveň se podle nich ale ukázalo, že mnoho regionů, včetně Českého království a přilehlých částí střední Evropy, mor zásadně nezasáhl.
Podle vedoucího týmů Adama Izdebskiho výzkum rovněž potvrdil, že neexistuje univerzálně platný model pandemie. „Pandemie jsou komplexní jevy, které mají nejen svou globální, ale i lokální historii. Vidíme to u pandemie covidu-19 a teď jsme to nově ukázali u středověké černé smrti,“ řekl.
Mezinárodní tým výzkumníků vedla skupina z Institutu Maxe Plancka v německém Lipsku. Vědci doufají, že nově vyvinutý přístup, který nazvali paleoekologií velkých dat, budou využívat i budoucí studie usilující o pochopení rozvoje a úpadku minulých společností.
