Vakcína proti ebole skvěle funguje, prozradila první reálná data z Afriky

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity a jejich kolegů ukazuje, že vakcína proti ebole vyvolává silnou a trvalou protilátkovou odpověď u očkovaných osob v oblastech Demokratické republiky Kongo. Mezi více než šesti stovkami účastníky studie jich 95,6 procenta mělo protilátky i půl roku po podání vakcíny.

Studie je prvním publikovaným výzkumem, který zkoumal protilátkovou odpověď po očkování proti ebole v Demokratické republice Kongo. Dlouhodobé analýzy sice stále pokračují, ale odtajněné výsledky pomohou informovat vědce a zodpovědné úřady o tom, jak by měli na další vlny epidemie eboly reagovat, uvedli autoři.

Ebola je jedním z nejsmrtelnějších nakažlivých onemocnění na světě. Poprvé ji lékaři zaznamenali roku 1976, když vypukla její první epidemie u řeky Ebola právě v Kongu. Od té doby se v subsaharské Africe s přestávkami objevují další ohniska epidemií a v Kongu je jich nejvíc.

Data z terénu ukázala úspěch

Vakcína jménem rVSVΔG-ZEBOV-GP byla schválená roku 2019 jak americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, tak Evropskou lékovou agenturou. Jedná se o jednodávkovou očkovací látku, která byla v letech 2018 až 2020 podána více než třem stům tisícům obyvatel Konga v průběhu jedné z vlny epidemií. Zatím ale chyběly studie, které by prozkoumaly protilátkovou odpověď očkované konžské populace – tedy to, jak dobře vakcína vlastně zabrala.

Američtí epidemiologové proto v Kongu studovali osoby, které vakcínu dostaly během epidemie v provincii Severní Kivu. V době mezi srpnem a zářím 2018 tam výše popsanou vakcínou naočkovali 608 lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženými ebolou, anebo byli kontakty těchto kontaktů. Byli mezi nimi i lékaři a zdravotní sestry, které v nejvíce postiženém regionu pracovali. 

Vědci jim odebrali vzorky krve v době očkování, o 21 dní později a znovu potom po šesti měsících. Zjistili, že po 21 dnech vykazovalo 87,2 procenta účastníků studie protilátkovou odpověď. Po šesti měsících přetrvávaly protilátky u 95,6 procenta všech účastníků.

Studie poskytuje zásadní důkaz, že protilátková odpověď po očkování vakcínou rVSVΔG-ZEBOV-GP je v prostředí ohniska nákazy spolehlivá a zřejmě také dostatečně dlouhodobá. Tato zjištění jsou podle autorů výzkumu důležitým příspěvkem k pochopení účinnosti vakcíny v reálném prostředí. Navrhují, aby se výsledky využili při očkováním v budoucích centrech epidemie v Africe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...