Vakcína proti ebole skvěle funguje, prozradila první reálná data z Afriky

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity a jejich kolegů ukazuje, že vakcína proti ebole vyvolává silnou a trvalou protilátkovou odpověď u očkovaných osob v oblastech Demokratické republiky Kongo. Mezi více než šesti stovkami účastníky studie jich 95,6 procenta mělo protilátky i půl roku po podání vakcíny.

Studie je prvním publikovaným výzkumem, který zkoumal protilátkovou odpověď po očkování proti ebole v Demokratické republice Kongo. Dlouhodobé analýzy sice stále pokračují, ale odtajněné výsledky pomohou informovat vědce a zodpovědné úřady o tom, jak by měli na další vlny epidemie eboly reagovat, uvedli autoři.

Ebola je jedním z nejsmrtelnějších nakažlivých onemocnění na světě. Poprvé ji lékaři zaznamenali roku 1976, když vypukla její první epidemie u řeky Ebola právě v Kongu. Od té doby se v subsaharské Africe s přestávkami objevují další ohniska epidemií a v Kongu je jich nejvíc.

Data z terénu ukázala úspěch

Vakcína jménem rVSVΔG-ZEBOV-GP byla schválená roku 2019 jak americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, tak Evropskou lékovou agenturou. Jedná se o jednodávkovou očkovací látku, která byla v letech 2018 až 2020 podána více než třem stům tisícům obyvatel Konga v průběhu jedné z vlny epidemií. Zatím ale chyběly studie, které by prozkoumaly protilátkovou odpověď očkované konžské populace – tedy to, jak dobře vakcína vlastně zabrala.

Američtí epidemiologové proto v Kongu studovali osoby, které vakcínu dostaly během epidemie v provincii Severní Kivu. V době mezi srpnem a zářím 2018 tam výše popsanou vakcínou naočkovali 608 lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženými ebolou, anebo byli kontakty těchto kontaktů. Byli mezi nimi i lékaři a zdravotní sestry, které v nejvíce postiženém regionu pracovali. 

Vědci jim odebrali vzorky krve v době očkování, o 21 dní později a znovu potom po šesti měsících. Zjistili, že po 21 dnech vykazovalo 87,2 procenta účastníků studie protilátkovou odpověď. Po šesti měsících přetrvávaly protilátky u 95,6 procenta všech účastníků.

Studie poskytuje zásadní důkaz, že protilátková odpověď po očkování vakcínou rVSVΔG-ZEBOV-GP je v prostředí ohniska nákazy spolehlivá a zřejmě také dostatečně dlouhodobá. Tato zjištění jsou podle autorů výzkumu důležitým příspěvkem k pochopení účinnosti vakcíny v reálném prostředí. Navrhují, aby se výsledky využili při očkováním v budoucích centrech epidemie v Africe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...