Šimpanzi překvapili vědce. Otevřené rány ošetřují pomocí hmyzu

Přírodovědci poprvé pozorovali, jak šimpanzi ošetřují sami sebe i své druhy. Dělají to pomocí hmyzu, který může dezinfikovat zranění. Jasné zatím není, jestli tato metoda skutečně léčí. Vědci to popsali ve studii, která vyšla v odborném časopise Current Biology.

Šimpanzi žijí ve volné přírodě jen v rovníkové Africe. Jedním z míst, kde je jejich populace nejživotaschopnější, je národní park Loango v Gabonu. Právě tam probíhá už několik let výzkumný projekt Ozounga , který zkoumá 45člennou tlupu šimpanzů ze všech možných úhlů.

Vědce nejvíc zajímají ty vlastnosti, které mají primáti nejvíc společné s lidmi, tedy především jejich sociální vztahy, interakce a spory s jinými skupinami, jejich lovecké chování, používání nástrojů či kognitivní a komunikační schopnosti.

„Samoléčba, kdy zvířata používají části rostlin nebo nevýživné látky k boji proti patogenům nebo parazitům, byla už pozorována u mnoha živočišných druhů včetně hmyzu, plazů, ptáků a savců,“ přibližuje Simone Piková, která výzkum vede. „Například naši dva nejbližší žijící příbuzní, šimpanzi a bonobové, polykají listy rostlin s protiparazitickými účinky a žvýkají hořké listy, které mají chemické vlastnosti vhodné k hubení střevních škůdců.“

Ošetřování vnějších ran

Jenže až dosud nikdo nezdokumentoval, že by kromě této vnitřní medicíny šimpanzi nebo jiná zvířata používali léčivé látky na vnější rány. „Naše pozorování přinášejí první důkaz, že šimpanzi pravidelně chytají hmyz a přikládají si ho na zranění. Naším cílem je teď prozkoumat, jaké jsou důsledky takového překvapivého chování,“ nastiňuje primatolog Tobias Deschner, který na projektu také pracoval.

První vědcem, který měl to štěstí, že něco takového viděl, byla Alessandra Mascarová, jež tehdy pracovala v projektu jen jako dobrovolnice. V roce 2019 sledovala šimpanzí samici Suzee a všimla si, že při pečování o dospívajícího syna Sia mu cosi přiložila na místo poranění.

„Později večer jsem se na ta videa podívala znovu a všimla jsem si, že Suzee nejprve natáhla ruku, aby něco chytila, a pak to dala mezi rty a přímo na otevřenou ránu na Siaově noze. Když jsme o těchto pozorováních a možné funkci tohoto chování diskutovali s členy týmu, uvědomili jsme si, že jsme takové chování nikdy neviděli a že také nikdy předtím nebylo zdokumentováno,“ vzpomíná Mascarová.

O týden později pozorovala doktorandka Lara Southernová dospělého samce Freddyho, který předváděl podobné chování. Tým přišel na to, že ony drobné předměty byly s největší pravděpodobností létajícím hmyzem, vzhledem k tomu, kde a jakým způsobem je šimpanzi chytili.

Toto chování biology tak zaujalo, že během následujícího roku začali cíleně sledovat a natáčet všechny šimpanze se zraněními. Postupně vytvořili záznam dvaadvaceti situací, které většinou zachycovaly zvířata, jak si přikládají hmyz na vlastní zranění.

Vzájemná pomoc

Téměř rok po prvním pozorování viděli primatologové další pozoruhodnou situaci. „Dospělý samec Littlegrey měl na holeni hlubokou otevřenou ránu a Carol, dospělá samice, která ho ošetřovala, se náhle natáhla, aby chytila hmyz,“ popsali. „Nejvíce nás zaujalo, že ho podala Littlegreyovi, ten si ho přiložil na ránu a následně se Carol a další dva dospělí šimpanzi také dotkli rány a hmyz na ni přemístili. Vypadalo to, že tři nepříbuzní šimpanzi provádějí toto chování výhradně ve prospěch člena své skupiny.“

Autoři studie předpokládají, že hmyz by mohl mít protizánětlivé nebo antiseptické účinky. Něco podobného totiž dělali v minulosti i lidé a v řadě oblastí světa se tato praxe využívá i v současnosti.

Používání hmyzu k léčebným účelům se u lidí datuje až do doby 1400 let před naším letopočtem a je stále oblíbené napříč lidskou populací – zahrnuje různé druhy hmyzu s vědecky prokázanými antibiotickými a antivirovými účinky.

„Zajímám se o kognitivní schopnosti šimpanzů, takže mě nejvíc překvapilo, že neošetřují jen zranění svoje nebo svých příbuzných, ale i zranění jiných nepříbuzných jedinců. Takové příklady jasného společenského chování jsou u nelidských druhů pozorovány jen výjimečně. Tahle pozorování ale mohou přesvědčit i skeptiky,“ dodává Piková.

Znají šimpanzi alternativní medicínu?

U šimpanzů si tím ale badatelé zatím nemohou být jistí, protože se jim nepodařilo využívaný hmyz zdokumentovat ani nebyli schopní popsat, zda tato metoda má nějaký hmatatelný dopad na zdravotní stav primátů.

Alternativním vysvětlením tedy může být, že pozorované chování nemá žádné prospěšné důsledky, ale je součástí místní šimpanzí kultury, stejně jako je součástí lidské společnosti velké množství léčebných postupů, které ve skutečnosti léčenému příliš prospěchu nepřinášejí.

V dalším kroku chtějí vědci získat zbývající části hmyzu, aby mohli identifikovat druhy a následně provést biologické testy zkoumající možné léčivé vlastnosti. Kromě toho se tým zaměří také na sociální rozměr chování, například na to, kdo je hlavním aktérem a kdo hlavním příjemcem „léčby“, a také na procesy sociálního učení, které umožňují přenos znalostí.

„Je fascinující vidět, že po desetiletích výzkumu divokých šimpanzů nás stále překvapují nečekaným novým chováním,“ doplňuje Deschner. „Naše studie ukazuje, že je o našich nejbližších žijících příbuzných stále co zkoumat a objevovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 4 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 5 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 8 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 8 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
včera v 17:14

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
včera v 16:05

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
včera v 10:46

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07
Načítání...