Kombinace oteplování a běžných chemikálií zmenšuje ryby. Experti varují před velkým problémem

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Autoři studie tvrdí, že ryby vystavené chemikálii bisfenol A potřebují k růstu ve vodách s vysokou teplotou více potravy. Sloučenina se běžně používá při výrobě plastů a podle odborníků narušuje u živočichů komunikaci mezi buňkami, což má dopad na jejich metabolismus a růst. U lidí je látka spojovaná s nepříznivými následky pro vývoj či imunitní systém. Ročně se po celém světě vyrobí miliardy tun této sloučeniny.

Vědci vystavili ryby druhu dánio pruhované (Danio rerio) množství bisfenolu A, které se běžně vyskytuje ve vodních tocích. Zjistili, že chemická látka při teplotě 24 stupňů Celsia snižuje množství energie, které ryby potřebují k růstu. Sloučenina naopak brzdí růst při třiceti a více stupních. To je přitom teplota, v níž v důsledku globálního oteplování žije řada mořských živočichů.

Biolog Frank Seebacher, který výzkum vedl, tvrdí, že je proto naléhavě potřeba zmírnit klimatickou změnu a současně omezit množství plastového odpadu. Jinak podle něj hrozí, že se sníží populace určitých druhů, což v kombinaci s rybolovem může vést k jejich úplnému zániku.

Nejohroženější oblastí je jihovýchodní Asie

Autoři studie, kterou vydal odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, uvádí, že oteplováním, znečištěním a rybolovem je nejvíce ohrožená jihovýchodní Asie, jižní část Severní Ameriky a severní část Jižní Ameriky.

Bisfenol A se do moře dostává z odpadních vod a také z rozkládajících se plastů. Velké množství chemikálií je podle vědců v blízkosti výrobních závodů.

Omezením výzkumu je skutečnost, že vědci studii provedli na malých sladkovodních rybkách. Očekávají nicméně podobné výsledky i u dalších druhů.

„U obratlovců jsou velmi zachovalé všechny endokrinní systémy, takže je nepravděpodobné, že by mezi nimi existovaly obrovské rozdíly v tom, jak reagují na bisfenol A. Ale tato možnost existuje a musíme ji ověřit,“ konstatuje Seebacher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 19 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 22 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...