Moravští antropologové rekonstruovali podobu středověkých velmožů

Antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek už šest let vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. Posledními dvěma výstupy jsou podoby raně středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Letitou tvorbu, na níž spolupracují i s archeologem Luďkem Galuškou, představili v nové knize „Tváří v tvář předkům. Laboratoř antropologické rekonstrukce“, kterou vydalo stejnojmenné pracoviště Moravského zemského muzea, pro nějž oba zmínění tvůrci pracují.

Vaníčková v knize popisuje rekonstrukce z různých historických období od neandertálských lovců až po dobu Jana Nepomuckého, který žil ve 14. století. „Říkala jsem si, že by bylo fajn mít po těch letech něco hmatatelného, kde by bylo ukázané, co vše jsme představili zde v muzeu a v dalších institucích, které s námi spolupracují,“ řekla Vaníčková. Poslední dvě představené rekonstrukce společně tvoří úvodní kapitolu celé knihy.

Podoba velmože z Uherského Hradiště –⁠⁠ Sadů
Zdroj: Antropologická rekonstrukce podoby LAR/FOTO: Filip Fojtík

„Publikace velice reprezentativní formou představuje tvorbu Laboratoře antropologické rekonstrukce, která byla založena v roce 2018. Dosud zde bylo uskutečněno 16 takových projektů,“ uvedl Petr Kostrhun, vedoucí Pavilonu Anthropos, jenž je součástí Moravského zemského muzea.

Mistři rekonstrukcí

Tvorbou rekonstrukcí jsou Vaníčková s Bílkem v Česku unikátem. Poslední dvě sochy jsou dílem vzniklým na základě kosterních nálezů z doby Velké Moravy ze Sadů u Uherského Hradiště, kde pracoval archeolog Galuška. První sochou je muž ve věku 40 až 50 let, který byl zřejmě vyššího společenského postavení. „Jeho hrobka byla umístěna v kostele a na celém pohřebišti je největší,“ uvedla Vaníčková. Podle toho pro něj vytvořila Kristýna Urbanová oděv. Halena se skládá z jemného nebarveného lněného plátna a ze lněného diamantového kepru, svrchní plášť je z ovčí vlny. Lemovaný je kožešinou z lišky obecné. Na hlavě má velmož koženou čapku.

Podoba velmože z Uherského Hradiště –⁠ Sadů
Zdroj: Antropologická rekonstrukce podoby LAR/FOTO: Filip Fojtík

Druhá rekonstrukce je plaketa, která zobrazuje muže ve věku 45 až 50 let, který byl ve své době na vrcholu společenské pyramidy.

Plaketa s rekonstrukcí muže ze Sadů
Zdroj: FOTO: Filip Fojtík/Laboratoř antropologické rekonstrukce

Jeho hrob se nacházel v přistavěné boční kapli. Původně měl stupínkový náhrobek a byl bohatě zdobený.

Podoba velmože z Uherského Hradiště –⁠ Sadů
Zdroj: Antropologická rekonstrukce podoby LAR/FOTO: Filip Fojtík

Z dosavadních 16 rekonstrukcí mohou návštěvníci už nyní vidět čtyři v Pavilonu Anthropos. Jde například o neandertálského lovce nebo dvě ženy z těžební šachty z oblasti Krumlovského lesa.

9 minut
Rozhovor s vědci o rekonstrukci tváře šamanky
Zdroj: ČT24

Další exponát se nachází v Památníku Karla Absolona v Dietrichsteinském paláci, kde mohou lidé vidět takzvanou princeznu z Býčí skály. Antropologické rekonstrukce předků budou důležitou součástí podoby nových expozic v Pavilonu Anthropos. Muzeum připravuje jeho přestavbu, dokončení je naplánováno na rok 2025.

Podoba velmože z Uherského Hradiště –⁠⁠ Sadů
Zdroj: Antropologická rekonstrukce podoby LAR/FOTO: Filip Fojtík

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...