Moravští antropologové rekonstruovali podobu středověkých velmožů

Antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek už šest let vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. Posledními dvěma výstupy jsou podoby raně středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Letitou tvorbu, na níž spolupracují i s archeologem Luďkem Galuškou, představili v nové knize „Tváří v tvář předkům. Laboratoř antropologické rekonstrukce“, kterou vydalo stejnojmenné pracoviště Moravského zemského muzea, pro nějž oba zmínění tvůrci pracují.

Vaníčková v knize popisuje rekonstrukce z různých historických období od neandertálských lovců až po dobu Jana Nepomuckého, který žil ve 14. století. „Říkala jsem si, že by bylo fajn mít po těch letech něco hmatatelného, kde by bylo ukázané, co vše jsme představili zde v muzeu a v dalších institucích, které s námi spolupracují,“ řekla Vaníčková. Poslední dvě představené rekonstrukce společně tvoří úvodní kapitolu celé knihy.

Podoba velmože z Uherského Hradiště –⁠⁠ Sadů
Zdroj: Antropologická rekonstrukce podoby LAR/FOTO: Filip Fojtík

„Publikace velice reprezentativní formou představuje tvorbu Laboratoře antropologické rekonstrukce, která byla založena v roce 2018. Dosud zde bylo uskutečněno 16 takových projektů,“ uvedl Petr Kostrhun, vedoucí Pavilonu Anthropos, jenž je součástí Moravského zemského muzea.

Mistři rekonstrukcí

Tvorbou rekonstrukcí jsou Vaníčková s Bílkem v Česku unikátem. Poslední dvě sochy jsou dílem vzniklým na základě kosterních nálezů z doby Velké Moravy ze Sadů u Uherského Hradiště, kde pracoval archeolog Galuška. První sochou je muž ve věku 40 až 50 let, který byl zřejmě vyššího společenského postavení. „Jeho hrobka byla umístěna v kostele a na celém pohřebišti je největší,“ uvedla Vaníčková. Podle toho pro něj vytvořila Kristýna Urbanová oděv. Halena se skládá z jemného nebarveného lněného plátna a ze lněného diamantového kepru, svrchní plášť je z ovčí vlny. Lemovaný je kožešinou z lišky obecné. Na hlavě má velmož koženou čapku.

Podoba velmože z Uherského Hradiště –⁠ Sadů
Zdroj: Antropologická rekonstrukce podoby LAR/FOTO: Filip Fojtík

Druhá rekonstrukce je plaketa, která zobrazuje muže ve věku 45 až 50 let, který byl ve své době na vrcholu společenské pyramidy.

Plaketa s rekonstrukcí muže ze Sadů
Zdroj: FOTO: Filip Fojtík/Laboratoř antropologické rekonstrukce

Jeho hrob se nacházel v přistavěné boční kapli. Původně měl stupínkový náhrobek a byl bohatě zdobený.

Podoba velmože z Uherského Hradiště –⁠ Sadů
Zdroj: Antropologická rekonstrukce podoby LAR/FOTO: Filip Fojtík

Z dosavadních 16 rekonstrukcí mohou návštěvníci už nyní vidět čtyři v Pavilonu Anthropos. Jde například o neandertálského lovce nebo dvě ženy z těžební šachty z oblasti Krumlovského lesa.

Nahrávám video

Další exponát se nachází v Památníku Karla Absolona v Dietrichsteinském paláci, kde mohou lidé vidět takzvanou princeznu z Býčí skály. Antropologické rekonstrukce předků budou důležitou součástí podoby nových expozic v Pavilonu Anthropos. Muzeum připravuje jeho přestavbu, dokončení je naplánováno na rok 2025.

Podoba velmože z Uherského Hradiště –⁠⁠ Sadů
Zdroj: Antropologická rekonstrukce podoby LAR/FOTO: Filip Fojtík

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...