Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti; v oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným – jejich domovem, napsal britský deník The Times.
Nová studie popisuje, jak odpadky, které pokrývají přibližně 1,5 milionu kilometrů čtverečných, osídlili živočichové a rostliny, kteří se normálně vyskytují na pobřeží. Mezi tyto vetřelce patří krabi, asijské sasanky, mořští červi, hvězdice a houby. Skutečnost, že se jim daří tisíce kilometrů od jejich obvyklých stanovišť, vyvrátila dlouhotrvající předpoklad, že otevřený oceán je v podstatě neprůchodná mořská poušť.
„Otevřený oceán byl dlouho považován za fyzickou a biologickou bariéru pro šíření většiny pobřežních mořských druhů. Zdá se, že tomu tak již není, protože v současnosti existují vhodná stanoviště v otevřeném oceánu. Pobřežní organismy mohou přežívat na moři po mnoho let a rozmnožovat se, což vede k vytvoření soběstačných pobřežních společenství na volném oceánu,“ uvedli vědci v časopise Nature Communications.
Pět plastových ostrovů
Tato společenstva se vyskytují v takzvaných gyrech odpadu, které vznikají, když povrchové proudy unášejí plastové znečištění od pobřeží do oceánu, kde ho zachycují rotující proudy.
Existuje nejméně pět míst, kde se nahromadilo velké množství plastového odpadu, ale největším z nich je subtropický gyr v severním Pacifiku. Leží mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy a jeho hmotnost se odhaduje na 79 tisíc tun. Velkou část tvoří mikroplastové úlomky o šířce menší než pět milimetrů. Zahrnuje však i větší kusy plovoucího odpadu, jako jsou sítě, bóje a lahve.
Cesta odpadu i života přes oceán
Schopnost pobřežních druhů přežít dlouhou dobu v otevřeném oceánu na plastech se ukázala v roce 2011, když Japonsko zasáhla tsunami. Přes Tichý oceán se k pobřeží Severní Ameriky dostalo téměř tři sta druhů. Mnoho z nich přežilo na provizorních plavidlech i několik let. V roce 2013 se na pláži ve státě Washington vylodila dřevěná japonská loď pojmenovaná Sai-Šou Maru, ve které bylo pět živých ryb.
Na nejnovějším výzkumu se podíleli oceánografové, kteří vytvořili počítačové modely předpovídající místa, kde se v subtropickém gyru v severním Pacifiku nejčastěji hromadí plasty. Na základě modelů se výzkumníkům podařilo nasbírat více než sto tun plastů a dalšího odpadu. Tento odpad byl předán týmu biologů, kteří zjistili, že pobřežní druhy – včetně sasanek a obojživelníků podobajících se krevetám – nejen přežívají, ale i prosperují.
Výsledky vyvolaly další otázky: v neposlední řadě, čím se tato zvířata živí? „Otevřený oceán nebyl až dosud pro pobřežní organismy obyvatelný,“ řekl Greg Ruiz ze Smithsonianova centra pro environmentální výzkum (SERC). „Částečně kvůli omezení biotopů – v minulosti tam nebyly plasty – a částečně, jak jsme se domnívali, proto, že to byla potravní poušť,“ dodal.
