Neočkovaní šíří covid třikrát víc než vakcinovaní, ukazují švýcarská data

Švýcarská pracovní skupina pro covid-19 zveřejnila na konci listopadu řadu statistických zjištění o přenosu viru SARS-CoV-2, která vycházejí z rozsáhlých dat v zemi. Nejvíc se soustředila na to, jak moc chrání očkování před přenosem viru na ostatní – výsledek je podle expertů optimistický.

Zásadním zjištěním této zprávy je, že v reálných podmínkách mají lidé, kteří nebyli proti covidu očkováni, třikrát vyšší pravděpodobnost, že nakazí ostatní, než ti, kdo vakcinaci podstoupili. Tato zpráva předcházela ve Švýcarsku rozhodnutí, zda v zemi provést přeočkování takzvaným boosterem, tedy posilující dávkou vakcíny.

Vědci se věnovali pouze lidem, kteří byli plně vakcinováni přípravkem firem Pfizer/BioNTech. Studie se zabývala především tím, jak jsou nakažliví očkovaní ve srovnání s lidmi bez vakcíny, nikoliv důvody. Přesto pracovní skupina uvedla, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že očkovaní mají nižší virovou nálož, případně jsou nakažliví kratší dobu.

Na základě těchto poznatků švýcarská pracovní skupina uvedla, že pokud by se zbývající populace nechala očkovat, mohlo by se v celé zemi zabránit nejméně deseti tisícovkám hospitalizací. Ve Švýcarsku má přitom alespoň jednou dávku vakcíny 67 procent populace. Pokud by se všichni nechali naočkovat i posilovací dávkou, pak by to zabránilo dalším deseti až dvaceti tisícům hospitalizací.

Mýtus o šíření

Zjištění o tom, jak moc chrání vakcína i proti přenosu nemoci, vyvrací jeden z nejrozšířenějších mýtů o viru, a sice že očkovaní i neočkovaní mají stejnou pravděpodobnost přenosu viru, a tedy i nákazy dalších osob.

Toto nepravdivé tvrzení bývá používáno jako důvod, proč jsou vakcíny neúčinné. Vychází ze starších studií, které se zabývaly pouze množstvím viru, který člověk vyměšuje. U varianty delta to opravdu může být podobné množství u očkovaného i neočkovaného. Jenže vakcinovaní mají jednak tento virus už mnohdy usmrcený, ale také ho vylučují mnohem kratší dobu. 

Nezávislá skupina radí vládě

Švýcarská národní vědecká pracovní skupina pro Covid-19 radí veřejným orgánům, jaké vhodné kroky je třeba přijmout během pandemie, ale nepřijímá přímo politická rozhodnutí.

Tento orgán se skládá z 25 vědců z příslušných specializovaných oborů, kteří se dobrovolně zapojili do programu. Jedním z jeho hlavních úkolů je od začátku pandemie vyvracet konspirační teorie a falešné zprávy o viru a pomáhat reakci vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 27 mminutami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 44 mminutami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 1 hhodinou

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 5 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 6 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 7 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...