Ze zemí Evropské unie zmizelo od roku 1980 na šest set milionů hnízdících ptáků. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu, na kterém spolupracovali i ornitologové z Česka. Největší propad tým pozoroval u vrabce domácího, jeho populace poklesla o 247 milionů, sdělila Česká společnost ornitologická v tiskové zprávě (ČSO). Odborníci analyzovali údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou ve sledovaných zemích původní.
V Evropě masově vymírají ptáci. Vrabců od roku 1980 ubylo o čtvrt miliardy
Autoři studie odhadli, že mezi lety 1980 až 2017 poklesla celková populace evropských ptáků o 17 až 19 procent, což odpovídá ztrátám mezi 560 až 620 miliony jedinců. „Ve skutečnosti během tohoto období ubylo až 900 milionů ptáků, ztrátu však vyvažuje nárůst početnosti některých druhů o přibližně 340 milionů jedinců,“ uvedli zástupci ČSO. Dodali, že značný podíl na ztrátách má velmi výrazný pokles malého počtu běžných druhů, u několika ptačích druhů naopak populace výrazně narostly.
Nejvíce zasažený druh, vrabec domácí, přišel o polovinu své populace. U jeho blízkého příbuzného, vrabce polního, poklesla populace zhruba o 30 milionů jedinců. Odborníci připomněli, že na oba druhy dopadá intenzivní zemědělství, vrabec domácí však mizí i z měst – kvůli nedostatku potravy, hnízdních příležitostí, šíření ptačí malárie i znečištěnému ovzduší.
Viník: intenzivní zemědělství
Výrazně ubylo i konipasů lučních, 97 milionů jedinců, následují špaček se ztrátou 75 milionů a skřivan polní, jehož populace poklesla o 68 milionů jedinců. Fakt, že jsou nejvyšší ztráty právě u polních a lučních ptáků, je podle ČSO důsledkem postupů intenzivního zemědělství.
Početnost však dost poklesla i u dálkových migrantů – vedle konipasa k nim patří i budníček větší či podřád bahňáků. Podle ČSO to ukazuje na nutnost ochrany těchto migrantů podél jejich tahových cest.
Výzkum však také ukázal, že zatímco v 80. a 90. letech počty ptáků hodně klesaly, v poslední dekádě se tempo zpomalilo. Evropské směrnice o ptácích a o stanovištích tak podle odborníků právně chrání prioritní druhy a přispívají k jejich ochraně i zachování stanovišť.
„Příkladem může být sedm druhů dravců, jejichž počty během posledních desetiletí stouply v důsledku zvýšení jejich ochrany, snížené míry pronásledování a omezení používání pesticidů či zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací. Bez zavedení těchto směrnic by populační pokles mnoha druhů byl bezesporu ještě o mnoho výraznější,“ míní zástupci ČSO. Práce podle nich také potvrzuje výsledky předchozích výzkumů, které ukázaly velké ztráty druhové rozmanitosti.
„V příštím roce se bude konat zasedání Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, na kterém se bude diskutovat o budoucnosti celosvětové biologické rozmanitosti a způsobech, jak zvýšit úsilí v oblasti ochrany přírody zaměřené na prevenci vymírání a obnovu početnosti druhů. Naše studie je varovným signálem, že vymírání druhů a ,tiché jaro‘ jsou skutečnou hrozbou,“ uvedla hlavní autorka studie Fiona Burnsová z Královské společnosti pro ochranu ptáků. „Plně podporujeme zajištění pevného rámce, který by ochranu přírody postavil do popředí všech celosvětových plánů,“ dodala výzkumnice.
Na výzkumu spolupracoval mezinárodní tým z Královské společnosti pro ochranu ptáků, BirdLife International a ČSO. Studie se zakládá na údajích Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, projektu Evropské rady pro sčítání ptáků a povinných zpráv členských států EU, které musejí podle směrnice EU o ptácích podávat Evropské komisi.
