Vědci jsou na stopě toho, proč některé vakcíny mohou způsobovat srdeční potíže

několik zemí zaznamenalo, že mezi vedlejšími účinky vakcín proti covidu-19 mohou být některé srdeční choroby, zejména myokarditida a perikarditida. Vědci sice zatím nebyli schopní popsat proč přesně, ale tento fenomén stále intenzivněji zkoumají – zejména proto, že se možnost očkování rozšiřuje na mladší a mladší ročníky.

Vakcína proti koronaviru
Zdroj: ČTK Autor: Luděk Peřina

Jako myokarditida se označuje zánět srdečního svalu, zatímco perikarditida je zánět vaku obklopujícího sval. Covid-19 může sám o sobě způsobit oba stavy, byly ale také hlášeny u menšího počtu osob, které dostaly některou z mRNA vakcín; nejčastěji se oba tyto problémy vyskytly u mužů mladších třiceti let a dospívajících mladíků.

Podle údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bylo v USA hlášeno asi 877 potvrzených případů myokarditidy u očkovaných osob mladších třiceti let z 86 milionů podaných dávek mRNA vakcíny.

Podle Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) je riziko vyšší do sedmi dnů po podání druhé dávky vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna. Většina případů myokarditidy u očkovaných osob je relativně mírná a pacienti se uzdraví sami nebo s minimální léčbou, říkají lékaři. Zatím podle amerických úřadů na tyto problémy nikdo z vakcinovaných nezemřel.

CDC doporučuje, aby se nechal očkovat každý, komu je pět let a více, a tvrdí, že přínos prevence onemocnění covid-19, hospitalizací a úmrtí výrazně převyšuje riziko myokarditidy, a to i u mladších mužů. FDA ale zatím pozastavil povolení používání vakcíny Moderna u dospívajících, zatímco zkoumá riziko.

Příčina problému je neznámá

Většina vědců se při hledání zdroje problému obrací ke spike proteinu, tedy onomu hrotu na povrchu koronaviru, pomocí něhož proniká do buňky, kde se pak množí. Vakcíny s mRNA jsou navrženy tak, aby v těle vyvolaly tvorbu určité verze proteinu spike, která pak spustí imunitní reakci.

Imunitní odpověď pak zahrnuje neutralizační protilátky, které blokují schopnost viru dostat se do buněk a replikovat se. Taková imunitní reakce může člověka buď ochránit před virem covid-19 úplně, anebo může alespoň zmírnit závažnost onemocnění.

Podle Biykem Bozkurtové, profesorky medicíny se specializací na kardiologii na Baylor College of Medicine v Houstonu, ale může existovat jistá podobnost mezi proteinem spike a proteiny, které se nacházejí v srdečním svalu, a to by pak mohlo podněcovat imunitní obranu organismu k mobilizaci proti srdci.

Protilátky proti bílkovině spike proteinu mohou mít nezamýšlený účinek působení proti srdečním bílkovinám, uvedla pro Wall Street Journal Bozkurtová, která se v červenci podílela na studii myokarditidy spojené s očkováním v časopise Circulation.

Tato teorie „molekulární mimikry“ je ale zatím jen teorií, doposud ani nebyla plně ověřena u očkovaných osob, ale zejména nevysvětluje, proč se myokarditida vyskytuje pouze u některých lidí, přiznává Bozkurtová.

Další hypotéza říká, že část mRNA z vakcín by mohla být přijímána srdečními buňkami známými jako kardiomyocyty, uvedl Jay Schneider, konzultant kardiovaskulární medicíny na klinice Mayo v Jacksonville na Floridě.

Tyto buňky by pak mohly produkovat protein hrotu koronaviru, který by u nich mohl vyvolat protilátkovou reakci, řekl Schneider. Ten už dokonce provedl laboratorní testy a zjistil, že během nich srdeční buňky přijaly vakcínu Moderna a následně exprimovaly protein spike. Tyto výsledky ale zatím nevyšly v žádném odborném časopise a sám Schneider upozorňuje, že by měly být interpretovány s opatrností, ani jeho práce totiž přinejmenším nevysvětluje, proč k těmto potížím dochází jen někdy a tak málo.

A co když je to jinak?

Někteří lékaři ale přišli s dalším možným vysvětlením, které by zbavovalo zodpovědnosti očkovací látku – podle nich může být za srdečními problémy zodpovědné nesprávné podávání vakcín.

Tato očkování se totiž mají vstřikovat do ramenního svalu, známého také jako deltový sval. Pokud se ale obsah injekce omylem dostane do žíly, mohlo by dojít k dodání části vakcíny do srdce prostřednictvím krevních cév.

Existují už i další náznaky, že právě tato stopa by mohla být správná. Například podle výsledků zveřejněných už v srpnu v odborném žurnálu Clinical Infectious Diseases on-line hongkongští vědci zjistili, že pokud se dostala vakcína společností Pfizer/BioNTech u myší do žíly, opravdu v nich mohla vyvolat myokarditidu i perikarditidu.

To, že se myokarditida po očkování objevuje častěji u mladších samců než u jiných věkových a pohlavních skupin, podle vědců naznačuje, že by zde mohla existovat souvislost s hormonem testosteronem, jehož hladina je u mladších samců obvykle vysoká – respektive mnohem vyšší než u jakýchkoliv jiných skupin.

Už delší dobu se přitom ví, že právě testosteron může zvyšovat zánětlivou imunitní reakci. Některé studie naznačují, že vakcína společnosti Moderna má vyšší riziko myokarditidy než vakcína společnosti Pfizer. Pokud se tento rozdíl potvrdí, mohl by s nejvyšší pravděpodobností souviset s rozdíly v dávkách, uvedl výkonný ředitel společnosti Moderna Stéphane Bancel.

Vakcína společnosti Moderna totiž obsahuje více mRNA na dávku než ta od Pfizeru – to je ale současně podle soudobých poznatků také příčina toho, proč má očkování Moderny o něco vyšší účinnost a také déle vydrží než látka od její konkurence.