Na 197 milionů vakcín připadá 321 problémů se srdcem. Evropské úřady dál doporučují očkovat proti covidu

V pátek oznámila Evropská agentura pro léčivé přípravky, že s mRNA vakcínami je spojený velmi výjimečně výskyt dvou zdravotních problémů – myokarditidy (zánětu srdečního svalu) a perikarditidy (zánětu membrány kolem srdce).

Hodnocení měl na starost PRAC (Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv). Úřad se věnoval detailní analýze všech známých případů těchto zdravotních problémů, které se objevily a byly hlášené v Evropském hospodářském prostoru.

Vědci našli 145 případů myokarditidy u lidí, kteří dostali vakcínu Comirnaty od výrobce Pfizer/ BioNTech, a 19 nahlášených případů u osob, kterým byla aplikována vakcína Spikevax od Moderny. Hlášeno bylo také 138 případů perikarditidy po aplikaci Comirnaty a 19 případů po aplikaci Spikevax. K 31. květnu 2021, což je období, které úřad zkoumal, bylo v Evropě přitom podáno přibližně 177 milionů dávek Comirnaty a 20 milionů dávek Spikevaxu.

Znamená to, že v případě myokarditidy i perikarditidy se tento problém objevuje přibližně u každé milionté podané dávky.

Komu tyto problémy hrozí nejvíc

Počet případů byl tak nízký, že úřad zkoumal i ty, které se objevily mimo Evropu. Na základě dat se ukázalo, že tyto problémy se nejčastěji vyskytly v době do 14 dnů po očkování, častěji po druhé dávce a nejvíce postihovaly mladší dospělé muže.

Když už se objevily, v drtivé většině neměly destruktivní průběh: ze všech zkoumaných případů jich smrtí skončilo pouze pět, přičemž se vždy jednalo o osoby v pokročilém věku, anebo měli tito lidé jiné závažné komplikace. Pravděpodobnost úmrtí je tedy asi jedna ku čtyřiceti milionům.

Z dostupných údajů, které vycházely z informací o léčbě, se zdá, že průběh obou nemocí je po očkování podobný typickému průběhu těchto onemocnění z jiných příčin a obvykle se tedy zlepšuje jak léčbou, tak i obyčejným odpočinkem.

Jak vypadají zdravotní problémy po očkování

Myokarditida i perikarditida jsou zánětlivá onemocnění srdce. Jejich příznaky mohou být různé, spojuje je většinou dušnost, silný tlukot srdce a také nepříjemná bolest na hrudi.

Objevují se u různých nemocí virového původu; díky jejich relativní rozšířenosti proti nim mají lékaři mnoho druhů léčiv, u perikarditidy jsou to například kortikosteroidy.

Neznámá u dalších vakcín

V Evropě se v současné době kromě dvou mRNA vakcín využívají i další dvě očkovací látky – jednodávková Janssen od Johnson and Johnson a Vaxzevria od AstraZeneca. EMA se pokoušela zjistit, jestli také u nich není nějaké riziko podobných zdravotních problémů, ale zatím se to nepodařilo.

Společnosti budou muset evropským úřadům dodat svá data, aby to úředníci mohli prověřit; opravňuje je k tomu to, že očkovací látky jsou schválené v režimu, který je umožňuje takto kontrolovat.

Co to mění?

Podle EMA jsou tyto projevy výjimečné, a není tedy zapotřebí jakkoliv měnit očkovací strategii. Přínosy všech registrovaných vakcín proti covidu-19 nadále převažují nad jejich riziky. Vědecké důkazy ukazují, že očkování snižuje počet úmrtí a hospitalizací v důsledku koronaviru.

Zdravotničtí pracovníci by si ale měli být vědomi možných známek a příznaků myokarditidy a perikarditidy a měli by informovat očkované osoby, aby vyhledaly okamžitou lékařskou pomoc, pokud se objeví.

EMA i národní orgány, jako je český SÚKL, budou i nadále sledovat bezpečnost a účinnost všech schválených očkovacích látek proti covidu-19 a všechny zjištěné informace budou poskytovat veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 15 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 17 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 19 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 21 hhodinami
Načítání...