V Japonsku se začala prodávat první geneticky vylepšená rajčata. Mají zbavovat stresu

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Podle informací společnosti Sanatech Seed a japonských médií je to první potravina upravená pomocí CRISPR, kterou si může volně koupit veřejnost.

Japonci chtěli původně prodávat jen rajský protlak vyrobený z takto upravených rajčat, ale zájem byl tak velký, že nakonec prodávají přímo rajčata. Výrobce zdůrazňuje, že rajčata jsou pro něj jen začátkem – v blízké budoucnosti se chystá mnoho dalších variant zeleniny a ovoce.

„Jako společnost zabývající se vývojem sazenic, která využívá technologii editace genomu, máme radost ze zájmu spotřebitelů i zemědělců. Budeme pokračovat ve vývoji odrůd, na kterých si budou moci lidé pochutnat,“ uvedla společnost Sanatech Seed v tiskové zprávě.

Genetická úprava není jen hra

Tato rajčata jsou pomocí CRISPR upravená tak, aby měla sníženou hladinu enzymu, který rozkládá neurotransmiter GABA. Díky tomu mají rajčata přibližně pětkrát více GABA – tato látka má podle řady výzkumů zklidňující účinek na organismus; předpokládá se, že snižuje úroveň stresu a pomáhá k lepšímu spánku. Tyto výsledky jsou sice zatím diskutabilní a pro mnohé vědce i kontroverzní, ale některé náznaky účinků jsou slibné. Japonské spotřebitele ale tato možnost zjevně zaujala.

CRISPR urychluje změny, které by přírodě trvaly stovky nebo tisíce let. Tato biotechnologie umí jako nůžky vystřihnout z DNA nějakou její část, odstranit ji, anebo dokonce nahradit jinou sekvencí genetické informace.

Změnou genů prošla drtivá většina všech potravin, které dnes lidstvo konzumuje – například moderní banány jsou výsledkem staletí trvající hybridizace s jinými odrůdami. V průběhu takového šlechtění mění zemědělci vlastnosti podle svého přání prostřednictvím selektivního šlechtění – CRISPR dává vědcům mnohem větší kontrolu nad tím, které geny v plodině chtějí, nebo nechtějí.

V Evropské unii jsou geneticky upravené potraviny zatím zakázané, Japonsko tato rajčata ale za geneticky modifikovaná nepovažuje. K podobným změnám, které u nich vědci vyvolali, totiž může docházet i přirozeně.

Dveře otevřené genetickému inženýrství

Podle řady vědců mají geneticky upravené potraviny zásadní potenciál pro rychlou a současně kvalitní úpravu rostlin – bez jakékoliv chemie. Proto kritizují omezení Evropské unie. Britská vláda teď chce v Anglii uvolnit podmínky pro pěstování užitkových rostlin, které prošly genetickou úpravou. Změnu vládě umožnil odchod z Unie, která v této oblasti stanovila velmi přísné podmínky. Britové si od většího rozšíření těchto rostlin slibují větší výnosy, menší používání chemických přípravků v zemědělství nebo snížení emisí.

Cílená úprava genomu způsobuje méně rozsáhlé zásahy než genetická modifikace. Při změnách způsobených genetickou úpravou se používá materiál pouze jednoho genu, u genetických modifikací pak i cizí geny. V Evropské unii se ale obě metody regulují stejným způsobem, což část vědců i zemědělců kritizuje.

6 minut
Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin
Zdroj: ČT24

„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které nám poskytla příroda,“ řekl ministr životního prostředí George Eustice. Podle něj takové plodiny mohou pomoci v řešení problémů, jako jsou změny klimatu či pokles druhové pestrosti. Potraviny budou mít i lepší nutriční hodnoty.

Díky změnám pravidel rostliny vyvinuté za použití cílené úpravy genomu budou kontrolovány stejným způsobem, jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Změna bude platit na území Anglie, ostatní části Británie si mohou upravit legislativu samostatně.

Vědci rozhodnutí přivítali jako pozitivní krok vpřed. O přínosu genetické úpravy je přesvědčena badatelka Wendy Harwoodová ze střediska Johna Innese, jež se zabývá výzkumem rostlin a plodin. „Genetická úprava je jedna z nejzajímavějších technologií, kterou jsem v posledních letech v oblasti zkoumání plodin viděla,“ řekla agentuře AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 5 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 7 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 22 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...