V Japonsku se začala prodávat první geneticky vylepšená rajčata. Mají zbavovat stresu

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Podle informací společnosti Sanatech Seed a japonských médií je to první potravina upravená pomocí CRISPR, kterou si může volně koupit veřejnost.

Japonci chtěli původně prodávat jen rajský protlak vyrobený z takto upravených rajčat, ale zájem byl tak velký, že nakonec prodávají přímo rajčata. Výrobce zdůrazňuje, že rajčata jsou pro něj jen začátkem – v blízké budoucnosti se chystá mnoho dalších variant zeleniny a ovoce.

„Jako společnost zabývající se vývojem sazenic, která využívá technologii editace genomu, máme radost ze zájmu spotřebitelů i zemědělců. Budeme pokračovat ve vývoji odrůd, na kterých si budou moci lidé pochutnat,“ uvedla společnost Sanatech Seed v tiskové zprávě.

Genetická úprava není jen hra

Tato rajčata jsou pomocí CRISPR upravená tak, aby měla sníženou hladinu enzymu, který rozkládá neurotransmiter GABA. Díky tomu mají rajčata přibližně pětkrát více GABA – tato látka má podle řady výzkumů zklidňující účinek na organismus; předpokládá se, že snižuje úroveň stresu a pomáhá k lepšímu spánku. Tyto výsledky jsou sice zatím diskutabilní a pro mnohé vědce i kontroverzní, ale některé náznaky účinků jsou slibné. Japonské spotřebitele ale tato možnost zjevně zaujala.

CRISPR urychluje změny, které by přírodě trvaly stovky nebo tisíce let. Tato biotechnologie umí jako nůžky vystřihnout z DNA nějakou její část, odstranit ji, anebo dokonce nahradit jinou sekvencí genetické informace.

Změnou genů prošla drtivá většina všech potravin, které dnes lidstvo konzumuje – například moderní banány jsou výsledkem staletí trvající hybridizace s jinými odrůdami. V průběhu takového šlechtění mění zemědělci vlastnosti podle svého přání prostřednictvím selektivního šlechtění – CRISPR dává vědcům mnohem větší kontrolu nad tím, které geny v plodině chtějí, nebo nechtějí.

V Evropské unii jsou geneticky upravené potraviny zatím zakázané, Japonsko tato rajčata ale za geneticky modifikovaná nepovažuje. K podobným změnám, které u nich vědci vyvolali, totiž může docházet i přirozeně.

Dveře otevřené genetickému inženýrství

Podle řady vědců mají geneticky upravené potraviny zásadní potenciál pro rychlou a současně kvalitní úpravu rostlin – bez jakékoliv chemie. Proto kritizují omezení Evropské unie. Britská vláda teď chce v Anglii uvolnit podmínky pro pěstování užitkových rostlin, které prošly genetickou úpravou. Změnu vládě umožnil odchod z Unie, která v této oblasti stanovila velmi přísné podmínky. Britové si od většího rozšíření těchto rostlin slibují větší výnosy, menší používání chemických přípravků v zemědělství nebo snížení emisí.

Cílená úprava genomu způsobuje méně rozsáhlé zásahy než genetická modifikace. Při změnách způsobených genetickou úpravou se používá materiál pouze jednoho genu, u genetických modifikací pak i cizí geny. V Evropské unii se ale obě metody regulují stejným způsobem, což část vědců i zemědělců kritizuje.

6 minut
Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin
Zdroj: ČT24

„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které nám poskytla příroda,“ řekl ministr životního prostředí George Eustice. Podle něj takové plodiny mohou pomoci v řešení problémů, jako jsou změny klimatu či pokles druhové pestrosti. Potraviny budou mít i lepší nutriční hodnoty.

Díky změnám pravidel rostliny vyvinuté za použití cílené úpravy genomu budou kontrolovány stejným způsobem, jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Změna bude platit na území Anglie, ostatní části Británie si mohou upravit legislativu samostatně.

Vědci rozhodnutí přivítali jako pozitivní krok vpřed. O přínosu genetické úpravy je přesvědčena badatelka Wendy Harwoodová ze střediska Johna Innese, jež se zabývá výzkumem rostlin a plodin. „Genetická úprava je jedna z nejzajímavějších technologií, kterou jsem v posledních letech v oblasti zkoumání plodin viděla,“ řekla agentuře AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...