Až třetina druhů stromů nemusí přežít do konce století, varuje studie. V Česku je ohroženo 17 procent populací

Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky jsou už nyní na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Informovala o ní agentura Reuters.

Podle přehledu o stavu stromů hrozí vyhynutí 17 500 druhů – v případě 440 z nich je situace kritická, protože už existuje méně než 50 zástupců.

Počet je dvojnásobný ve srovnání s počty ohrožených savců, ptáků, obojživelníků a plazů dohromady, uvádí se ve zprávě. „Tato studie je varováním pro všechny lidi na světě, že stromy potřebují pomoc,“ řekl generální ředitel BGCI Paul Smith.

Stromy, které nemusí přežít

Mezi nejohroženější patří například magnólie a stromy z čeledi dvojkřídláčovitých, které rostou v deštných pralesích jihovýchodní Asie. Situace ale není dobrá ani co se týče dubů, javorů nebo stromů z čeledi ebenovitých.

Stromy přispívají k udržení přirozených ekosystémů a jsou považovány za klíčové v boji proti globálnímu oteplování a změnám klimatu. „Na každém druhu stromu záleží – kvůli milionům dalších druhů závislých na stromech i lidem na celém světě,“ řekl Smith.

Nejvíce ohrožených stromů se vyskytuje v Brazílii, dále je to Indonésie, Malajsie, Čína, Kolumbie a Venezuela. Kritická je podle studie situace zejména na ostrovních státech – typickým příkladem je Madagaskar, kde může vyhynout až 59 procent z jeho 3129 druhů. 

Studie se dotkla i České republiky – podle ní u nás žije 84 druhů stromů, z toho je 12 endemitů, to znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě. Ohrožených je v Česku 14 druhů, tedy celkem 17 procent – stejné procento je ohrožené vyhynutím také na sousedním Slovensku. 

Co ohrožuje stromy

Největší hrozbu pro zachování druhů stromů představuje jejich vytlačování z míst, kde původně rostly, lidskou aktivitou. Přirozené druhově pestré lesy vytlačují plantáže k pěstování plodin, ale také kácení stromů jako palivo nebo mýcení pro chov dobytka.

Stále větší nebezpečí ale podle autorů zprávy přináší také klimatická změna způsobená člověkěm a extrémní projevy počasí. Stromy tak ničí nejen stále intenzivnější požáry, ale také sucha a nebo záplavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 20 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
před 23 hhodinami

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.