Vlna veder v Kanadě zabila víc než miliardu mořských zvířat

Bezprecedentní vlna veder, která na začátku letošního července zasáhla západní pobřeží Kanady, způsobila smrt více než miliardy mořských zvířat, tvrdí odborníci. Je to podle nich varovný signál do budoucnosti, který ukazuje, jak zranitelné jsou ekosystémy nezvyklé na extrémní teploty dané změnami klimatu.

Nad západní Kanadou a severozápadem USA se teploty dostaly v obcích podél pobřeží až na čtyřicet stupňů Celsia, čímž překonaly historické rekordy – a kvůli extrémním podmínkám vydrželo toto počasí několik dní a neposkytovalo lidem ani přírodě oddech.

Předpokládá se, že intenzivní a neutuchající horko zabilo v provincii Britská Kolumbie až pět set lidí a přispělo ke stovkám lesních požárů, které hasiči likvidovali ještě několik dní. Ekologové se ale obávají, že mělo také ničivý dopad na mořský život.

Christopher Harley, mořský biolog z Univerzity Britské Kolumbie, spočítal, že neobvyklé horko mohlo zabít více než miliardu mořských živočichů. Ničivost vlny veder je podle něj očividná už při pouhé procházce po pláži. „Když se procházíte kolem pobřeží, tak není normální, aby vám pod nohama křupaly mušle. Ale teď jich všude kolem bylo tolik, že jste se nemohli vyhnout šlápnutí na mrtvé živočichy,“ uvedl pro deník Guardian.

Zápach hnijících mušlí byl prakticky všudypřítomný – když je podrobněji studoval, ukázalo se, že byly v podstatě „uvařené“. Teplota vody stoupla totiž tak vysoko, že v ní tyto organismy zvyklé na mnohem nižší teploty nebyly schopné přežít. V mělké vodě se rozkládali plži, mořské hvězdice a škeble. „Byl to pro mě mimořádně silný, hluboký zážitek,“ řekl.

Obavy o kvalitu vody

Mořští plži jsou sice odolní, ale letošní teplotní šok podle biologa přežít nemohli. Hromadný úhyn měkkýšů by navíc mohl dočasně ovlivnit i kvalitu mořské vody, protože ji tito tvorové pomáhají filtrovat a čistit; díky nim je moře v těchto oblastech dostatečně průzračné, aby sluneční světlo pronikalo do hloubky a zásobovalo energií tamní ekosystémy.

„Na metru čtverečním by mohlo žít několik desítek, nebo dokonce stovka druhů,“ řekl Harley. Při výpočtu rozsahu ztrát vycházel z toho, jak těsně vedle sebe žijí slávky jedlé. „Na plochu o velikosti plotny sporáku se jich vejdou tisíce. A existují stovky kilometrů kamenitých pláží, které jsou pro mušle pohostinné,“ popsal.

Zatímco slávky se mohou zregenerovat během pouhých dvou let, řada hvězdic a škeblí žije desítky let, a množí se proto mnohem pomaleji, takže i jejich obnova bude pravděpodobně trvat déle.

Harley dostal od kolegů také zprávy o uhynulých mořských sasankách, rybách a ústřicích a odborníci varovali, že kanadské provincie se musí přizpůsobit skutečnosti, že náhlé a trvalé vlny veder budou v důsledku změny klimatu pravděpodobně častější. Právě tento týden zasáhla Kanadu a severozápad USA další, tentokrát zřejmě o něco méně intenzivní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čínská sonda míří k asteroidu a kometě, má odebrat vzorky

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
před 46 mminutami

Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.
před 20 hhodinami

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
před 21 hhodinami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
včera v 10:25

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
včera v 09:55

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
včera v 06:35

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
27. 5. 2025
Načítání...