Dosavadní výzkum naznačuje, že dostupné očkovací látky si proti variantě delta zachovávají významnou účinnost, zejména po dvou dávkách. Nejrozšířenější vakcína v Česku, tedy Pfizer/BioNtech, vychází z testů zatím nejlépe. Nejvíce důkazů pochází z Velké Británie, která různé varianty nejvíc analyzuje.
Už na začátku června vydal odborný časopis The Lancet výsledky britské studie, která zkoumala v laboratoři, jak si vakcíny poradí s různými variantami covidu – konkrétně variantami alfa (britská), beta (jihoafrická) a delta (indická). Vědci v tomto výzkumu odebrali krev od očkovaných osob a vystavili virus protilátkám v ní.
Výsledky byly dost znepokojivé. Ukázalo se totiž, že hladiny protilátek u osob, které dostaly dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech, byly v přítomnosti varianty delta šestkrát nižší než v přítomnosti původního kmene koronaviru, na němž byla vakcína založena. Nižší reakce vyvolaly také varianty alfa a beta, přičemž u varianty alfa bylo zjištěno 2,6krát méně protilátek a u varianty beta 4,9krát méně.
Pozdější francouzská studie Pasteurova institutu dospěla k závěru, že neutralizační protilátky vytvořené očkováním vakcínou Pfizer/BioNTech jsou třikrát až šestkrát méně účinné proti variantě delta než proti variantě alfa.
Fungují ještě vakcíny?
Hladiny protilátek naměřené v laboratoři sice slouží jako dost spolehlivý parametr pro měření účinnosti vakcíny, nemohou ale poskytnout plnou odpověď. Zejména neberou v úvahu druhou imunitní odpověď v podobě takzvaných T-lymfocytů, které napadají již infikované buňky, a ne samotný virus.
Pro měření účinnosti vakcíny jsou proto rozhodující pozorování v reálném světě – a první výsledky jsou v tomto ohledu podle expertů zatím uklidňující. Podle údajů, které zveřejnila organizace Public Health England, je očkování vakcínami Pfizer/BioNTech a AstraZeneca stejně účinné v prevenci hospitalizace v případě varianty delta jako v případě varianty alfa.
Dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech zabrání 96 procentům hospitalizací v důsledku varianty delta, zatímco vakcína AstraZeneca zabrání 92 procentům hospitalizací, jak vyplývá ze studie, které se zúčastnilo 14 tisíc osob. Předchozí údaje zveřejněné britskými zdravotnickými úřady koncem května dospěly k podobným závěrům i u méně závažných forem onemocnění.
Vakcína společnosti Pfizer/BioNTech je dva týdny po druhé dávce účinná z 88 procent proti symptomatickému onemocnění způsobenému variantou delta, zatímco u případů způsobených variantou alfa je vakcína účinná z 93 procent. AstraZeneca vykazuje 60procentní účinnost proti případům způsobeným variantou delta a 66procentní v případě varianty alfa. Podobné údaje zveřejnily skotské úřady v časopise The Lancet.
Jedna dávka nestačí
Z dostupných vakcín vyžaduje pouze ta od společnosti Johnson & Johnson k dosažení účinnosti jednu dávku. Zatím není k dispozici dostatek údajů, aby bylo možné určit, jak působí proti variantě delta.
Pokud jde o ostatní očkování, laboratorní i reálné testy dospěly k závěru, že jedna dávka jakékoli vakcíny poskytuje proti variantě delta pouze omezenou ochranu.
„Po jedné dávce vakcíny Pfizer/BioNTech mělo 79 procent lidí měřitelnou neutralizační protilátkovou odpověď proti původnímu kmeni, ale v případě B.1.617.2 (delta) tento podíl klesl na 32 procent,“ uvedla laboratorní studie z června.
Pasteurův ústav zjistil, že jediná dávka přípravku AstraZeneca by měla proti variantě delta „malou až žádnou účinnost“.
Údaje britské vlády tyto laboratorní výsledky potvrzují v reálných scénářích. Obě vakcíny byly účinné ze 33 procent proti symptomatickým případům způsobeným variantou delta tři týdny po první dávce ve srovnání s přibližně 50procentní účinností proti variantě alfa.
Ve Velké Británii, kde je nyní varianta delta zodpovědná za 96 procent nových případů, tato zjištění přiměla vládu ke zkrácení čekací doby mezi jednotlivými dávkami z 12 týdnů na osm pro osoby starší 40 let. Ve Francii byla čekací doba na druhou dávku vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna zkrácena z pěti na tři týdny.