Vakcína Pfizer/BioNTech by měla dostatečně chránit i před variantou delta, jedna dávka ale nestačí

Delta varianta koronaviru je zdrojem vážných obav řady expertů zejména proto, že laboratorní testy prokázaly, že je ve srovnání s ostatními formami covidu-19 nakažlivější a odolnější vůči vakcínám. Vědci po celém světě teď řeší, jak moc člověka vakcíny před variantou označovanou původně jako indická ochrání.

Dosavadní výzkum naznačuje, že dostupné očkovací látky si proti variantě delta zachovávají významnou účinnost, zejména po dvou dávkách. Nejrozšířenější vakcína v Česku, tedy Pfizer/BioNtech, vychází z testů zatím nejlépe. Nejvíce důkazů pochází z Velké Británie, která různé varianty nejvíc analyzuje.

Už na začátku června vydal odborný časopis The Lancet výsledky britské studie, která zkoumala v laboratoři, jak si vakcíny poradí s různými variantami covidu – konkrétně variantami alfa (britská), beta (jihoafrická) a delta (indická). Vědci v tomto výzkumu odebrali krev od očkovaných osob a vystavili virus protilátkám v ní.

Výsledky byly dost znepokojivé. Ukázalo se totiž, že hladiny protilátek u osob, které dostaly dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech, byly v přítomnosti varianty delta šestkrát nižší než v přítomnosti původního kmene koronaviru, na němž byla vakcína založena. Nižší reakce vyvolaly také varianty alfa a beta, přičemž u varianty alfa bylo zjištěno 2,6krát méně protilátek a u varianty beta 4,9krát méně.

Pozdější francouzská studie Pasteurova institutu dospěla k závěru, že neutralizační protilátky vytvořené očkováním vakcínou Pfizer/BioNTech jsou třikrát až šestkrát méně účinné proti variantě delta než proti variantě alfa.

Fungují ještě vakcíny?

Hladiny protilátek naměřené v laboratoři sice slouží jako dost spolehlivý parametr pro měření účinnosti vakcíny, nemohou ale poskytnout plnou odpověď. Zejména neberou v úvahu druhou imunitní odpověď v podobě takzvaných T-lymfocytů, které napadají již infikované buňky, a ne samotný virus.

Pro měření účinnosti vakcíny jsou proto rozhodující pozorování v reálném světě – a první výsledky jsou v tomto ohledu podle expertů zatím uklidňující. Podle údajů, které zveřejnila organizace Public Health England, je očkování vakcínami Pfizer/BioNTech a AstraZeneca stejně účinné v prevenci hospitalizace v případě varianty delta jako v případě varianty alfa.

Dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech zabrání 96 procentům hospitalizací v důsledku varianty delta, zatímco vakcína AstraZeneca zabrání 92 procentům hospitalizací, jak vyplývá ze studie, které se zúčastnilo 14 tisíc osob. Předchozí údaje zveřejněné britskými zdravotnickými úřady koncem května dospěly k podobným závěrům i u méně závažných forem onemocnění.

Vakcína společnosti Pfizer/BioNTech je dva týdny po druhé dávce účinná z 88 procent proti symptomatickému onemocnění způsobenému variantou delta, zatímco u případů způsobených variantou alfa je vakcína účinná z 93 procent. AstraZeneca vykazuje 60procentní účinnost proti případům způsobeným variantou delta a 66procentní v případě varianty alfa. Podobné údaje zveřejnily skotské úřady v časopise The Lancet.

Jedna dávka nestačí

Z dostupných vakcín vyžaduje pouze ta od společnosti Johnson & Johnson k dosažení účinnosti jednu dávku. Zatím není k dispozici dostatek údajů, aby bylo možné určit, jak působí proti variantě delta.

Pokud jde o ostatní očkování, laboratorní i reálné testy dospěly k závěru, že jedna dávka jakékoli vakcíny poskytuje proti variantě delta pouze omezenou ochranu.

„Po jedné dávce vakcíny Pfizer/BioNTech mělo 79 procent lidí měřitelnou neutralizační protilátkovou odpověď proti původnímu kmeni, ale v případě B.1.617.2 (delta) tento podíl klesl na 32 procent,“ uvedla laboratorní studie z června.

Pasteurův ústav zjistil, že jediná dávka přípravku AstraZeneca by měla proti variantě delta „malou až žádnou účinnost“.

Údaje britské vlády tyto laboratorní výsledky potvrzují v reálných scénářích. Obě vakcíny byly účinné ze 33 procent proti symptomatickým případům způsobeným variantou delta tři týdny po první dávce ve srovnání s přibližně 50procentní účinností proti variantě alfa.

Ve Velké Británii, kde je nyní varianta delta zodpovědná za 96 procent nových případů, tato zjištění přiměla vládu ke zkrácení čekací doby mezi jednotlivými dávkami z 12 týdnů na osm pro osoby starší 40 let. Ve Francii byla čekací doba na druhou dávku vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna zkrácena z pěti na tři týdny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
08:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 6 hhodinami

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 6 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
včera v 15:50

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
včera v 12:54

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
včera v 11:03

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
včera v 10:34

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
včera v 08:00
Načítání...