Země zadržuje obrovské množství tepla, tvrdí NASA. Vysvětluje to podle ní změny klimatu

Vědci z agentur NASA a NOAA tvrdí, že „energetická nerovnováha“ Země se výrazně zvyšuje. Podle jejich výzkumu se mezi roky 2005 a 2019 zdvojnásobila.

Jako energetická nerovnováha se označuje rozdíl mezi tím, kolik sluneční energie pohltí zemská atmosféra a povrch, a tím, kolik tepelného infračerveného záření se odrazí zpět do vesmíru.

Vědci z americké vesmírné agentury NASA a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nyní v nové studii uvedli, že energetická nerovnováha Země se od roku 2005 do roku 2019 přibližně zdvojnásobila. Tento nárůst označili za alarmující. „Kladná energetická nerovnováha znamená, že zemský systém získává energii, což způsobuje ohřívání planety,“ doplnila NASA v tiskové zprávě.

Autoři porovnávali údaje ze senzorů, které jsou umístěné na satelitech a na bójích v oceánech. Ty sledují, kolik energie vstupuje do zemského systému a kolik z něj zase vystupuje.

Systém, který se rozprostírá vlastně po celé zeměkouli, umožňuje vědcům přesně odhadnout rychlost, jakou se světové oceány ohřívají. A ta v uplynulých letech zásadním způsobem rostla.

„Dva nezávislé způsoby sledování změn energetické nerovnováhy na Zemi jsou ve velmi dobré shodě. Oba ukazují jasný trend, což nám dává velkou jistotu, že to, co vidíme, je skutečný jev,“ řekl Norman Loeb, hlavní autor studie z NASA. „Trendy, které jsme zjistili, jsou dost alarmující.“

Příčiny jsou už jasné

Teplo, které by jinak uniklo do vesmíru, udržují v atmosféře zvýšené emise skleníkových plynů. Toto oteplování pak způsobuje další změny, včetně tání ledu a sněhu. Nárůst množství vodní páry a změny v množství mraků by mohly toto oteplování ještě zvětšovat, uvedla NASA.

Významný podíl na zvýšení nerovnováhy má podle vědců ale pravděpodobně také přirozený posun Tichého oceánu z chladné fáze do teplé. „Pravděpodobně se jedná o kombinaci antropogenních vlivů a vnitřní proměnlivosti,“ uvedl Loeb. „A v tomto období obojí způsobuje oteplování, což vede k poměrně velké změně energetické nerovnováhy Země. Rozsah tohoto nárůstu je bezprecedentní.“

Loeb doplnil, že výzkum poskytuje pouze náhled ve vztahu k dlouhodobým změnám klimatu a že podle agentury NASA „není možné s jistotou předpovědět, jak by mohla vypadat rovnováha energetického rozpočtu Země v příštích desetiletích“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...