Země zadržuje obrovské množství tepla, tvrdí NASA. Vysvětluje to podle ní změny klimatu

Vědci z agentur NASA a NOAA tvrdí, že „energetická nerovnováha“ Země se výrazně zvyšuje. Podle jejich výzkumu se mezi roky 2005 a 2019 zdvojnásobila.

Jako energetická nerovnováha se označuje rozdíl mezi tím, kolik sluneční energie pohltí zemská atmosféra a povrch, a tím, kolik tepelného infračerveného záření se odrazí zpět do vesmíru.

Vědci z americké vesmírné agentury NASA a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nyní v nové studii uvedli, že energetická nerovnováha Země se od roku 2005 do roku 2019 přibližně zdvojnásobila. Tento nárůst označili za alarmující. „Kladná energetická nerovnováha znamená, že zemský systém získává energii, což způsobuje ohřívání planety,“ doplnila NASA v tiskové zprávě.

Autoři porovnávali údaje ze senzorů, které jsou umístěné na satelitech a na bójích v oceánech. Ty sledují, kolik energie vstupuje do zemského systému a kolik z něj zase vystupuje.

Systém, který se rozprostírá vlastně po celé zeměkouli, umožňuje vědcům přesně odhadnout rychlost, jakou se světové oceány ohřívají. A ta v uplynulých letech zásadním způsobem rostla.

„Dva nezávislé způsoby sledování změn energetické nerovnováhy na Zemi jsou ve velmi dobré shodě. Oba ukazují jasný trend, což nám dává velkou jistotu, že to, co vidíme, je skutečný jev,“ řekl Norman Loeb, hlavní autor studie z NASA. „Trendy, které jsme zjistili, jsou dost alarmující.“

Příčiny jsou už jasné

Teplo, které by jinak uniklo do vesmíru, udržují v atmosféře zvýšené emise skleníkových plynů. Toto oteplování pak způsobuje další změny, včetně tání ledu a sněhu. Nárůst množství vodní páry a změny v množství mraků by mohly toto oteplování ještě zvětšovat, uvedla NASA.

Významný podíl na zvýšení nerovnováhy má podle vědců ale pravděpodobně také přirozený posun Tichého oceánu z chladné fáze do teplé. „Pravděpodobně se jedná o kombinaci antropogenních vlivů a vnitřní proměnlivosti,“ uvedl Loeb. „A v tomto období obojí způsobuje oteplování, což vede k poměrně velké změně energetické nerovnováhy Země. Rozsah tohoto nárůstu je bezprecedentní.“

Loeb doplnil, že výzkum poskytuje pouze náhled ve vztahu k dlouhodobým změnám klimatu a že podle agentury NASA „není možné s jistotou předpovědět, jak by mohla vypadat rovnováha energetického rozpočtu Země v příštích desetiletích“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 10 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...