Země zadržuje obrovské množství tepla, tvrdí NASA. Vysvětluje to podle ní změny klimatu

Vědci z agentur NASA a NOAA tvrdí, že „energetická nerovnováha“ Země se výrazně zvyšuje. Podle jejich výzkumu se mezi roky 2005 a 2019 zdvojnásobila.

Jako energetická nerovnováha se označuje rozdíl mezi tím, kolik sluneční energie pohltí zemská atmosféra a povrch, a tím, kolik tepelného infračerveného záření se odrazí zpět do vesmíru.

Vědci z americké vesmírné agentury NASA a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nyní v nové studii uvedli, že energetická nerovnováha Země se od roku 2005 do roku 2019 přibližně zdvojnásobila. Tento nárůst označili za alarmující. „Kladná energetická nerovnováha znamená, že zemský systém získává energii, což způsobuje ohřívání planety,“ doplnila NASA v tiskové zprávě.

Autoři porovnávali údaje ze senzorů, které jsou umístěné na satelitech a na bójích v oceánech. Ty sledují, kolik energie vstupuje do zemského systému a kolik z něj zase vystupuje.

Systém, který se rozprostírá vlastně po celé zeměkouli, umožňuje vědcům přesně odhadnout rychlost, jakou se světové oceány ohřívají. A ta v uplynulých letech zásadním způsobem rostla.

„Dva nezávislé způsoby sledování změn energetické nerovnováhy na Zemi jsou ve velmi dobré shodě. Oba ukazují jasný trend, což nám dává velkou jistotu, že to, co vidíme, je skutečný jev,“ řekl Norman Loeb, hlavní autor studie z NASA. „Trendy, které jsme zjistili, jsou dost alarmující.“

Příčiny jsou už jasné

Teplo, které by jinak uniklo do vesmíru, udržují v atmosféře zvýšené emise skleníkových plynů. Toto oteplování pak způsobuje další změny, včetně tání ledu a sněhu. Nárůst množství vodní páry a změny v množství mraků by mohly toto oteplování ještě zvětšovat, uvedla NASA.

Významný podíl na zvýšení nerovnováhy má podle vědců ale pravděpodobně také přirozený posun Tichého oceánu z chladné fáze do teplé. „Pravděpodobně se jedná o kombinaci antropogenních vlivů a vnitřní proměnlivosti,“ uvedl Loeb. „A v tomto období obojí způsobuje oteplování, což vede k poměrně velké změně energetické nerovnováhy Země. Rozsah tohoto nárůstu je bezprecedentní.“

Loeb doplnil, že výzkum poskytuje pouze náhled ve vztahu k dlouhodobým změnám klimatu a že podle agentury NASA „není možné s jistotou předpovědět, jak by mohla vypadat rovnováha energetického rozpočtu Země v příštích desetiletích“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 10 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 12 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 13 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 17 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 19 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...