Civilizace začala v Amazonii upadat už před příchodem Evropanů. Příčinou byly klimatické změny

Dopady klimatických změn, které se projevily v amazonském deštném pralese už před příchodem evropských kolonistů po roce 1492, vedly k tomu, že populace původních obyvatel byly na ústupu před takzvaným „velkým vymíráním“. Tuto možnost popsal nový výzkum, který analyzoval údaje o pylu a dřevěném uhlí z celé Amazonie.

Vědci, kteří prostudovali dostupné údaje o fosilním pylu a dřevěném uhlí v Amazonii, tvrdí, že lidská civilizace v deštném pralese dosáhla vrcholu kolem roku 1200 našeho letopočtu. Pak byla některá místa opuštěna, což umožnilo, aby tam vyrostl znovu prales.

Nový výzkum, do něhož byli zapojeni vědci z univerzity v Readingu a který otiskl časopis Science, zpochybňuje předchozí předpoklad, že největší pokles populace v Americe –⁠ známý jako takzvané „velké vymírání“ –⁠ začal až poté, co evropští osadníci přenesli na kontinent nové nemoci.

Profesor Frank Mayle, který se věnuje tropické paleoekologii na univerzitě v Readingu a je spoluautorem studie, uvedl: „Naše analýza upozorňuje na možnost, že změna klimatu způsobila úpadek některých amazonských společností už několik století před příchodem Evropanů. Šlo zejména o ty složitější a vyspělejší společnosti, které byly možná příliš zkostnatělé na to, aby se přizpůsobily.“

Podle Mayla to nijak neubírá zodpovědnost evropským dobyvatelům: „I když zavlečení evropských nemocí, jako jsou neštovice, bylo pravděpodobně stále důvodem velkého úbytku populace, který byl následně zaznamenán na americkém kontinentu, výzkum je varováním před hrozbou, kterou změna klimatu pro společnost představuje. Poznatky o tom, jak různé typy starověké společnosti reagovaly na minulé změny klimatu, mohou poskytnout cenná vodítka k pochopení osudu dnešních společností v rámci globálního oteplování 21. století.“

Význam pro současnost

Analýza zkamenělého pylu a dřevěného uhlí odhalila, že mnohé dříve odlesněné plochy se zotavují již více než osm set, a nikoli čtyři sta let, jak se dříve předpokládalo. To naznačuje pokles počtu obyvatel v tomto prostoru ještě před příchodem Evropanů. Vědci teď budou v navazujícím výzkumu zkoumat příčiny a mechanismy tohoto úbytku.

Podle autorů je pochopení tehdejšího dopadu lokální změny klimatu důležité i pro probíhající diskuse o vlivu předkolumbovských civilizací na amazonské deštné pralesy i pro to, aby vědci lépe poznali, do jaké míry je současná podoba lesů dědictvím dřívější lidské činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 2 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 5 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 9 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 10 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.