Civilizace začala v Amazonii upadat už před příchodem Evropanů. Příčinou byly klimatické změny

Dopady klimatických změn, které se projevily v amazonském deštném pralese už před příchodem evropských kolonistů po roce 1492, vedly k tomu, že populace původních obyvatel byly na ústupu před takzvaným „velkým vymíráním“. Tuto možnost popsal nový výzkum, který analyzoval údaje o pylu a dřevěném uhlí z celé Amazonie.

Vědci, kteří prostudovali dostupné údaje o fosilním pylu a dřevěném uhlí v Amazonii, tvrdí, že lidská civilizace v deštném pralese dosáhla vrcholu kolem roku 1200 našeho letopočtu. Pak byla některá místa opuštěna, což umožnilo, aby tam vyrostl znovu prales.

Nový výzkum, do něhož byli zapojeni vědci z univerzity v Readingu a který otiskl časopis Science, zpochybňuje předchozí předpoklad, že největší pokles populace v Americe –⁠ známý jako takzvané „velké vymírání“ –⁠ začal až poté, co evropští osadníci přenesli na kontinent nové nemoci.

Profesor Frank Mayle, který se věnuje tropické paleoekologii na univerzitě v Readingu a je spoluautorem studie, uvedl: „Naše analýza upozorňuje na možnost, že změna klimatu způsobila úpadek některých amazonských společností už několik století před příchodem Evropanů. Šlo zejména o ty složitější a vyspělejší společnosti, které byly možná příliš zkostnatělé na to, aby se přizpůsobily.“

Podle Mayla to nijak neubírá zodpovědnost evropským dobyvatelům: „I když zavlečení evropských nemocí, jako jsou neštovice, bylo pravděpodobně stále důvodem velkého úbytku populace, který byl následně zaznamenán na americkém kontinentu, výzkum je varováním před hrozbou, kterou změna klimatu pro společnost představuje. Poznatky o tom, jak různé typy starověké společnosti reagovaly na minulé změny klimatu, mohou poskytnout cenná vodítka k pochopení osudu dnešních společností v rámci globálního oteplování 21. století.“

Význam pro současnost

Analýza zkamenělého pylu a dřevěného uhlí odhalila, že mnohé dříve odlesněné plochy se zotavují již více než osm set, a nikoli čtyři sta let, jak se dříve předpokládalo. To naznačuje pokles počtu obyvatel v tomto prostoru ještě před příchodem Evropanů. Vědci teď budou v navazujícím výzkumu zkoumat příčiny a mechanismy tohoto úbytku.

Podle autorů je pochopení tehdejšího dopadu lokální změny klimatu důležité i pro probíhající diskuse o vlivu předkolumbovských civilizací na amazonské deštné pralesy i pro to, aby vědci lépe poznali, do jaké míry je současná podoba lesů dědictvím dřívější lidské činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025

Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.
11. 6. 2025

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
11. 6. 2025
Načítání...