Vědci našli kombinaci léků, která by mohla zabírat na agresivní nádory mozku

Imunoterapie v kombinaci s novými experimentálními léky by mohla pomoct lidem s agresivními nádory mozku. Naznačily to první výsledky studie, které vědci představili na výročním zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny.

Nádory mozku představují život ohrožující onemocnění. Jenom v Česku se za rok podle odborníků objeví přes osm set  pacientů s primárním zhoubným nádorem, který v mozku přímo vznikl, a dalších více než tisíc lidí, kterým lékaři zjistí mozkové metastázy z jiného nádorového onemocnění.

Počty nádorů mozku v ČR
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky/SVOD

Nejčastějším a nejagresivnějším mozkovým nádorem u dospělých je glioblastom. Právě na něj se zaměřila malá studie britských vědců. Celkem se jí zúčastnilo deset pacientů trpících pokročilým stadiem této nemoci.

Zmíněnou skupinu vyzkoušeli experti léčit kombinací chemo- a imunoterapie. Konkrétně jim podávali imunoterapeutickou látku s názvem atezolizumab v kombinaci s novým lékem ipatasertibem. Na léčbu velmi dobře zareagovali dva pacienti. U jednoho z nich dokonce agresivní nádor zřejmě zcela zmizel. 

Hlavní autorka studie Juanita Lopezová poznamenala, že na tento typ rakoviny doposud imunoterapie nezabírala. První výsledky výzkumu ale podle ní naznačily, že lék ipatasertib může u některých pacientů vést k tomu, že nádory budou vůči atezolizumabu zranitelné.

„Věříme, že naše zjištění otevírají dveře k dalšímu vývoji toho, co by mohlo u některých pacientů s glioblastomem představovat vhodnou léčebnou alternativu,“ uvedla Lopezová.

„Je úžasné, že jsem tady“

Experimentální léčba zafungovala u devětapadesátiletého Hamishe Mykuru. Zhoubný nádor mozku mu lékaři diagnostikovali v roce 2018. Do studie se přihlásil o rok později, poté, co mu léčba zahrnující chemoterapii, radioterapii i operaci přestala zabírat a tumor se rozrůstal. Nyní, po více než dvaceti měsících se zdá, že nádor už nemá.

„Emocionální cesta, kterou jsem v posledních několika letech prošel, byla dramatická.  Vzhledem k závažnosti mé diagnózy je úžasné, že jsem stále tady,“ řekl podle serveru Guardian Mykura. 

„Několik měsíců po zahájení experimentální léčby jsem měl pocit, že veškerá naděje zmizela a že nádor opět začal růst. Operace ale odhalila, že se ve skutečnosti jednalo o zánět, který způsobily léky útočíčí na tumor. Zafungovaly,“ dodal. 

Autoři studie v té souvislosti poznamenali, že je tak dobrá odezva překvapila. Zdůraznili ale, že výzkum je teprve ve velmi rané fázi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...