Z Bajkonuru odletěla na ISS nová posádka


9. 4. 2021‌‌|Zdroj: ČT24, AP, ČTK

Z kosmodromu Bajkonur v pátek ráno odstartovala v ruské lodi Sojuz MS-18 trojčlenná posádka, která zamířila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Cesta by měla dvěma ruským kosmonautům a americkému astronautovi trvat méně než tři a půl hodiny. Roskosmos pro tuto příležitost pokřtil vesmírnou loď jménem kosmonauta Jurije Gagarina, který jako první člověk letěl do vesmíru před 60 lety – přesně 12. dubna 1961.

Ruští kosmonauti Oleg Novickij a Pjotr Dubrov spolu s americkým astronautem Markem Vandem Heiem odstartovali z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu na palubě Sojuzu MS-18 podle plánu ve 12:42 místního času (9:42 SELČ), uvedla agentura AP.

Takhle start vyfotografoval z Mezinárodní vesmírné stanice astronaut Sóiči Noguči:

Původně měla cestovat trojice ruských kosmonautů, ale na žádost amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ruská agentura Roskosmos jedno místo uvolnila pro Američana.

9 minut
Studio ČT24 – Start lodi Sojuz z Bajkonuru
Zdroj: ČT24

Věda na ISS

Úkolem nových členů posádky ISS bude práce na stovkách experimentů z oblasti biologie, biotechnologie, fyziky nebo vědy o Zemi, podotkla AP. Pro Novického je to třetí mise, pro Vandea Heie druhá a pro Dubrova první. Trojice se na ISS přidá ke stávající sedmičlenné americko-rusko-japonské posádce.

Ruský koráb odstartoval k Mezinárodní vesmírné stanici tři dny před šedesátým výročím letu, jenž vynesl do vesmíru prvního člověka. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v lodi Vostok 1 obletěl Zemi 12. dubna 1961, startoval rovněž z kosmodromu Bajkonur.

Vesmírný palác lidstva: stanice ISS slouží v kosmu přes 20 let

Výběr redakce

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

před 8 hhodinami
Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, zasáhlo i hráz přehrady

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, zasáhlo i hráz přehrady

včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo minimálně 25 lidí

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo minimálně 25 lidí

včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 18 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
6. 12. 2025‌‌

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
6. 12. 2025‌‌

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025‌‌

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025‌‌

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025‌‌

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025‌‌
Načítání...