Starší lidé by se neměli spoléhat na imunitu po prodělaném covidu, ukazuje dánská studie

Jak dlouho vydrží imunita po prodělání covidu-19, je jedna z klíčových otázek současné pandemie. Věnoval se jí rozsáhlý dánský výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Lancet. Jsou výrazně méně optimistické než starší studie na stejné téma.

Senioři, kteří se vyléčili z covidu-19, by neměli automaticky předpokládat, že jsou imunní proti druhé nákaze; naopak lidé ve věku pod 65 let jsou vůči ní mnohem odolnější.

Autoři výzkumu zjistili, že lidem do 65 let vydrží asi osmdesátiprocentní imunitní obrana po dobu nejméně šesti měsíců od nákazy. Senioři ale mají stejnou ochranu mnohem slabší – jen 47procentní.

Podle autorů toto zjištění ještě víc zdůrazňuje, jak zásadní je chránit před covidem právě seniory i jak důležité je právě tuto skupinu očkovat prioritně. „Naše studie potvrzuje, co už několik předchozích naznačovalo: nová infekce covidem je u mladých zdravých lidí jen velmi zřídkavá, nicméně starší občané mají pravděpodobnost opětovné nákazy vyšší,“ uvedl virolog Steen Ethelber, který se na výzkumu podílel.

„Protože starší lidé mají také vyšší pravděpodobnost, že budou mít horší průběh nemoci a bohužel i že zemřou, poskytují naše zjištění důkazy, že je v této pandemii zapotřebí zavádět opatření právě na ochranu seniorů. Když vezmeme v potaz, co je v sázce, zdůrazňuje to, jak zásadní je, aby se právě oni řídili zavedenými pravidly, aby oni i ostatní lidé byli v bezpečí – a to i v případě, že už covid prodělali. Naše výsledky jsou také důležitým zdrojem informací pro očkovací strategie i případná rozvolňování,“ dodal vědec.

Jak na to přišli?

Autoři studie vycházeli z velmi rozsáhlého a dobře zdokumentovaného programu PCR testů, který v jejich zemi funguje. Odběry jsou dostupné komukoliv, kdo o ně projeví zájem, bez ohledu na to, zda má či nemá příznaky nemoci. Během roku 2020 díky tomu byly otestovány přibližně dvě třetiny dánské populace – přes čtyři miliony osob.

Vědci studovali v těchto datech, jestli najdou dostatek lidí, kteří byli pozitivní během první vlny v březnu a květnu, a poté znovu za podzimní druhé vlny na podzim.

Smutné zprávy

Recenzenti studie, virologové z Imperiální koleje v Londýně, v komentáři uvedli, že tyto výsledky jsou dost negativní – dřívější práce totiž naznačovaly, že reinfekce jsou extrémně vzácné. S ohledem na to „mnoho vědců považuje tato nová data o ochraně díky přirozené imunitě za alarmující“.

Současně pokládaji za zásadní, aby tato práce byla dalším argumentem pro rozsáhlé očkovací programy, do nichž by ale měli být zahrnuti také lidé, kteří již covid prodělali. „Tato čísla jsou potvrzením, že naděje na ochranu před virem SARS-CoV-2 postavená na přirozené imunitě získané nákazou není reálná – řešením je globální vakcinační program s velmi účinnými očkovacími látkami,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 4 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 9 hhodinami
Načítání...