Starší lidé by se neměli spoléhat na imunitu po prodělaném covidu, ukazuje dánská studie

Jak dlouho vydrží imunita po prodělání covidu-19, je jedna z klíčových otázek současné pandemie. Věnoval se jí rozsáhlý dánský výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Lancet. Jsou výrazně méně optimistické než starší studie na stejné téma.

Senioři, kteří se vyléčili z covidu-19, by neměli automaticky předpokládat, že jsou imunní proti druhé nákaze; naopak lidé ve věku pod 65 let jsou vůči ní mnohem odolnější.

Autoři výzkumu zjistili, že lidem do 65 let vydrží asi osmdesátiprocentní imunitní obrana po dobu nejméně šesti měsíců od nákazy. Senioři ale mají stejnou ochranu mnohem slabší – jen 47procentní.

Podle autorů toto zjištění ještě víc zdůrazňuje, jak zásadní je chránit před covidem právě seniory i jak důležité je právě tuto skupinu očkovat prioritně. „Naše studie potvrzuje, co už několik předchozích naznačovalo: nová infekce covidem je u mladých zdravých lidí jen velmi zřídkavá, nicméně starší občané mají pravděpodobnost opětovné nákazy vyšší,“ uvedl virolog Steen Ethelber, který se na výzkumu podílel.

„Protože starší lidé mají také vyšší pravděpodobnost, že budou mít horší průběh nemoci a bohužel i že zemřou, poskytují naše zjištění důkazy, že je v této pandemii zapotřebí zavádět opatření právě na ochranu seniorů. Když vezmeme v potaz, co je v sázce, zdůrazňuje to, jak zásadní je, aby se právě oni řídili zavedenými pravidly, aby oni i ostatní lidé byli v bezpečí – a to i v případě, že už covid prodělali. Naše výsledky jsou také důležitým zdrojem informací pro očkovací strategie i případná rozvolňování,“ dodal vědec.

Jak na to přišli?

Autoři studie vycházeli z velmi rozsáhlého a dobře zdokumentovaného programu PCR testů, který v jejich zemi funguje. Odběry jsou dostupné komukoliv, kdo o ně projeví zájem, bez ohledu na to, zda má či nemá příznaky nemoci. Během roku 2020 díky tomu byly otestovány přibližně dvě třetiny dánské populace – přes čtyři miliony osob.

Vědci studovali v těchto datech, jestli najdou dostatek lidí, kteří byli pozitivní během první vlny v březnu a květnu, a poté znovu za podzimní druhé vlny na podzim.

Smutné zprávy

Recenzenti studie, virologové z Imperiální koleje v Londýně, v komentáři uvedli, že tyto výsledky jsou dost negativní – dřívější práce totiž naznačovaly, že reinfekce jsou extrémně vzácné. S ohledem na to „mnoho vědců považuje tato nová data o ochraně díky přirozené imunitě za alarmující“.

Současně pokládaji za zásadní, aby tato práce byla dalším argumentem pro rozsáhlé očkovací programy, do nichž by ale měli být zahrnuti také lidé, kteří již covid prodělali. „Tato čísla jsou potvrzením, že naděje na ochranu před virem SARS-CoV-2 postavená na přirozené imunitě získané nákazou není reálná – řešením je globální vakcinační program s velmi účinnými očkovacími látkami,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 23 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...