Starší lidé by se neměli spoléhat na imunitu po prodělaném covidu, ukazuje dánská studie

Jak dlouho vydrží imunita po prodělání covidu-19, je jedna z klíčových otázek současné pandemie. Věnoval se jí rozsáhlý dánský výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Lancet. Jsou výrazně méně optimistické než starší studie na stejné téma.

Senioři, kteří se vyléčili z covidu-19, by neměli automaticky předpokládat, že jsou imunní proti druhé nákaze; naopak lidé ve věku pod 65 let jsou vůči ní mnohem odolnější.

Autoři výzkumu zjistili, že lidem do 65 let vydrží asi osmdesátiprocentní imunitní obrana po dobu nejméně šesti měsíců od nákazy. Senioři ale mají stejnou ochranu mnohem slabší – jen 47procentní.

Podle autorů toto zjištění ještě víc zdůrazňuje, jak zásadní je chránit před covidem právě seniory i jak důležité je právě tuto skupinu očkovat prioritně. „Naše studie potvrzuje, co už několik předchozích naznačovalo: nová infekce covidem je u mladých zdravých lidí jen velmi zřídkavá, nicméně starší občané mají pravděpodobnost opětovné nákazy vyšší,“ uvedl virolog Steen Ethelber, který se na výzkumu podílel.

„Protože starší lidé mají také vyšší pravděpodobnost, že budou mít horší průběh nemoci a bohužel i že zemřou, poskytují naše zjištění důkazy, že je v této pandemii zapotřebí zavádět opatření právě na ochranu seniorů. Když vezmeme v potaz, co je v sázce, zdůrazňuje to, jak zásadní je, aby se právě oni řídili zavedenými pravidly, aby oni i ostatní lidé byli v bezpečí – a to i v případě, že už covid prodělali. Naše výsledky jsou také důležitým zdrojem informací pro očkovací strategie i případná rozvolňování,“ dodal vědec.

Jak na to přišli?

Autoři studie vycházeli z velmi rozsáhlého a dobře zdokumentovaného programu PCR testů, který v jejich zemi funguje. Odběry jsou dostupné komukoliv, kdo o ně projeví zájem, bez ohledu na to, zda má či nemá příznaky nemoci. Během roku 2020 díky tomu byly otestovány přibližně dvě třetiny dánské populace – přes čtyři miliony osob.

Vědci studovali v těchto datech, jestli najdou dostatek lidí, kteří byli pozitivní během první vlny v březnu a květnu, a poté znovu za podzimní druhé vlny na podzim.

Smutné zprávy

Recenzenti studie, virologové z Imperiální koleje v Londýně, v komentáři uvedli, že tyto výsledky jsou dost negativní – dřívější práce totiž naznačovaly, že reinfekce jsou extrémně vzácné. S ohledem na to „mnoho vědců považuje tato nová data o ochraně díky přirozené imunitě za alarmující“.

Současně pokládaji za zásadní, aby tato práce byla dalším argumentem pro rozsáhlé očkovací programy, do nichž by ale měli být zahrnuti také lidé, kteří již covid prodělali. „Tato čísla jsou potvrzením, že naděje na ochranu před virem SARS-CoV-2 postavená na přirozené imunitě získané nákazou není reálná – řešením je globální vakcinační program s velmi účinnými očkovacími látkami,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...