Existuje život na Zemi díky kometám? Nový výzkum přináší důkazy, že možná ano

Začátkem roku 2016 kolem Země proletěl ledový návštěvník z okraje naší Sluneční soustavy – byla to kometa, která dostala jména Catalina. Jen se prohnala kolem Slunce, aby pak navždy ze Sluneční soustavy zmizela. Jenže se přitom s lidstvem podělila o spoustu informací nejen o svém původu, ale možná i o původu života na Zemi.

Průlet komety, jež se na obloze objevila poblíž Velkého vozu, sledovala řada dalekohledů, jedním z nich byla Stratosférická observatoř pro infračervenou astronomii neboli SOFIA. Jde o teleskop americké agentury NASA umístěný v letadle – díky tomu, že se používá vysoko v atmosféře, vidí řadu jevů lépe než výkonnější dalekohledy umístěné na zemi.

Pomocí jednoho ze svých unikátních infračervených přístrojů byla SOFIA schopna rozeznat v prašné záři ocasu komety něco velmi zajímavého – stopy uhlíku.

Teleskop SOFIA
Zdroj: NASA

Tento objev představuje pro vědce pomyslný otisk prstu – naznačuje totiž, kdo by mohl být „pachatelem“ života na Zemi. Komety, jako je Catalina, by totiž mohly být základním zdrojem uhlíku na planetách jako Země a Mars během raného formování Sluneční soustavy. A uhlík je jedním ze základních stavebních kamenů života.

Nové výsledky pozorování teleskopu SOFIA vyšly v odborném časopise Planetary Science Journal. „Uhlík je klíčem k poznání původu života,“ řekl hlavní autor listu Charles „Chick“ Woodward, astrofyzik a profesor Minnesotské univerzity. „Stále si nejsme jistí, jestli Země dokázala sama zachytit v době svého vzniku dostatek uhlíku. Komety bohaté na uhlík mohly být tím důležitým zdrojem, který dodal tento základní prvek, jenž vedl ke vzniku života, jak ho známe.“

Důkaz zamrzlý v čase

Kometa Catalina a další podobná tělesa mají společné místo původu – je jím Oortovo mračno, které leží v nejvzdálenějších místech naší Sluneční soustavy.

Mají tak dlouhé oběžné dráhy, že ke Slunci přinášejí doklady z dávné minulosti a astronomům nabízí vzácnou příležitost dozvědět se něco o dobách, kdy byla Sluneční soustava mnohem mladší.

Infračervená pozorování z teleskopu SOFIA dokázala zachytit složení prachu a plynu, které se vypařovaly z komety a tvořily její nápadný ocas. Z pozorování vyplynulo, že kometa Catalina je bohatá na uhlík, což znamená, že zřejmě vznikala ve vnějších oblastech mladé Sluneční soustavy. Tam se tehdy musely nacházet zásobník uhlíku, který mohl být důležitý pro vznik života.

Země a další pozemské planety Sluneční soustavy byly během svého vzniku tak horké, že se prvky jako uhlík ztratily nebo jednoduše vyčerpaly. Zatímco chladnější plynní obři jako Jupiter a Neptun mohly existenci uhlíku podporovat. Gravitace Jupiteru ale bránila jeho pronikání do vnitřních částí naší soustavy.

Uhlík, dar komet

Jak se tedy vnitřní skalnaté planety vyvinuly do světů bohatých na uhlík, kterými jsou dnes? Není to jasné, ale jedna z hypotéz říká, že nepatrná změna oběžné dráhy Jupiteru umožnila malým předchůdcům komet dostat uhlík z vnějších oblastí Sluneční soustavy do vnitřních oblastí – a tam se stal součástí planet, jako jsou Země a Mars.

Autoři studie poznamenávají, že jen pozorování komety Catalina jako důkaz nestačí. „Je zapotřebí pozorovat další komety, abychom zjistili, jestli v Oortově oblaku existuje komet bohatých na uhlík víc – to by bylo lepším důkazem, že komety dodávaly na pozemské planety uhlík a další prvky podporující život,“ dodávají vědci.