Nestabilní práce v mládí může dlouhodobě zhoršit duševní zdraví, tvrdí vědci

Nejistý a nestabilní začátek pracovního života může mít negativní dopady na psychické zdraví v pozdějších letech. Poukázal na to výzkum španělských vědců, který publikoval časopis BMJ Open.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/PA Autor: David Cheskin

Španělsko už od devadesátých let minulého století patří mezi země Evropské unie s nejnižší mírou zaměstnanosti. Má také velmi vysoký podíl dočasných pracovních smluv. Jednou z nejpostiženějších skupin jsou v tomto ohledu mladí lidé.  

Právě na ty se zaměřila nová studie. Konkrétně se vědci zabývali vztahem mezi podobou začátku pracovního života a pozdějším absentérismem (nepřítomností v zaměstnání) v důsledku duševních poruch. 

Výzkum sledoval skupinu 1379 Katalánců, kterým bylo v roce 2002 mezi 18 až 28 lety. Všichni tito lidé měli v letech 2012 až 2014 miminálně jednu zkušenost s absencí v práci v důsledku psychických poruch. Vědci analyzovali, jak u účastníků vypadaly první roky pracovního života. 

Práce ve velkých společnostech jako možná výhoda 

„Jedná se o nový přístup, který hodnotil, jak mohou různé smlouvy, pracovní situace, nezaměstnanost či období bez sociálního zabezpečení ovlivnit vývoj duševního zdraví mladých lidí, kteří na trh práce teprve vstupují,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! koordinátorka studie Mònica Ubalde-Lópezová z Barcelona Institute for Global Health.

U účastníků se stabilnějším pracovním životem zaznamenali autoři studie menší pravděpodobnost, že se u nich později budou hromadit dny, které v důsledku psychických problémů v práci zameškají. Dalším zjištěním bylo, že působení ve velkých společnostech na začátku kariéry bylo spojeno s lepším duševním zdravím ve zralejším věku. 

Autoři připomínají, že nejistotu zaměstnání v současnosti zvyšuje pandemie koronaviru. „Naše výsledky ukazují, že nejistý pracovní trh může formovat budoucí zdraví mladých lidí. To by měly v budoucnu zohlednit také politiky veřejného zdraví,“ dodali.