Odborníci z Lékařské fakulty Ostravské univerzity zjišťují, jak se změnilo vnímání mimořádných opatření a rizik spojených s šířením koronaviru. Na jaře měli lidé podle dotazníkového průzkumu větší obavy o zdraví, pak se ale zvýšil pocit obtěžování některými opatřeními a obavy o budoucnost. Nejvíce účastníky zatěžovala izolace od rodiny a přátel, omezení volnočasových aktivit a uzavření škol.
S pandemií nemoci covid-19 žije Česko už tři čtvrtě roku, za tu dobu se reakce společnosti a její vnímání několikrát proměnily. Zmapovat, jak lidé v období pandemie vnímají obavy o své zdraví a budoucnost, je cílem dvou dotazníkových průzkumů odborníků z Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Z jarní vlny pandemie už univerzita výsledky má. „Podařilo se nasbírat přes devět tisíc dotazníků. Z těch vyplývá, že obavy o fyzické zdraví měli především starší lidé, poté lidé, co jsou osamělí, a rodiče dětí,“ řekla vedoucí průzkumu Hana Tomášková.
Výsledky z části o psychickém zdraví odborníky překvapily. Ukazují, že nejhůře snášeli první vlnu pandemie mladí lidé, vysokoškolští studenti a rodiče malých dětí.
Minulý týden spustili vědci z lékařské fakulty druhé dotazníkové šetření. „V současné době se tam hlavně projevuje obava o budoucnost. To znamená, že to souvisí s ekonomickými dopady pandemie. Kdo přišel o zaměstnání, je na tom samozřejmě psychicky hůře než v obavách o zdraví,“ vysvětlila docentka Tomášková.
Rozdílný je pak také přístup obyvatel k vládním nařízením. Studie tak například dokazuje, že zatímco v první vlně pandemie lidé nošení roušek dodržovali, v druhé vlně už vůle občanů nosit je povolila.
Do dotazníkového šetření o vnímání druhé vlny se lidé mohou stále zapojit. On-line na stránkách Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
