Lidé mají tendenci oproti jaru současnou koronavirovou situaci bagatelizovat, myslí si psychiatr

Koronavirus v Česku se dále nekontrolovatelně šíří a nedaří se ho zastavit. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) vrchol epidemie v zemi přijde v listopadu. Omezení normálního života nebo v některých případech dokonce izolace jsou náporem na psychiku. „Nejdůležitější je uvědomit si, že se (lockdown) skutečně dít může a člověk musí s tou variantou počítat,“ řekl v Interview ČT24 psychiatr a terapeut Tomáš Rektor.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24: Tomáš Rektor

Zdroj: ČT24

Lidé jsou podle Rektora na takzvaný lockdown, tedy celostátní karanténu, schopní se adaptovat. Musí se o to ale snažit. Psychiatr porovnává období letošního jara a druhé, podzimní vlny. Aby společnost dodržovala pravidla, je potřeba ji sice trochu vystrašit, nicméně ale chybí dle Rektora pozitivní sdělení. „Aby si lidé říkalí –⁠ my to společně zvládneme, my si společně šijeme roušky a tak podobně,“ říká zakladatel zdravotnického zařízení Terapie.info. 

Čeští občané si zvykají na značné mediální pokrytí koronaviru, který převzal agendu a stal se hlavní subjektem veřejného dění. Proto podle Rektora „mají tendence ty informace trochu odřezávat.“ Pandemii se sice nedá vyhnout, ale psychika pak vypne –⁠ je to častý psychologický jev, kdy se člověk vůči hrozivým zprávám obrní. 

Rektor zdůraznil, že je důležitá komunikace od nejvyšších státních představitelů. „Zásadní je sdělovat pravdu,“ říká. Zmínil nedůvěru v systém. Dodal ale, že vliv na to mají i dezinformace. 

Spíše než onemocnění se lidé bojí, co bude, míní

Host Interview ČT24 vyjádřil v rozhovoru obavy o vývoj společnosti, ta má dle něj tendenci události bagatelizovat, což je v momentě, kdy čísla stoupají, rizikové. Stejně jako na jaře pak podle Rektora budou přicházet deprese a jevy jako alkoholismus či domácí násilí. 

Dalším jevem je „nejistota mezi lidmi, kteří se spíše než o to, že onemocní, bojí o to, co bude.“ Bude podle něj na lidech, jak se s případným lockdownem popasují. Mohou se jen dívat na televizi a pít nebo „se vrátit k těm původím aktivitám a třeba si začít doma povídat.“ Shrnul, že i přes tíživou situaci lze najít pozitivní věci, ke kterým se lidé –⁠ v pro ně mimořádném stavu –⁠ mohou uchýlit.