Muskova SpaceX získala zakázku snů: dopraví k Měsíci části budoucí stanice Gateway

První dva základní moduly stanice Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce, vynese do vesmíru soukromá společnost SpaceX. Předběžně by se tak mohlo stát přibližně v polovině roku 2024. NASA toto rozhodnutí oznámila na svých webových stránkách.

Gateway bude první dlouhodobou základnou obíhající kolem Měsíce. Podle plánů americké vesmírné agentury má mít zásadní význam pro podporu misí astronautů v rámci programu Artemis. Ten počítá ve třech etapách s návratem lidí na Měsíc i s perspektivou dlouhodobého výzkumu na přirozeném souputníku Země. Realizace programu by měla přispět k přípravě výprav lidských posádek na Mars.

První dva díly stanice budou tvořit energetický a pohonný modul PPE a obytný a logistický modul HALO. Po jejich spojení na Zemi by je měla do vesmíru najednou vynést raketa společnosti SpaceX Falcon Heavy z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. NASA přitom uvedla, že se zaměřuje na termín „ne dříve než v květnu 2024“.

Plánovaná konfigurace stanice Gateway
Zdroj: Wikimedia Commons

Celkové náklady uvedené operace, včetně služeb souvisejících s vypuštěním a s dalšími výdaji spojenými s misí, přijdou NASA přibližně na 332 milionů dolarů (sedm miliard korun).

Co čekat od měsíční stanice

PPE má být podle charakteristiky NASA solární elektrická pohonná kosmická loď, která bude zajišťovat energii, vysokorychlostní komunikaci a řízení polohy. Umožní přemisťovat stanici na různé oběžné dráhy, což poskytne lepší přístup na povrch Měsíce než kdykoli v minulosti.

V obytné sekci HALO budou pracovat astronauti, kteří Gateway navštíví, často při cestě na Měsíc. Modul poskytne možnosti pro řízení a bude sloužit jako spojovací uzel. Zařízen bude pro podporu vědeckých výzkumů a distribuci energie a k zajištění komunikace pro kosmické lodě, jež přiletí, a pro expedice na měsíčním povrchu. Bude také doplňovat systémy podpory života lodí Orion, kterými chce NASA na Gateway dopravovat astronauty programu Artemis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 16 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 18 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 18 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 20 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 20 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled