Muskova SpaceX získala zakázku snů: dopraví k Měsíci části budoucí stanice Gateway

První dva základní moduly stanice Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce, vynese do vesmíru soukromá společnost SpaceX. Předběžně by se tak mohlo stát přibližně v polovině roku 2024. NASA toto rozhodnutí oznámila na svých webových stránkách.

Gateway bude první dlouhodobou základnou obíhající kolem Měsíce. Podle plánů americké vesmírné agentury má mít zásadní význam pro podporu misí astronautů v rámci programu Artemis. Ten počítá ve třech etapách s návratem lidí na Měsíc i s perspektivou dlouhodobého výzkumu na přirozeném souputníku Země. Realizace programu by měla přispět k přípravě výprav lidských posádek na Mars.

První dva díly stanice budou tvořit energetický a pohonný modul PPE a obytný a logistický modul HALO. Po jejich spojení na Zemi by je měla do vesmíru najednou vynést raketa společnosti SpaceX Falcon Heavy z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. NASA přitom uvedla, že se zaměřuje na termín „ne dříve než v květnu 2024“.

Plánovaná konfigurace stanice Gateway
Zdroj: Wikimedia Commons

Celkové náklady uvedené operace, včetně služeb souvisejících s vypuštěním a s dalšími výdaji spojenými s misí, přijdou NASA přibližně na 332 milionů dolarů (sedm miliard korun).

Co čekat od měsíční stanice

PPE má být podle charakteristiky NASA solární elektrická pohonná kosmická loď, která bude zajišťovat energii, vysokorychlostní komunikaci a řízení polohy. Umožní přemisťovat stanici na různé oběžné dráhy, což poskytne lepší přístup na povrch Měsíce než kdykoli v minulosti.

V obytné sekci HALO budou pracovat astronauti, kteří Gateway navštíví, často při cestě na Měsíc. Modul poskytne možnosti pro řízení a bude sloužit jako spojovací uzel. Zařízen bude pro podporu vědeckých výzkumů a distribuci energie a k zajištění komunikace pro kosmické lodě, jež přiletí, a pro expedice na měsíčním povrchu. Bude také doplňovat systémy podpory života lodí Orion, kterými chce NASA na Gateway dopravovat astronauty programu Artemis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.