Kvůli novým variantám covidu bude nutné přeočkovat, předpokládají vědci

Nakažlivější britská mutace bude v Česku dominantní v řádu dní či týdnů, řekl v pondělí na tiskové konferenci iniciativy vědců Sníh imunolog Zdeněk Hel. Podle předběžných dat se v mnoha regionech vyskytuje v desítkách procent nákaz covidem. Očekává, že přesná čísla zástupci vlády představí na pondělní tiskové konferenci po jednání.

Jihoafrická mutace se v Česku zatím neprokázala. Ta je ještě nebezpečnější než britská – podle Hela u ní totiž hrozí opakované infekce lidí, kteří už dříve covid prodělali – protilátky z předchozí nákazy proti ní fungují velmi špatně.

Podle Hela je pravděpodobné, že do Česka jihoafrická mutace, kterou už odhalili například v Tyrolsku, také dorazí. V takovém případě by mohlo pomoci omezení cestování mezi regiony. Podle Hela je riziková tím, že pokud člověk prodělá covid, pak jsou stejně protilátky po prodělání proti této variantě asi desetkrát až třicetkrát nižší než kdyby se znovu nakazil původnějšími variantami. Podobně slabší jsou i proti ní i protilátky získané z očkování - organismus ji vyrobí asi šestkrát až osmkrát méně. „Dá se očekávat, že bude docházet k reinfekcím pacientů,“ vysvětlil.

Bude třeba přizpůsobit vakcíny, aby působily proti více variantám viru, protože současné vakcíny budou mít sníženou schopnost. Pokud tyto mutace, které se objevují ve více variantách viru, převáží, bylo by podle něj třeba začít s přeočkováváním už v létě nebo na podzim.

Mutace jsou nazývané podle místa, kde vědci poprvé sekvenovali gen viru – Světová zdravotnická organizace ale uvažuje, že pro ně připraví jednotné pojmenování. Britská varianta přezdívaná Brigita je podle odborníků nakažlivější o 30 až 70 procent než dosavadní. „Neexistuje způsob, jak bychom ji mohli zastavit. Stane se dominantní v řádu několika dnů nebo týdnů,“ dodal Hel. Podezření na tuto mutaci odhalí některé sady na PCR testování, potvrdí ho jen sekvenace genu.

Britskou variantu mají desítky procent lidí

„Britská mutace byla přítomná na území České republiky jen v prosinci v řádu několika procent. V současnosti na mnoha místech dosahuje incidence na některých místech už desítky procent,“ uvedl Hel. Podle něj tak může nastat na některých místech kolaps zdravotnictví, jako se to stalo v Chebu.

Hygienici případy s podezřením na britskou mutaci trasují přednostně a upravit by se kvůli ní měla také mobilní aplikace eRouška. Zřejmě se zkrátí patnáctiminutová lhůta, která je hodnocena jako rizikový kontakt. Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly z minulého týdne kvůli rozšíření nakažlivějších mutací koronaviru už neplatí, že rizikovým kontaktem je setkání lidí bez roušky na vzdálenost méně než dva metry po dobu 15 minut a více. Lidé se mohou nakazit i za několik sekund.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) laboratoře britskou mutaci odhalili v 37 zemích Evropy. Zjištěna ve Velké Británii byla loni v září. V listopadu už nakažení touto mutací tvořilo podle serveru BBC v Londýně kolem čtvrtiny celkového počtu nových případů. V polovině prosince to už byly dvě třetiny.

Co doporučuje Iniciativa Sníh

V dokumentu, který vědci z této iniciativy zveřejnili na svém webu, popsali, jaké kroky by se nyní měly zavést:

  • Pracovní skupina doporučuje dále zpřístupnit a rozšířit testování a zajistit rychlou dostupnost PCR testů každému, kdo pociťuje příznaky covidu-19 nebo měl rizikový kontakt.
  • Testy a izolace prokázaných nakažených jsou řádově levnější cesta, jak zmenšovat velikost epidemie než plošná opatření. I přes start antigenního testování potenciál testování dosud není v Česku plně využit.
  • Doporučují zavést testy s pohodlnějším bezbolestným, tedy příjemnějším způsobem odběru (nasální, kloktací a ze slin). Pomocí těchto testů zvýšit testování ve školách, zejména testovat celé třídy v případě výskytu infekce.
  • K rozšíření dostupnosti testů také doporučují využít nejen existující síť odběrových míst, ale i síť lékáren. Pro řadu nakažených z odlehlejších míst nebo s horší pohyblivostí je dnes testování hůře dostupné.
  • Velkým problémem je nízká motivace části veřejnosti nechat se testovat a nastoupit do izolace či karantény. Doporučují tuto motivaci podpořit jednorázovým příspěvkem každému nalezenému nakaženému. Vhodná je také osvětová kampaň vysvětlující význam a přínos testování, přizpůsobená svým obsahem specifickým skupinám obyvatel (z hlediska věku, jazykových schopností atd.).
  • Financování a realizace preventivního testování v současnosti zatěžuje finančně i organizačně kapitolu zdravotnictví, respektive veřejné zdravotní pojištění. Naopak přínos má pro celou společnost. Doporučují proto najít jiné rozpočtové zdroje podpory testování a většinou testováním pověřit firmy, neziskový sektor, školy a samosprávu.
  • Zvláštní finanční zdroje doporučují vyčlenit na podporu sekvenování virových sekvencí.
  • Sekvenovat umí více akademických i soukromých laboratoří. Vhodná je i podpora diferenciální diagnostiky „britské“ a jiných variant.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 14 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 15 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 17 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 18 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 19 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 20 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...