Fáze Měsíce významně ovlivňují délku spánku, popsala studie

Mýty a legendy přisuzují Měsíci obrovskou moc: vládne náladám, spánku, mění lidi ve zvířata nebo má vliv na imunitu, či dokonce množství sebevražd. Většina těchto vlivů je vědecky neprokázaná, proto se teď američtí psychologové na jeden z nich podívali detailně: zkusili zjistit, jak je to s dopadem měsíčních fází na kvalitu spánku.

Vědci už dávno pochopili, jak moc je lidská aktivita spojená se světlem, ať už slunečním, měsíčním, nebo umělým. Podle vědců, kteří nyní sledovali spánkové vzorce u lidí žijících v městském i venkovském prostředí s různým přístupem k elektřině, měsíční cyklus opravdu výrazně ovlivňuje kvalitu spánku, a to i při zohlednění umělých zdrojů světla.

Pomocí náramkových monitorů vědci studovali spánkové vzorce u 98 lidí žijících ve třech domorodých komunitách v Argentině –⁠ vždy po dobu jednoho až dvou měsíců. Místa se od sebe úmyslně lišila: jedna obec neměla vůbec přístup k elektřině, druhá ho měla pouze omezený, třetí se nacházela v městském prostředí a měla proto plný přístup k elektřině.

Ukázalo se, že lidé ve všech třech těchto komunitách měli velmi podobné výkyvy ve spánkovém cyklu, které byly viditelně spojené s tím, jak Měsíc procházel 29,5denním cyklem. Délka spánku se lišila o 20 až 90 minut, doba strávená v posteli o 30 až 80 minut.

Nejkratší doba spánku byla ve všech třech místech jasně spojená s obdobím tří až pěti dnů, které předcházely úplňku –⁠ a naopak nejdelší spánek se objevoval vždy u nocí před novem.

Nejméně spíme před úplňkem

Tyto výsledky byly pro autory studie lehce překvapivé –⁠ očekávali, že nejméně spánku najdou v nocích úplňku nebo krátce po něm. Podle Horacia de la Iglesia z Washingtonské univerzity, který výzkum vedl, se ale ukázalo, že důležitější jsou noci před úplňkem, zřejmě proto, že mají většinu měsíčního světla během první poloviny noci.

Naopak nebylo překvapivé, že vliv měsíčních fází na spánek je tím slabší, čím více je místo elektrifikované.

Vědci pak ověřovali tato data z venkova na studentech žijících v městském prostředí, v Seattlu –⁠ a stejné vzorce, byť slabší, našli i u nich. „Dohromady tyto výsledky silně naznačují, že lidský spánek je synchronizován s měsíčními fázemi bez ohledu na etnické a sociokulturní zázemí a úroveň urbanizace,“ napsali vědci v časopise Science Advances.

„My lidé máme tendenci věřit, že se nám podařilo nějak ovládnout přírodu, a používání umělého světla je toho skvělým příkladem,“ dodal de la Iglesia. „Ale ukázalo se, že existují přírodní síly, od nichž se nedokážeme odtrhnout.“

Tato studie neprokazuje kauzalitu –⁠ tedy že by byly fáze Měsíce přímou příčinou kratšího spánku; jen našla mezi oběma jevy silnou korelaci. Zda je opravdu úplněk nebo nov hlavním hráčem, budou autoři tohoto výzkumu zkoušet zjistit v dalších letech a navazujících studiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 5 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...