Brněnská firma postaví výzkumné zařízení pro vesmírnou stanici. Bude se v něm zkoumat imunita nebo recyklace moči

Brněnská společnost SAB Aerospace, která se specializuje na kosmický průmysl, pracuje na vybavení určeném pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Podílí se na projektu Biomission 2019 švýcarského podpůrného centra Evropské kosmické agentury pro astronauty Biotesc. Její zařízení má umožnit zkoumání vývoje imunity, protilátek i recyklace moči.

SAB Aerospace má smlouvu s Evropskou kosmickou agenturou na kompletní výrobu a zajištění hardwaru pro tři experimenty, které za tři roky odletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) do evropského modulu Columbus. Vyrobí jakési schránky pro experimenty, které pasují do inkubátorů přímo na ISS.

Na prvních zjednodušených prototypech zařízení pracují v SAB už v těchto dnech. Tyto modely poslouží k dalšímu testování, při kterém se ověří, jak schránky vyhovují biologickým vzorkům. Cílem je zjistit, jak zařízení dále upravit, aby bylo pro vzorky co nejpřívětivější a cesta do vesmíru pro ně co nejpohodlnější.

„Modely od nás budou odcházet do vědeckých laboratoří již koncem ledna. Vzhledem k tomu, že jsme zvyklí na konstrukci raket nebo sond, pro nás představuje stavba tohoto přístroje další výzvu. Samotné zařízení je totiž velmi drobné a některé součástky vyžadují práci pod mikroskopem. Například jedna taková součást má velikost lidského nehtu a ta je dále složena z dalších 11 mini součástek,“ uvedl ředitel firmy Petr Kapoun.

Přístroje mají umožňovat snadné používání, aby ho během deseti minut pochopil i astronaut, který s podobným zařízením nikdy nepracoval.

Experimenty v českých kontejnerech

Zařízení ze SAB využijí vědci ke třem výzkumům. První se bude zabývat kultivací kmenových buněk lidské kostní dřeně v buňky imunitního systému a zkoumat, jak se jejich vývoj liší ve vesmíru a na Zemi.

Druhý experiment bude zkoumat vývoj protilátek u žab. „Jedná se o velmi náročný proces, při kterém musíme s žabími kosmonauty zacházet extrémně opatrně, tak aby přežili start rakety, pobyt ve vesmíru i návrat zpět na Zem. Do vesmíru proto tentokrát poletíme s raketou společnosti SpaceX, která má lepší parametry pro hladký průběh startu,“ dodal Kapoun.

Třetí experiment pak hledá způsob, jak co nejefektivněji recyklovat lidskou moč a oxid uhličitý, který lidé vydechují. Cílem je vytvořit uzavřený systém, který umožní pěstovat fotosyntetizující rostliny či řasy jako zdroj potravy a kyslíku a využívat při tom odpadní produkty lidské existence.

Česká společnost SAB Aerospace se věnuje vývoji a výrobě komponent, testování a montáži konstrukcí pro mezinárodní organizace, kosmické agentury i soukromé společnosti, které dlouhodobě působí ve vesmírném průmyslu. Firma vznikla v roce 2004 v italském Benevetu, dceřiná společnost v Česku byla založena v roce 2014. Od srpna 2019 je samostatnou společností holdingu SAB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 17 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...