Zemřel Chuck Yeager. První člověk, který překonal rychlost zvuku

Američan Chuck Yeager byl vynikajícím bojovým pilotem a válečným hrdinou. Stal se ale také prvním člověkem, který prorazil zvukovou bariéru. Zemřel ve věku 97 let.

„S hlubokým zármutkem vám musím říci, že má životní láska, generál Chuck Yeager, zemřel těsně před devátou večer,“ uvedla Victoria Yeagerová v pondělí večer na Twitteru.

Pilotů, kteří koncem druhé světové války nebo krátce po ní překonali rychlost zvuku, bylo nejspíš víc, jen jedinému z nich ale patří oficiální prvenství. Američan Charles „Chuck“ Yeager se do dějin letectví zapsal 14. října 1947, když v experimentálním raketovém letounu Bell X-1 dosáhl rychlosti 1127 kilometrů v hodině. Byl prvním letcem, který překročil zvukovou bariéru ve vodorovném a zejména plně řízeném letu.

Mustang s přezdívkou Glamorous Glen III – na něm dosáhl Chuck Yeager většiny vítězství
Zdroj: Wikimedia Commons

Premiérové pokoření rychlosti zvuku sice bylo nejslavnějším Yeagerovým činem, na kontě měl ale i další úspěchy. Poprvé na sebe upozornil už jako stíhač za druhé světové války, když si na nadřízených vyvzdoroval znovunasazení do akcí. Při jednom z prvních letů ho totiž v březnu 1944 nad Francií sestřelili a on se poté s pomocí odbojářů dostal zpět do Británie. Takoví letci přitom měli zakázáno létat do bojů, aby při případném dalším sestřelu a zajetí nevyzradili své pomocníky.

Yeagera proslavil film The right Stuff (Správná posádka) z roku 1983:

Yeager se tehdy obrátil přímo na nejvyššího spojeneckého velitele Dwighta Eisenhowera a ten, protože po invazi do Normandie už partyzánům velké nebezpečí nehrozilo, s opětovným nasazením jedenadvacetiletého pilota souhlasil.

Yeager, kterého k úspěšné kariéře vojenského letce předurčil mimo jiné výtečný zrak, se za toto rozhodnutí odvděčil. Když válka v Evropě skončila, měl na kontě více než 11 zničených nepřátelských letadel, pět z nich dostal dokonce v jediný den.

Cesta z města – k létání

K letectvu přitom farmářského synka původně vzali jen jako mechanika. „Prvně jsem letěl až poté, co jsem požádal o zařazení do pilotního výcviku… Pozvracel jsem tehdy celé letadlo a říkal si 'Yeagere, tys udělal veeeeeelkou chybu',“ vzpomínal před několika lety na svou první zkušenost s létáním.

Pro letectvo se prý rozhodl proto, že mělo u nich lepšího náboráře než ostatní zbraně. „Všichni jsme tehdy rukovali do války,“ popsal dobu.

K jeho úmrtí se vyjádřil i šéf NASA:

Do USA se vrátil po absolvování 61 bojových akcí v únoru 1945, uniformu ale mladý muž, který své stroje pojmenovával Glamorous Glennis po své životní lásce a pozdější manželce, ještě nesvlékl.

Pilot, jenž měl na kontě dokonce sestřel německé proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, místo do civilu zamířil mezi vojenskou elitu, zkušební letce. Na podzim 1947, když sloužil na letecké základně v Kalifornii, se na něj usmálo štěstí.

Už od 80. let bylo Yeagerovo jméno spojené i se sérií počítačových her – simulátorů:

Bell X-1 měl za sebou už řadu letů, firemní pilot ale podle vzpomínek pamětníků chtěl za překonání rychlosti zvuku tehdy astronomických 150 000 dolarů. Letectvo se proto rozhodlo využít vlastní piloty a volba padla na Yeagera.

Nescházelo přitom mnoho a v rekordních tabulkách mohlo být zapsáno jiné jméno. Dva dny před letem si totiž při pádu z koně zlomil dvě žebra. Zranění ale zatajil, svěřil se jen manželce a svému příteli a kolegovi Jacku Ridleymu, a pro léky si raději zajel k veterináři.

Bolesti přitom Yeagera trápily tak, že ani nebyl schopný zajistit vstupní poklop, s Ridleyho pomocí si ale poradil. Vzali násadu od koštěte, trochu ji upravili – a šlo to. Bell X-1 ovšem rozhodně nebyl obyčejné letadlo. Byl to experimentální stroj, zkonstruovaný právě k dosažení vysokých rychlostí a tomuto účelu bylo podřízeno vše. Tvar připomínal projektil a v materiálech NASA se dokonce píše, že jako vzor pro tvar trupu posloužil náboj do kulometu.

Pilotovo místo v přídi bylo dost nepohodlné a letadlo navíc neumělo samo vzlétnout, do vzduchu je vynášel bombardér B-29. Až ve výšce 2,5 kilometru si pilot do stroje přelezl a o další tři a půl kilometry výše se Bell X-1 ocitl sám ve vzduchu. Památného 14. října 1947 Yeager postupně zapínal čtyři raketové motory a Glamorous Glennis rychle stoupala do výšky. Ručička rychloměru se blížila k okraji stupnice, která končila hodnotou mach 1 (rychlost zvuku), aby se nakonec dostala úplně mimo ni.

Chuck Yeager už jako velitel, v ruce má model letounu North American X-15
Zdroj: Wikimedia Commons

Ostatní přístroje ale rekord zaznamenaly – ve výšce 13 kilometrů letěl rychlostí 1127 kilometrů v hodině, tedy mach 1,06.

Z pilota velitem

V 50. letech se Chuck Yeager vrátil ke stíhačům, prošel velitelskými pozicemi v Německu a jihovýchodní Asii, létal i ve vietnamské válce. Uniformu svlékl v roce 1975, s letectvem ale zůstával v kontaktu až do konce života. Ještě v devadesáti letech si na stíhačce F-15 zopakoval nadzvukový let, pravidelně také komentoval dění kolem létání i mimo ně na Twitteru. 

Na tuto sociální síť vstoupil ve věku 93 let a reagoval tam velmi osobitým způsobem na nejrůznější otázky veřejnosti. Velmi slavnou se stala jeho odpověď na otázku, co si myslel o Měsíci. Odpověděl: „Je tam.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...