Zemřel Chuck Yeager. První člověk, který překonal rychlost zvuku

Američan Chuck Yeager byl vynikajícím bojovým pilotem a válečným hrdinou. Stal se ale také prvním člověkem, který prorazil zvukovou bariéru. Zemřel ve věku 97 let.

„S hlubokým zármutkem vám musím říci, že má životní láska, generál Chuck Yeager, zemřel těsně před devátou večer,“ uvedla Victoria Yeagerová v pondělí večer na Twitteru.

Pilotů, kteří koncem druhé světové války nebo krátce po ní překonali rychlost zvuku, bylo nejspíš víc, jen jedinému z nich ale patří oficiální prvenství. Američan Charles „Chuck“ Yeager se do dějin letectví zapsal 14. října 1947, když v experimentálním raketovém letounu Bell X-1 dosáhl rychlosti 1127 kilometrů v hodině. Byl prvním letcem, který překročil zvukovou bariéru ve vodorovném a zejména plně řízeném letu.

Mustang s přezdívkou Glamorous Glen III – na něm dosáhl Chuck Yeager většiny vítězství
Zdroj: Wikimedia Commons

Premiérové pokoření rychlosti zvuku sice bylo nejslavnějším Yeagerovým činem, na kontě měl ale i další úspěchy. Poprvé na sebe upozornil už jako stíhač za druhé světové války, když si na nadřízených vyvzdoroval znovunasazení do akcí. Při jednom z prvních letů ho totiž v březnu 1944 nad Francií sestřelili a on se poté s pomocí odbojářů dostal zpět do Británie. Takoví letci přitom měli zakázáno létat do bojů, aby při případném dalším sestřelu a zajetí nevyzradili své pomocníky.

Yeagera proslavil film The right Stuff (Správná posádka) z roku 1983:

Yeager se tehdy obrátil přímo na nejvyššího spojeneckého velitele Dwighta Eisenhowera a ten, protože po invazi do Normandie už partyzánům velké nebezpečí nehrozilo, s opětovným nasazením jedenadvacetiletého pilota souhlasil.

Yeager, kterého k úspěšné kariéře vojenského letce předurčil mimo jiné výtečný zrak, se za toto rozhodnutí odvděčil. Když válka v Evropě skončila, měl na kontě více než 11 zničených nepřátelských letadel, pět z nich dostal dokonce v jediný den.

Cesta z města – k létání

K letectvu přitom farmářského synka původně vzali jen jako mechanika. „Prvně jsem letěl až poté, co jsem požádal o zařazení do pilotního výcviku… Pozvracel jsem tehdy celé letadlo a říkal si 'Yeagere, tys udělal veeeeeelkou chybu',“ vzpomínal před několika lety na svou první zkušenost s létáním.

Pro letectvo se prý rozhodl proto, že mělo u nich lepšího náboráře než ostatní zbraně. „Všichni jsme tehdy rukovali do války,“ popsal dobu.

K jeho úmrtí se vyjádřil i šéf NASA:

Do USA se vrátil po absolvování 61 bojových akcí v únoru 1945, uniformu ale mladý muž, který své stroje pojmenovával Glamorous Glennis po své životní lásce a pozdější manželce, ještě nesvlékl.

Pilot, jenž měl na kontě dokonce sestřel německé proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, místo do civilu zamířil mezi vojenskou elitu, zkušební letce. Na podzim 1947, když sloužil na letecké základně v Kalifornii, se na něj usmálo štěstí.

Už od 80. let bylo Yeagerovo jméno spojené i se sérií počítačových her – simulátorů:

Bell X-1 měl za sebou už řadu letů, firemní pilot ale podle vzpomínek pamětníků chtěl za překonání rychlosti zvuku tehdy astronomických 150 000 dolarů. Letectvo se proto rozhodlo využít vlastní piloty a volba padla na Yeagera.

Nescházelo přitom mnoho a v rekordních tabulkách mohlo být zapsáno jiné jméno. Dva dny před letem si totiž při pádu z koně zlomil dvě žebra. Zranění ale zatajil, svěřil se jen manželce a svému příteli a kolegovi Jacku Ridleymu, a pro léky si raději zajel k veterináři.

Bolesti přitom Yeagera trápily tak, že ani nebyl schopný zajistit vstupní poklop, s Ridleyho pomocí si ale poradil. Vzali násadu od koštěte, trochu ji upravili – a šlo to. Bell X-1 ovšem rozhodně nebyl obyčejné letadlo. Byl to experimentální stroj, zkonstruovaný právě k dosažení vysokých rychlostí a tomuto účelu bylo podřízeno vše. Tvar připomínal projektil a v materiálech NASA se dokonce píše, že jako vzor pro tvar trupu posloužil náboj do kulometu.

Pilotovo místo v přídi bylo dost nepohodlné a letadlo navíc neumělo samo vzlétnout, do vzduchu je vynášel bombardér B-29. Až ve výšce 2,5 kilometru si pilot do stroje přelezl a o další tři a půl kilometry výše se Bell X-1 ocitl sám ve vzduchu. Památného 14. října 1947 Yeager postupně zapínal čtyři raketové motory a Glamorous Glennis rychle stoupala do výšky. Ručička rychloměru se blížila k okraji stupnice, která končila hodnotou mach 1 (rychlost zvuku), aby se nakonec dostala úplně mimo ni.

Chuck Yeager už jako velitel, v ruce má model letounu North American X-15
Zdroj: Wikimedia Commons

Ostatní přístroje ale rekord zaznamenaly – ve výšce 13 kilometrů letěl rychlostí 1127 kilometrů v hodině, tedy mach 1,06.

Z pilota velitem

V 50. letech se Chuck Yeager vrátil ke stíhačům, prošel velitelskými pozicemi v Německu a jihovýchodní Asii, létal i ve vietnamské válce. Uniformu svlékl v roce 1975, s letectvem ale zůstával v kontaktu až do konce života. Ještě v devadesáti letech si na stíhačce F-15 zopakoval nadzvukový let, pravidelně také komentoval dění kolem létání i mimo ně na Twitteru. 

Na tuto sociální síť vstoupil ve věku 93 let a reagoval tam velmi osobitým způsobem na nejrůznější otázky veřejnosti. Velmi slavnou se stala jeho odpověď na otázku, co si myslel o Měsíci. Odpověděl: „Je tam.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...