Hoaxům o covidu-19 nejvíc věří lidé, kteří neovládají matematiku, ukázal výzkum

Nejčastěji věří dezinformacím ohledně covidu-19 lidé, kteří mají slabou orientaci v matematice. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu, který vedli vědci z Cambridgeské univerzity.

Výzkumníci uvedli, že výsledky studie naznačují, že obrátit nepříznivý vývoj epidemie „falešných zpráv“ kolem koronavirové krize by pomohlo zlepšení analytických dovedností lidí.

Práce se věnovala analýze pěti národních průzkumů s cílem vyhodnotit náchylnost k dezinformacím, které souvisejí s novým koronavirem a jeho dopadem na změny lidského chování. Vědci zjistili, že lidi, kteří jsou nejméně náchylní k dezinformacím o covidu, spojuje nejvíce takzvaná numerická gramotnost, tedy schopnost pracovat s čísly a aplikovat vhodné matematické operace na různé problémy.

Pokud lidé silně věřili dezinformacím, falešným zprávám a nesmyslům, nejčastěji je podle výsledků této studie spojovala právě horší schopnost pracovat s matematickým vyjadřováním. Pochopit problém pandemie vyžaduje vnímat a chápat několik ne zcela snadných pojmů – jako je reprodukční číslo R0 nebo to, jak nerovnoměrně se covid-19 šíří

Zásadní je také povaha šíření viru, která není zcela intuitivní a vyžaduje alespoň základní chápání exponenciálního růstu:

Jak probíhal výzkum

Studie se zúčastnili lidé v Irsku, Španělsku, Mexiku, USA a Velké Británii. Úroveň jejich numerické gramotnosti byla vypočtena na základě tří různých numerických testů.

Účastníkům vědci předložili devět tvrzení o nemoci covid-19, některá z nich byla nepravdivá: například „sítě 5G mohou člověka učinit zranitelnějším vůči nákaze koronavirem“. Jiná byla pravdivá – a lidé měli určit, se kterými se ztotožňují.

Další otázky se týkaly toho, jak lidé vnímají riziko nemoci covid-19, do jaké míry dodržují pokyny epidemiologů a jaká je pravděpodobnost, že se nechají očkovat, pokud bude k dispozici vakcína.

Ukázalo se, že největší náchylnost k nepravdivým zprávám měli lidé, kteří méně dodržovali pokyny epidemiologů ohledně covidu. A současně projevovali nižší ochotu k očkování – nenechali by se očkovat a ani by vakcínu nedoporučili zranitelným členům rodiny či přátelům.

Někteří vědci se domnívají, že náchylnost k dezinformacím souvisí s politickými názory, zatímco jiní si myslí, že má vztah k rozumovým schopnostem, vysvětlil autor studie doktor Sander van der Linden. „Můj názor je, že obojí je relevantní. Byl jsem ale překvapený, když jsem viděl, jak výraznou roli zde hraje schopnost matematického uvažování. Tohle zjištění se mi ale v jistém smyslu líbí, protože mi dává naději, že existuje nějaké řešení.“

Dalším výrazným faktorem spojeným s vírou ve falešné zprávy byl věk, zjistili vědci. Ve všech zemích s výjimkou Mexika byli starší lidé méně často náchylní k dezinformacím ohledně covidu. Přitom u jiných témat, jako jsou například volby, se ukazuje trend opačný – tedy senioři jsou těmito dezinformacemi více zranitelní.

„Je možné, že starší lidé jsou obecně méně náchylní k dezinformacím, ale mnohem více je sdílejí,“ uvedl Linden. Podle něj ale může být ve hře ještě další důvod: starší lidé jsou více touto nemocí ohroženi, a proto si dávají pozor na pravdivost informací.

Výzkum, zveřejněný v časopise Royal Society Open Science, také zjistil, že lidé, kteří byli vnímavější k dezinformacím, se považovali za menšinovou skupinu a věřili, že jsou odolní vůči hlasům autorit, jako jsou vědci a politici.

Větší náchylnost k dezinformacím byla ve skupině lidí, kteří se řadili mezi příznivce konzervativní politiky – tato vazba ale nebyla příliš silná; v USA a Velké Británii byla slabší než jinde.

Čemu lidé věří nejvíc

Konspirace, kterou lidé považovali za nejpravděpodobnější, bylo tvrzení, že covid-19 byl vyroben ve wuchanské laboratoři. Asi 22 až 23 % respondentů ve Velké Británii a Spojených státech hodnotilo toto tvrzení jako „věrohodné“. V Irsku to bylo 26 %, v Mexiku a Španělsku tomuto neprokázanému tvrzení, pro něž neexistují žádné důkazy, věřilo dokonce 33 %, respektive 37 % lidí.

Velmi oblíbená byla i myšlenka, že pandemie je „součástí spiknutí za účelem prosazení celosvětové vakcinace“; ta se umístila mezi konspiracemi na druhém místě. Jako věrohodnou ji označilo 22 % responentů v Mexiku, 18 % v Irsku, Španělsku a USA a 13 % ve Spojeném království.

Nejhůř dopadla spiklenecná teorie o tom, že 5G sítě zhoršují příznaky covidu-19. V ni věřilo „jen“ 16 % dotazovaných v Mexiku, 16 % ve Španělsku, 12 % v Irsku a 8 % v Británii i USA.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 58 mminutami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 3 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 3 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 6 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 7 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 10 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...