Hoaxům o covidu-19 nejvíc věří lidé, kteří neovládají matematiku, ukázal výzkum

Nejčastěji věří dezinformacím ohledně covidu-19 lidé, kteří mají slabou orientaci v matematice. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu, který vedli vědci z Cambridgeské univerzity.

Výzkumníci uvedli, že výsledky studie naznačují, že obrátit nepříznivý vývoj epidemie „falešných zpráv“ kolem koronavirové krize by pomohlo zlepšení analytických dovedností lidí.

Práce se věnovala analýze pěti národních průzkumů s cílem vyhodnotit náchylnost k dezinformacím, které souvisejí s novým koronavirem a jeho dopadem na změny lidského chování. Vědci zjistili, že lidi, kteří jsou nejméně náchylní k dezinformacím o covidu, spojuje nejvíce takzvaná numerická gramotnost, tedy schopnost pracovat s čísly a aplikovat vhodné matematické operace na různé problémy.

Pokud lidé silně věřili dezinformacím, falešným zprávám a nesmyslům, nejčastěji je podle výsledků této studie spojovala právě horší schopnost pracovat s matematickým vyjadřováním. Pochopit problém pandemie vyžaduje vnímat a chápat několik ne zcela snadných pojmů – jako je reprodukční číslo R0 nebo to, jak nerovnoměrně se covid-19 šíří

Zásadní je také povaha šíření viru, která není zcela intuitivní a vyžaduje alespoň základní chápání exponenciálního růstu:

Jak probíhal výzkum

Studie se zúčastnili lidé v Irsku, Španělsku, Mexiku, USA a Velké Británii. Úroveň jejich numerické gramotnosti byla vypočtena na základě tří různých numerických testů.

Účastníkům vědci předložili devět tvrzení o nemoci covid-19, některá z nich byla nepravdivá: například „sítě 5G mohou člověka učinit zranitelnějším vůči nákaze koronavirem“. Jiná byla pravdivá – a lidé měli určit, se kterými se ztotožňují.

Další otázky se týkaly toho, jak lidé vnímají riziko nemoci covid-19, do jaké míry dodržují pokyny epidemiologů a jaká je pravděpodobnost, že se nechají očkovat, pokud bude k dispozici vakcína.

Ukázalo se, že největší náchylnost k nepravdivým zprávám měli lidé, kteří méně dodržovali pokyny epidemiologů ohledně covidu. A současně projevovali nižší ochotu k očkování – nenechali by se očkovat a ani by vakcínu nedoporučili zranitelným členům rodiny či přátelům.

Někteří vědci se domnívají, že náchylnost k dezinformacím souvisí s politickými názory, zatímco jiní si myslí, že má vztah k rozumovým schopnostem, vysvětlil autor studie doktor Sander van der Linden. „Můj názor je, že obojí je relevantní. Byl jsem ale překvapený, když jsem viděl, jak výraznou roli zde hraje schopnost matematického uvažování. Tohle zjištění se mi ale v jistém smyslu líbí, protože mi dává naději, že existuje nějaké řešení.“

Dalším výrazným faktorem spojeným s vírou ve falešné zprávy byl věk, zjistili vědci. Ve všech zemích s výjimkou Mexika byli starší lidé méně často náchylní k dezinformacím ohledně covidu. Přitom u jiných témat, jako jsou například volby, se ukazuje trend opačný – tedy senioři jsou těmito dezinformacemi více zranitelní.

„Je možné, že starší lidé jsou obecně méně náchylní k dezinformacím, ale mnohem více je sdílejí,“ uvedl Linden. Podle něj ale může být ve hře ještě další důvod: starší lidé jsou více touto nemocí ohroženi, a proto si dávají pozor na pravdivost informací.

Výzkum, zveřejněný v časopise Royal Society Open Science, také zjistil, že lidé, kteří byli vnímavější k dezinformacím, se považovali za menšinovou skupinu a věřili, že jsou odolní vůči hlasům autorit, jako jsou vědci a politici.

Větší náchylnost k dezinformacím byla ve skupině lidí, kteří se řadili mezi příznivce konzervativní politiky – tato vazba ale nebyla příliš silná; v USA a Velké Británii byla slabší než jinde.

Čemu lidé věří nejvíc

Konspirace, kterou lidé považovali za nejpravděpodobnější, bylo tvrzení, že covid-19 byl vyroben ve wuchanské laboratoři. Asi 22 až 23 % respondentů ve Velké Británii a Spojených státech hodnotilo toto tvrzení jako „věrohodné“. V Irsku to bylo 26 %, v Mexiku a Španělsku tomuto neprokázanému tvrzení, pro něž neexistují žádné důkazy, věřilo dokonce 33 %, respektive 37 % lidí.

Velmi oblíbená byla i myšlenka, že pandemie je „součástí spiknutí za účelem prosazení celosvětové vakcinace“; ta se umístila mezi konspiracemi na druhém místě. Jako věrohodnou ji označilo 22 % responentů v Mexiku, 18 % v Irsku, Španělsku a USA a 13 % ve Spojeném království.

Nejhůř dopadla spiklenecná teorie o tom, že 5G sítě zhoršují příznaky covidu-19. V ni věřilo „jen“ 16 % dotazovaných v Mexiku, 16 % ve Španělsku, 12 % v Irsku a 8 % v Británii i USA.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 8 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
před 12 hhodinami

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
před 14 hhodinami

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
29. 12. 2025

Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.
29. 12. 2025

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
29. 12. 2025

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
29. 12. 2025

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025
Načítání...