Hoaxům o covidu-19 nejvíc věří lidé, kteří neovládají matematiku, ukázal výzkum

Nejčastěji věří dezinformacím ohledně covidu-19 lidé, kteří mají slabou orientaci v matematice. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu, který vedli vědci z Cambridgeské univerzity.

Výzkumníci uvedli, že výsledky studie naznačují, že obrátit nepříznivý vývoj epidemie „falešných zpráv“ kolem koronavirové krize by pomohlo zlepšení analytických dovedností lidí.

Práce se věnovala analýze pěti národních průzkumů s cílem vyhodnotit náchylnost k dezinformacím, které souvisejí s novým koronavirem a jeho dopadem na změny lidského chování. Vědci zjistili, že lidi, kteří jsou nejméně náchylní k dezinformacím o covidu, spojuje nejvíce takzvaná numerická gramotnost, tedy schopnost pracovat s čísly a aplikovat vhodné matematické operace na různé problémy.

Pokud lidé silně věřili dezinformacím, falešným zprávám a nesmyslům, nejčastěji je podle výsledků této studie spojovala právě horší schopnost pracovat s matematickým vyjadřováním. Pochopit problém pandemie vyžaduje vnímat a chápat několik ne zcela snadných pojmů – jako je reprodukční číslo R0 nebo to, jak nerovnoměrně se covid-19 šíří

Zásadní je také povaha šíření viru, která není zcela intuitivní a vyžaduje alespoň základní chápání exponenciálního růstu:

Jak probíhal výzkum

Studie se zúčastnili lidé v Irsku, Španělsku, Mexiku, USA a Velké Británii. Úroveň jejich numerické gramotnosti byla vypočtena na základě tří různých numerických testů.

Účastníkům vědci předložili devět tvrzení o nemoci covid-19, některá z nich byla nepravdivá: například „sítě 5G mohou člověka učinit zranitelnějším vůči nákaze koronavirem“. Jiná byla pravdivá – a lidé měli určit, se kterými se ztotožňují.

Další otázky se týkaly toho, jak lidé vnímají riziko nemoci covid-19, do jaké míry dodržují pokyny epidemiologů a jaká je pravděpodobnost, že se nechají očkovat, pokud bude k dispozici vakcína.

Ukázalo se, že největší náchylnost k nepravdivým zprávám měli lidé, kteří méně dodržovali pokyny epidemiologů ohledně covidu. A současně projevovali nižší ochotu k očkování – nenechali by se očkovat a ani by vakcínu nedoporučili zranitelným členům rodiny či přátelům.

Někteří vědci se domnívají, že náchylnost k dezinformacím souvisí s politickými názory, zatímco jiní si myslí, že má vztah k rozumovým schopnostem, vysvětlil autor studie doktor Sander van der Linden. „Můj názor je, že obojí je relevantní. Byl jsem ale překvapený, když jsem viděl, jak výraznou roli zde hraje schopnost matematického uvažování. Tohle zjištění se mi ale v jistém smyslu líbí, protože mi dává naději, že existuje nějaké řešení.“

Dalším výrazným faktorem spojeným s vírou ve falešné zprávy byl věk, zjistili vědci. Ve všech zemích s výjimkou Mexika byli starší lidé méně často náchylní k dezinformacím ohledně covidu. Přitom u jiných témat, jako jsou například volby, se ukazuje trend opačný – tedy senioři jsou těmito dezinformacemi více zranitelní.

„Je možné, že starší lidé jsou obecně méně náchylní k dezinformacím, ale mnohem více je sdílejí,“ uvedl Linden. Podle něj ale může být ve hře ještě další důvod: starší lidé jsou více touto nemocí ohroženi, a proto si dávají pozor na pravdivost informací.

Výzkum, zveřejněný v časopise Royal Society Open Science, také zjistil, že lidé, kteří byli vnímavější k dezinformacím, se považovali za menšinovou skupinu a věřili, že jsou odolní vůči hlasům autorit, jako jsou vědci a politici.

Větší náchylnost k dezinformacím byla ve skupině lidí, kteří se řadili mezi příznivce konzervativní politiky – tato vazba ale nebyla příliš silná; v USA a Velké Británii byla slabší než jinde.

Čemu lidé věří nejvíc

Konspirace, kterou lidé považovali za nejpravděpodobnější, bylo tvrzení, že covid-19 byl vyroben ve wuchanské laboratoři. Asi 22 až 23 % respondentů ve Velké Británii a Spojených státech hodnotilo toto tvrzení jako „věrohodné“. V Irsku to bylo 26 %, v Mexiku a Španělsku tomuto neprokázanému tvrzení, pro něž neexistují žádné důkazy, věřilo dokonce 33 %, respektive 37 % lidí.

Velmi oblíbená byla i myšlenka, že pandemie je „součástí spiknutí za účelem prosazení celosvětové vakcinace“; ta se umístila mezi konspiracemi na druhém místě. Jako věrohodnou ji označilo 22 % responentů v Mexiku, 18 % v Irsku, Španělsku a USA a 13 % ve Spojeném království.

Nejhůř dopadla spiklenecná teorie o tom, že 5G sítě zhoršují příznaky covidu-19. V ni věřilo „jen“ 16 % dotazovaných v Mexiku, 16 % ve Španělsku, 12 % v Irsku a 8 % v Británii i USA.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 5 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 7 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 22 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...