Čína chce mít do roku 2060 nulové emise skleníkových plynů, slíbil prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína, která je v současné době největším producentem skleníkových plynů, chce své chování zcela změnit. Její emise by měly dosáhnout maxima roku 2030, od roku 2060 by pak země měla být uhlíkově neutrální.

Prezident to oznámil v úterý Generálnímu shromáždění OSN. Čína je v současnosti zodpovědná za přibližně čtvrtinu produkce všech skleníkových plynů. Si Ťin-pching současně vyjádřil svou podporu klimatické dohodě z Paříže a vyzval svět, aby se zaměřil na „zelenou obnovu“ v době, kdy se potýká s pandemií covidu-19. 

„Vyzýváme všechny státy světa, aby se vydaly po cestě inovativního, koordinovaného a zeleného rozvoje,“ uvedl prezident. Podle něj nyní díky vědecké a technologické revoluci a změně průmyslu existuje historická příležiost, aby se něco takového podařilo.

Evropská unie se snaží podle agentury AFP Čínu už delší dobu přimět k tomu, aby si předsevzala ještě ambicioznější cíle než ty, k nimž se zavázala podpisem Pařížské dohody. V ní přislíbila, že její emise skleníkových plynů začnou klesat po roce 2030, podle zástupců EU by bylo vhodné, aby se to stalo ještě o pět let dříve.

Podle Joeriho Rogelje, experta na změny klimatu z londýnské Imperal College je tento čínský závazek neočekávaný a důležitý: „V podstatě je toto čínské oznámení zásadním momentem, který znovu nastartovává ambice ochrany klimatu,“ prohlásil pro agenturu AFP.

Čínské problémy

V posledních letech se ukazuje, že změny klimatu mohou mít pro Čínu značně negativní dopad. Většina obyvatelstva žije na mořském pobřeží, kde jsou ohroženi stoupajícími hladinami oceánů. Větší teplo zase nepříznivě ovlivňuje zásobování vodou, klimatické extrémy pak přinášející povodně, bouře nebo vlny veder působící obrovské materiální i lidské škody.

Sucho pomáhá degradaci krajiny, která se pak mění na poušť – a písečný prach vnikající do měst poškozuje zdraví lidí.

Průmysl a energetika založené na spalování fosilních paliv mají také negativní dopad na lidské zdraví. V polovině září vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences rozsáhlá studie, jejíž autoři popsali, že mezi roky 2000 a 2016 zemřelo v Číně kvůli znečištěnému ovzduší předčasně 30,8 milionu lidí a další desítky milionů lidí měly vážné zdravotní problémy. 

Znepokojivá je pro Čínu také studie z roku 2018, která popisuje, že do padesáti let v zemi mohou kvůli klimatickým změnám vzniknout rozsáhlé oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 8 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 9 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 13 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 14 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 15 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...