Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína, která je v současné době největším producentem skleníkových plynů, chce své chování zcela změnit. Její emise by měly dosáhnout maxima roku 2030, od roku 2060 by pak země měla být uhlíkově neutrální.
Čína chce mít do roku 2060 nulové emise skleníkových plynů, slíbil prezident Si Ťin-pching
Prezident to oznámil v úterý Generálnímu shromáždění OSN. Čína je v současnosti zodpovědná za přibližně čtvrtinu produkce všech skleníkových plynů. Si Ťin-pching současně vyjádřil svou podporu klimatické dohodě z Paříže a vyzval svět, aby se zaměřil na „zelenou obnovu“ v době, kdy se potýká s pandemií covidu-19.
„Vyzýváme všechny státy světa, aby se vydaly po cestě inovativního, koordinovaného a zeleného rozvoje,“ uvedl prezident. Podle něj nyní díky vědecké a technologické revoluci a změně průmyslu existuje historická příležiost, aby se něco takového podařilo.
Evropská unie se snaží podle agentury AFP Čínu už delší dobu přimět k tomu, aby si předsevzala ještě ambicioznější cíle než ty, k nimž se zavázala podpisem Pařížské dohody. V ní přislíbila, že její emise skleníkových plynů začnou klesat po roce 2030, podle zástupců EU by bylo vhodné, aby se to stalo ještě o pět let dříve.
Podle Joeriho Rogelje, experta na změny klimatu z londýnské Imperal College je tento čínský závazek neočekávaný a důležitý: „V podstatě je toto čínské oznámení zásadním momentem, který znovu nastartovává ambice ochrany klimatu,“ prohlásil pro agenturu AFP.
Čínské problémy
V posledních letech se ukazuje, že změny klimatu mohou mít pro Čínu značně negativní dopad. Většina obyvatelstva žije na mořském pobřeží, kde jsou ohroženi stoupajícími hladinami oceánů. Větší teplo zase nepříznivě ovlivňuje zásobování vodou, klimatické extrémy pak přinášející povodně, bouře nebo vlny veder působící obrovské materiální i lidské škody.
Sucho pomáhá degradaci krajiny, která se pak mění na poušť – a písečný prach vnikající do měst poškozuje zdraví lidí.
Průmysl a energetika založené na spalování fosilních paliv mají také negativní dopad na lidské zdraví. V polovině září vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences rozsáhlá studie, jejíž autoři popsali, že mezi roky 2000 a 2016 zemřelo v Číně kvůli znečištěnému ovzduší předčasně 30,8 milionu lidí a další desítky milionů lidí měly vážné zdravotní problémy.
Znepokojivá je pro Čínu také studie z roku 2018, která popisuje, že do padesáti let v zemi mohou kvůli klimatickým změnám vzniknout rozsáhlé oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.
