Koronavirus má dopad i na lidský mozek. Přibývá důkazů, klíčové mechanismy vědci ale nechápou

Někteří lidé, kteří prodělali nemoc covid-19, mívají neurologické problémy – nový koronavirus tedy nějakým způsobem dokáže ovlivnit i jejich mozek. Vědci se snaží tento fenomén lépe pochopit, zatím se jim ale nedaří odhalit klíčové mechanismy.

Pětapadesátiletá žena byla až do nákazy novým koronavirem duševně zcela zdravá. V tomto věku se ještě psychózy typicky neobjevují, ona přesto viděla ve svém domě lvy a opice. Postupně se stávala stále více dezorientovanou a agresivní vůči svému okolí, podezírala svého manžela, že je někým jiným, než se zdá. Podobných případů u lidí s covidem je více – ale pro lékařskou vědu jsou zatím záhadou.

Na počátku pandemie měli lékaři dost problémů s tím, aby pochopili základní mechanismy nemoci, udrželi nemocné naživu a zabránili těm nejhorším poškozením plic a oběhového systému. Už tehdy se ale objevovaly první náznaky poškození nervové soustavy: někteří pacienti s covidem zažívali delirium – byli zmatení, dezorientovaní a podráždění.

V dubnu vznikla první studie na toto téma; zveřejnili ji japonští vědci, kteří popsali případ člověka s covidem a záněty v mozku. Další zpráva jen o něco později upozornila na případ pacienta se změnami v takzvané myelinové pochvě, která je součástí mozku a její poškození se objevuje například u sklerózy.

„Neurologické symptomy této nemoci jsou stále děsivější a děsivější,“ uvedla pro odborný žurnál Nature neurovědkyně Alysson Muotriová. Od té doby totiž mezi další problémy přibyly i mozkové mrtvice, krvácení do mozku a ztráta paměti. Tyto problémy se samozřejmě objevují u řady vážných nemocí, problém je, že rozsah koronavirové pandemie je tak velký, že se tyto stavy mohou objevit podle Nature u desítek tisíc lidí, u některých doživotně.

Už se ví, že virus může proniknout do mozku a infikovat ho – zatím ale není jasné, jak často to dělá a zda jsou zdravotní problémy opravdu důsledkem přímo viru v mozku. Neurologické potíže totiž mohou být také důsledkem nadměrené stimulace imunitního systému. „Klíčové je zjistit, jak to je, protože oba scénáře vyžadují zcela odlišný přístup,“ uvedl pro Nature neurolog Benedict Michael.

Mozek a virus

Právě tým tohoto britského vědce patřil k prvním, které se neurologickým problémům spojeným s covidem věnovaly. Už v červnu popsali ve studii 125 osob, které měly nemoc covid-19 a objevily se u nich neurologické nebo psychologické problémy. Zjistili, že 62 procent z  nich mělo nějaké poškození zásobování krví (krvácení nebo mrtvice) a 31 procent trpělo změnou duševních stavů. Psychózy se objevily jen u deseti lidí, časté ale byly záněty.

Nečekané ale bylo, že ne všichni s neurologickými symptomy měli těžký průběh nemoci ani nebyli hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče. „Našli jsme skupinu mladších lidí bez typických rizikových faktorů, kteří měli mrtvice, a také pacienty se změnami duševního stavu, pro něž nemáme jiná vysvětlení,“ uvedl Michael.

K podobným výsledkům dospěla i další studie na 43 pacientech s neurologickými problémy po covidu. Podle hlavního autora této práce Michaela Zandiho ukazují některé zákonitosti spojené s tímto fenoménem: nejčastěji se objevují mrtvice a záněty, které se mnohdy mohou projevit ve vážnější formě takzvané postinfekční encefalomyelitidy. A někteří z nejvážněji postižených pacientů měli jen slabý průběh nemoci. „Právě mozek je u nich hlavním cílem viru,“ dodal Zandi.

Další projevy jsou velmi pestré, ale objevují se jen ve velmi malém množství – podobné se objevovaly také u přeživších po předcházejících smrtících koronavirech MERS a SARS.

Jak je to časté?

Klíčové je, jak často se tyto vážné zdravotní problémy objevují. Vědci přiznávají, že to nevědí. U SARSu to bylo v 0,04 procenta případů, u MERSu v 0,2 procenta případů. U obou těchto nemocí bylo ale nakažených velmi málo, takže není jasné, jak s těmito daty pracovat. Pokud by se nový koronavirus choval podobně, znamenalo by to, že z 28,2 milionu případů covidu-19 by neurologické problémy mohlo mít mezi deseti tisíci a 50 tisíci pacientů. 

Vůbec největší záhadou ale je, jak dokáže virus vůbec do mozku proniknout. Jeho mechanismy nejsou známé, ale vědci by je znát potřebovali – právě na tom totiž záleží správný postup léčby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 2 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 3 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 6 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 7 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 8 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...