Přibývá důkazů, že se koronavirus může rychle šířit i mezi dětmi

Koronavirus se možná šíří snáz v prostředí škol a letních táborů, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která prozkoumala údaje z nových ohnisek v americkém státě Georgia. A naznačuje to i několik dalších výzkumů.

Po propuknutí nákazy na letním táboře v Georgii CDC uvedlo, že děti –⁠ včetně asymptomatických případů –⁠ mohou hrát významnou roli v komunitním přenosu covidu-19. Toto tvrzení odporuje řadě předchozích studií, které uváděly, že děti jen zřídka šíří koronavirus mezi sebou nebo na jiné osoby.

Na letním táboře YMCA, kterého se účastnilo asi 600 mladých lidí, se nákaza prokázala zhruba u 260 osob. Zatímco zaměstnanci tábora dodržovali bezpečnostní opatření včetně nošení roušek, táborníci je mít nemuseli a podle místních zdravotníků „relativně velké“ skupiny dětí ve věku od šesti do 19 let spaly ve společných chatkách.

Neméně znepokojivé bylo zjištění, že se s větší pravděpodobností nakazily mladší děti a také ty, které v táboře strávily delší dobu.

Zatímco se v řadě zemí světa vedou diskuse o tom, zda a kdy znovu otevřít školy, to, co se stalo v Georgii, dokazuje, jak málo je zatím známo o šíření covidu-19 mezi mladšími věkovými skupinami. K tomu přispěla i skutečnost, že mnoho zemí uzavřelo školy hned v počátku pandemie.

Řada amerických škol se proto na podzim už k běžnému provozu prezenční výuky nechce vracet. Tento týden oznámilo město Chicago, že výuka v jeho školách bude v novém školním roce probíhat jen dálkově.

Izraelský příklad

Události v Georgii odrážejí zkušenosti z řady jiných zemí, například z Izraele, kde rychlé a úplné znovuotevření škol přispělo k novému rozšíření koronaviru.

V počátcích pandemie byl Izrael vnímán jako příklad úspěšného boje proti nákaze. V březnu zavedl přísná koronavirová opatření, která ale postupně uvolňoval ve snaze zmírnit ekonomické dopady. Děti se do škol vrátily v květnu. Už na konci května se ale koronavirus začal šířit ve školních třídách a úřady ještě před letními prázdninami uzavřely asi 100 vzdělávacích ústavů a poslaly tisíce žáků a učitelů do karantény.

Německá opatření

Německá akademie věd Leopoldina z obav před šířením viru ve školách doporučuje, aby žáci od páté třídy výš v rámci koronavirových opatření nosili roušky i během výuky. Činit by tak měli v případě, že nebudou moci udržovat od spolužáků dostatečný fyzický odstup, uvádí se v  doporučení. U mladších žáků stačí, když budou ochrannou pomůcku nosit mimo učebnu. Učitelům vědci radí umisťovat děti do „stálých kontaktních skupin“ všude tam, kde to bude možné.

Na tvorbě doporučení se podílelo 24 německých profesorů a profesorek. Mezi nimi je i Lothar Wieler, ředitel Institutu Roberta Kocha (RKI), hlavního epidemiologického úřadu v zemi. Vycházeli ze současného stavu poznání, že děti a mladiství se mohou novým koronavirem nakazit a dál jej předávat, přičemž malých dětí se to týká méně než starších dětí a mladistvých.

Aby se předešlo šíření nákazy mezi žáky v novém školním roce, je podle akademie nutné dodržovat dostatečné fyzické rozestupy, hygienická pravidla a také v učebnách často větrat. Školy by měly mít vypracovanou „systematickou testovací strategii“ a v případě, že kdokoliv začne vykazovat příznaky nemoci covid-19, měl by být otestován.

Vzdělávací zařízení by také měla zajistit účinné skloubení prezenční a distanční výuky. Rodiče by doma měli děti jen podporovat, nikoliv zastávat roli učitele. Ti by pak měli být připraveni používat různé druhy digitální komunikace, uvádí studie.

Vícero spolkových zemí se před nadcházejícím začátkem školního roku pro povinnost nosit roušky ve školách už samo rozhodlo. Platit ale nebude vždy po dobu celého vyučování, připomíná agentura DPA.

Vědci ve stanovisku posuzovali také etický rozměr koronavirových omezení ve školství. „Právo na vzdělání je lidským právem,“ uvádí se hned v první větě s tím, že úplnému uzavření škol je nutné pokud možno zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 4 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 6 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 21 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...