Vlády neplní závazky, které učinily před deseti lety kvůli ochraně ohrožených živočišných druhů a poškozených ekosystémů, upozorňuje OSN v nově zveřejněné zprávě o biologické rozmanitosti. Existují přitom podle ní příklady, které dokazují, že ničení přírody lze zpomalit nebo i zastavit.
Zpráva hodnotí, jak se podařilo naplnit dvacet cílů, na kterých se v roce 2010 dohodlo více než 150 zemí. Patří mezi ně například snaha zpomalit odlesňování nebo chránit mokřady.
Žádného z hlavních úkolů se plně nepodařilo docílit, konstatují autoři zprávy s tím, že v některých ohledech ale zaregistrovali alespoň známky pokroku. Například u odlesňování bylo cílem snížit ho celosvětově o 50 procent, což se nestalo. Nicméně v porovnání s předchozí dekádou se za posledních deset let lesy kácely pomaleji zhruba o třetinu.
Dalším pozitivním příkladem je případ ohroženého ibise čínského, jenž málem vymizel, nicméně díky ochráncům přírody začal opět přivádět na svět mláďata ve volné přírodě. Kupříkladu v Pákistánu pak funguje program na ochranu levharta sněžného.
Vlády se snaží, ale málo
„Vlády vynaložily určité úsilí. A tam, kde tak učinily, mají výsledky. V tom vidíme naději,“ řekl agentuře Reuters David Cooper, zástupce generálního tajemníka Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti.
Nicméně autoři studie zároveň varují, že cíle na ochranu přírody stále podkopávají subvence podporující průmyslové zemědělství, rybolov a jiné podnikání poškozující ekosystémy. Doporučují změny v řadě sektorů od zemědělství přes městské plánování až po postupné vyřazení fosilních paliv, která urychlují klimatické změny. Pokud se nic nezmění, hrozí podle vědců vyhynutí milionům živočišných druhů.
Zpráva vychází nedlouho před plánovaným summitem OSN o rozmanitosti druhů. Příští rok by státy měly v Číně dohodnout nové cíle pro další období. OSN se je tak snaží přimět nejen k větším závazkům, ale také k jejich dodržování, píše agentura Reuters.
Za 46 let zmizely dvě třetiny volně žijících zvířat, tvrdí studie
Světový fond na ochranu přírody (WWF) minulý týden ve své zprávě upozornil, že populace volně žijících zvířat se za posledních necelých padesát let zmenšily v průměru o dvě třetiny. Za hlavní důvody pokládá mýcení lesů kvůli zemědělství nebo nadměrný rybolov.
Populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb se v letech 1970 až 2016 zmenšily v průměru o 68 procent, uvádí zpráva, která celosvětově sledovala 20 811 populací a 4392 druhů zvířat. Přičemž trend nezpomaluje.
Mezi nejvíce zasažené druhy patří sladkovodní živočichové, gorily východní nížinné v Konžské demokratické republice nebo papoušek šedý v Ghaně.
„Hlavním důvodem tohoto dramatického úbytku je odlesňování a v širším smyslu úbytek přirozeného prostředí, způsobený tím, jak produkujeme a konzumujeme jídlo,“ přiblížila Fran Priceová, která ve WWF vede oddělení zabývající se stavem lesů. Konkrétně ukázala na komerční zemědělství v tropických a subtropických oblastech, včetně produkce palmového oleje, sóji a hovězího masa.
Tropické lesy v loňském roce mizely značnou rychlostí. Každých šest sekund zmizel les o rozloze jednoho fotbalového hřiště, píše zpravodajská a informační společnost Thomson Reuters Foundation s tím, že jejich ochrana je považována za klíčovou v boji s klimatickými změnami, a to díky tomu, že pohlcují oxid uhličitý.
Ochrana existujících a obnova poškozených lesů podle ekologů pomůže snížit riziko záplav, zpomalit globální oteplování a ochránit biodiverzitu.
Vědci se domnívají, že rozsáhlé mýcení lesů je také hlavním faktorem v šíření nemocí přenášených ze zvířat na člověka. „S odlesňováním a zvýšenou interakcí mezi volně žijícími zvířaty, domácími zvířaty a člověkem se zvyšuje šance rozšíření zoonotických nemocí, jako je ebola nebo covid-19,“ doplnila Priceová.
„Ničíme náš svět, jediné místo, které nazýváme domovem. Riskujeme naše zdraví, bezpečnost a přežití zde na Zemi. A teď nám příroda posílá zoufalé SOS. Přičemž čas utíká,“ řekla BBC představitelka WWF Tanya Steeleová.
