V nulté světové válce bojovali i lidé z území Česka. Neuměli trávit mléko, odhalil nový výzkum

Vědci našli důkazy, že lidé v Evropě neuměli před 3300 lety trávit mléko. Prokazují to nové nálezy na místě největší bitvy doby bronzové na starém kontinentu. Ty současně ukázaly, že se tohoto obřího konfliktu účastnili i lidé, kteří žili na území dnešní České republiky.

Kostry nalezené na místě bitvy u Tollense
Zdroj: Landesamt für Kultur und Denkmalpflege Mecklenburg-Vorpommern

Přibližně před třemi tisíci roky došlo na březích řeky Tollense na severu Německa k velké bitvě, jedné z největších, o jaké z té doby v Evropě víme. Bojovaly tam proti sobě dřevěnými, kamennými i bronzovými zbraněmi tisíce válečníků – stovky jich zemřely. Toto místo je proto pro archeology jedním z „klondajků“ – nacházejí tam stále nové důkazy o tom, jak vypadal život v době, kdy se rodily kořeny evropské civilizace.

Vědci teď pomocí genetických testů odhalili, odkud bojovníci pocházeli – a také jeden zajímavý detail o jejich způsobu života: válečníci v té době ještě nebyli schopni trávit čerstvé mléko.

Výzkum analyzoval DNA ve 14 kostrách nalezených v měkké půdě, kde se odehrála starověká bitva. Ukázal, že všichni mrtví pocházeli ze střední Evropy, tedy oblasti, kde se dnes nachází Německo, Polsko a také Česká republika. O původu bojovníků z oblasti Česka se hovoří už delší dobu, některé archeologické nálezy jsou totiž značně podobné těm nalezeným na našem území – genetická analýza je dalším důkazem. 

Genomy mrtvých si ale byly natolik podobné, že z nich vědci nedokázali poznat více, tedy například zda tito lidé nepatřili k nějak geneticky odlišným populacím.

„Doufali jsme, že najdeme dvě odlišné skupiny lidí s různými etnickými kořeny, ale nevyšlo to,“ komentoval výsledky spoluautor výzkumu Joachim Burger, genetik z univerzity v Míšni. „Je to nudné a zklamání,“ dodal.

Naštěstí se podařilo odhalit spoustu jiných zajímavých informací, které toto zklamání vědcům vynahradily: dvě ze čtrnácti koster totiž byly ženské. A to naznačuje, že bitva mohla být něčím mnohem složitějším než jen běžným střetem dvou skupin válečníků.

Velká mléčná záhada

A další překvapení: žádný z mrtvých neměl genetickou mutaci, která umožňuje dospělým trávit mléko. Přitom studie z roku 2007 ukázala, že první evropští zemědělci před asi 8000 roky tuto mutaci měli a mléko trávit uměli.

Pazourkový hrot šípu zabodnutý hluboko do kosti nalezený u Tollense
Zdroj: Landesamt für Kultur und Denkmalpflege Mecklenburg-Vorpommern

Nový výzkum podle jeho autorů ukazuje, že o tom, kde se vzala netolerance k mléku, proč se tu objevila a proč se tak dynamicky měnila, vlastně nevíme vůbec nic. A vzhledem k tomu, jak klíčovou roli hrál dobytek v dějinách lidstva, bude podle vědců zapotřebí tuto záhadu začít ještě intenzivněji zkoumat.

Bitva u Tollense

Tato bitva je jedním z nejzajímavějších dokladů o životě v době bronzové ve střední Evropě. Odehrála se mezi roky 1300 a 1200 před naším letopočtem v dnešním Meklenbursku-Severním Pomořansku.

Stopy po ní objevili vědci až roku 1996 a od té doby ji zkoumají. Ukazuje se, že to musela být na svou dobu neobyčejně obří bitva, proto ji někdy popularizátoři nazývají „nultou světovou válkou“. Nejnovější odhady říkají, že v ní bojovalo asi pět tisíc mužů (a zřejmě i žen, jak naznačuje nový výzkum), někteří z nich mohli být dokonce i „profesionálové“, kteří se sem za bojem vydali přes půlku kontinentu. V bitvě byla využita i jízda.

Místo bitvy u Tollense
Zdroj: Wikimedia Commons/ Botaurus stellaris

Pravděpodobně se utkali o most nebo brod přes řeku; známky konfliktu se nacházejí jak na březích, tak i v řece. Archeologové spekulují, že lépe vyzbrojená skupina přicházející z jihu se řeku pokusila překročit, místní se jí v tom naopak zkoušeli zabránit. Cesta zřejmě sloužila jako obchodní spojnice mezi severem a jihem, jak dokazují nedaleko odsud nalezené perly, které pocházely z oblasti Perského zálivu.

Jak bitva dopadla, se neví, ale předměty nalezené na místě svědčí o tom, že válečníci a jejich výzbroj pocházeli z velké části střední Evropy. Rozsah a množství válečníků podle archeologů ukazují, že v té době musela být Evropa mnohem rozvinutější, než se zatím zdálo: organizaci takové armády mohla provést jen silná centrální vláda, která měla pod kontrolou rozsáhlou populaci a ekonomické zdroje.