Koronavirus dál mutuje – první pozorované změny vědci hlásili už v únoru, podle singapurských badatelů je teď nejrozšířenější kmen až desetkrát nakažlivější, zároveň je ale pravděpodobně méně nebezpečný než původní wuchanský virus. Častěji než v minulosti totiž nemoc doprovází jen mírné příznaky.
Zmutovaný koronavirus se podle výzkumu objevuje v Evropě i některých asijských zemích. V databázích nyní kmen D614G tvoří až sedmdesát procent vzorků, přezdívá se mu také G-mutace a nejvíce se rozšířil na starém kontinentu.
Jako první na šíření této mutace upozornila Bette Korberová v červenci v odborném časopise Cell. Zjistila, že lidé s touto mutací viru mají větší nálož viru, což naznačuje, že se nemoc mnohem snadněji šíří. Autoři další studie ve stejném žurnálu uvádějí: „Tento dominantní kmen je desetkrát více infekční než původní kmen Wuchan-1.“
Je proto nebezpečnější?
Zatím nic nenaznačuje, že by byla tato mutace více smrtící než ty starší. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji. Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.
To potvrzují i čísla z Česka. V porovnání s jarem je méně těch nejvážnějších případů i u nás. „Za celé léto, od poloviny června až do současnosti, jsme u nás měli pouze dva pacienty, v té hlavní fázi, řekněme březen, duben, květen, jich bylo celkem devatenáct,“ potvrzuje Jan Bláha ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Tyto pozitivní změny ale nemusí být způsobené oslabením samotného viru, ale i jinými faktory – například lepšími léčebnými postupy, většími zkušenostmi s léčbou, lepší odolností lidí kvůli teplému počasí nebo pokročilejšími léky.
Léky a vakcíny
Mutace, tedy proměny vlastností viru, jsou přirozené a mohou být i velmi rychlé. Virus se tak přizpůsobuje novým podmínkám. „V zájmu viru je, aby nakazil co nejvíce lidí, ale nezabíjel je. Protože virus je závislý na svém hostiteli, na výživě a ochraně. Nechcete zabít svůj domov a váš zdroj energie,“ vysvětluje Paul Tambyah.
Mutace virů ale můžou přinést i problémy. Příliš velká změna by totiž znamenala, že by připravované vakcíny a léky nemusely fungovat správně. Nová mutace má odolnější protein, jímž proniká do buněk, takže některé léky, které na něj cílí, mohou mít teoreticky problémy s úspěšností. Jiná léčiva, která využívají jiné cíle (například remdesivir, dexamethason, Medrol), by měla být účinná stejně.
Vědci se také neobávají, že by tato mutace měla mít negativní vliv na úspěšnost vakcín nebo přirozené imunity; podle zprávy v časopise Cell to není kvůli povaze změny příliš pravděpodobné.
Všechny výzkumy nové mutace probíhaly zatím jen laboratorně, takže bude zapotřebí dalšího výzkumu, zejména klinického a statistického, aby se informace z laboratotního prostředí potvrdily i v reálném životě, kde mohou být podmínky výrazně jiné a tedy i chování viru může být odlišné.
