Devadesát tisíc nakažených dětí v USA za dva týdny. Covid dostanou snadno, umírají na něj jen výjimečně

Američtí lékařští statistici zveřejnili během druhého srpnového týdne aktuální údaje o počtu dětí, které se nakazily novým koronavirem. Data podle nich mohou pomoci s vyhodnocováním toho, za jakých okolností se žáci a studenti mohou vrátit do škol.

Údaje pocházejí z července – během jeho druhé poloviny se covidem-19 ve Spojených státech nakazilo 97 087 dětí. U většiny z nich byl průběh relativně lehký, zvýšené riziko lékaři zaznamenali u hispánské a afroamerické menšiny; příčiny zatím nejsou úplně jasné.

Výsledky se také značně liší podle měst i států v rámci USA. Autoři ukázali, že v posledních týdnech dochází k nákazám dětí stále častěji, za poslední dva týdny studie se oproti předchozímu období zvýšil jejich počet o 40 procent. Celkem už se ve Spojených státech infikovalo koronavirem 338 982 dětí, což bylo k datu dokončení studie 8,8 procenta všech případů v USA.

Podle tohoto výzkumu tedy pro děti samotné není nový koronavirus v jeho současné podobě velkou hrozbou; větší problém ale může znamenat pro jejich rodiče a další příbuzné, s nimiž přicházejí pravidelně a dlouhodobě do styku. Řada studií z poslední doby totiž ukazuje, že zejména starší děti (ve věku nad 14 let) šíří částice viru SARS-CoV-2 podobně intenzivně jako dospělí. Právě děti totiž nejčastěji šíří běžnou rýmu a další nachlazení způsobované jinými koronaviry – podobně zřejmě rozšiřují i nový, smrtící koronavirus.

Že to nejsou jen nějaké teoretické modely, které fungují v počítačích nebo laboratořích, dokazuje množství případů z celého světa. Ten zřejmě nejznámější se odehrál v Izraeli, zemi, která se zpočátku s pandemií vypořádávala velmi dobře.

Během současné druhé vlny tam ale nemoc proniká do škol i mezi ty nejzranitelnější. Izraelská média informují o případu, kdy v jedné z místních škol dostal nemoc student a během několika dní nakazil 25 učitelů.

Podobné zkušenosti mají i německé školy, kde v některých spolkových zemích se už děti po prázdninách do škol vrátily. Například v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde začal školní rok již na začátku srpna, už ale během prvního týdne některé z nich musely zavřít – virus se v nich šířil příliš rychle a nekontrolovaně.

Desítky mrtvých dětí

Výše uvedená studie sledovala i množství dětí, které nemoci podlehly. Je jich statisticky jen velmi málo a drtivá většina z nich měla nějaké předchozí zdravotní problémy. Práce uvádí 86 dětí, které od začátku epidemie ke konci července na covid v USA zemřely – smrtnost dětí je tedy asi 0,03 procenta. Z celkového počtu zemřelých (ke konci července to bylo 133 tisíc Američanů, nyní to je už 162 tisíc) na nový koronavirus to je tedy 0,06 procenta. Dvacet amerických států zatím ještě nezaznamenalo ani jedno úmrtí dítěte spojené s covidem-19.

Jedno z posledních dětí, které na covid-19 v USA zemřelo, je v tom ale výjimkou – sedmiletý chlapec z Georgie, jehož covid připravil o život před týdnem, totiž žádné starší ani skryté problémy neměl.

Dlouhodobé následky?

V USA, které jsou zdaleka nejvíce postiženou zemí světa, jak počtem nakažených, tak i množstvím zemřelých, ale i ve Velké Británii, v poslední době přitahují pozornost případy dětí, pro které nákaza novým koronavirem znamená dlouhodobé zdravotní problémy. Typicky se projevují dlouhodou únavou, neustálým vyčerpáním a problémy s dýcháním – a trvají někdy i celé měsíce, typicky od doby, kdy se u nich objevily první symptomy nákazy. Jejich množství zatím není nijak velké, ale existují – a to dokonce i u dětí, které před infekcí koronavirem neměly žádné závažné zdravotní problémy.

„Covid se u dětí projevuje vlastně dvěma způsoby – primární infekce virem je u nich většinou benigní – až na minimální množství s nějakými předchozími zdravotními problémy,“ uvedl pro CNN pediatr Athimalaipet Ramanan, který dopad nového koronaviru na děti zkoumá. „Ale je tu u malé menšiny dětí také problém se syndromem hyperzánětlivosti, kdy je jim dost špatně a musí být hospitalizovány,“ dodal vědec.

Sám ještě nemá zkušenost s dětmi, které by trpěly dlouhodobými problémy, jako je dušnost nebo únava, ale je podle něj možné, že tyto případy lékařům zatím unikají, protože nejsou tak závažné jako případy akutní. „Myslím, že se o tom dozvíme víc v dalších měsících,“ upozorňuje Ramanan.

Pro tento fenomén zatím chybí jakákoliv relevantnější data než svědectví rodičů a dětí, zatím se mu žádný výzkum detailně nevěnoval, zejména kvůli tomu, že lékařská péče je v těch nejpostiženějších zemích vytížená akutními případy.

Nathalie MacDermottová, lékařka z Královské koleje v Londýně, pro CNN uvedla, že pro studium tohoto jevu bude zapotřebí zkoumat děti z více zemí současně a je možné, že problém zatím lékařům uniká: „Ano, je možné, že i děti zažívají podobné problémy jako dospělí, tedy ty, které se týkají dlouhodobé únavy. Vidíme ale jen případy, jež se dostanou až do nemocnice, takže je těžké říci, co se vlastně děje,“ podotýká expertka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 23 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...