Klimatizace ohřívají planetu. OSN doporučuje co nejrychlejší přechod na jiné systémy

OSN varuje: svět musí přejít na kvalitnější klimatizace, jinak se nepodaří zpomalit změny klimatu. Právě klimatizace totiž čím dál silněji přispívají k ohřívání planety.

Země se vlivem klimatických změn stále otepluje. Roku 2019 byly průměrné teploty o 1,1 stupně vyšší než před příchodem průmyslové revoluce, což znamená stále častější a silnější vlny veder. A čím dál více lidí potřebuje k jejich přežití výkonné klimatizace. Jenže tyto přístroje samy o sobě výrazně k oteplování měst i klimatu přispívají, varuje OSN.

Pokud by se podařilo nahradit stávající klimatizace energeticky účinnějšími, svět by mohl během 40 let ušetřit 460 miliard tun skleníkových plynů. Pro srovnání: to je podle OSN asi osminásobek množství, které vyprodukoval celý svět v roce 2018.

Klimatizovaná planeta

V současné době podle zprávy OSN funguje asi 3,6 miliardy klimatizací, každý rok jejich množství přitom stoupá. Stále teplejší léta způsobují, že v některých oblastech se dá bez klimatizace žít jen obtížně – a takových míst bude přibývat. OSN uvádí, že pokud by měl do roku 2050 dostat klimatizaci každý člověk, který by ji potřeboval, muselo by se jich do roku 2050 vyrobit přes 14 miliard.

Čtyřnásobek současného počtu klimatizací by ale měl zásadní dopad na vzrůstající emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.

Klimatizace v minulosti využívaly k chlazení vzduchu stejné chemikálie jako ledničky – jednalo se o látky nazývané plně halogenované chlor-fluorované uhlovodíky (CFC, laicky „tvrdé freony“); jenže v osmdesátých letech se ukázalo, že tyto látky ničí ozonovou vrstvu planety. Roku 1987 byl proto přijat Montrealský protokol, který jejich používání omezil.

V současné době už klimatizace tyto chemikálie nevyužívají. Problém ale je, že CFC byly nahrazeny látkami typu HFC (neboli fluorované uhlovodíky). Ty sice ozonovou vrstvu neničí, ale zase jsou to extrémně silné skleníkové plyny – jsou v tom 11700krát účinnější než oxid uhličitý. OSN varuje, že by proto další přibývání klimatizací mohlo klimatickou krizi ještě více zhoršit.

Technologie, které fungují

Toto téma je tak závažné, že už před rokem se vlády rozhodly, že problém budou řešit. Přijaly takzvaný Kigalský dodatek. V něm se zavázaly, že do budoucna už nebudou vyrábět klimatizace s HFC – pokud by se to podařilo celosvětově, mohlo by to zpomalit změnu klimatu o 0,7 stupně Celsia. Dodnes ho podepsala asi stovka zemí, přibližně stejné množství zatím ne – včetně USA, Indie a Číny.

OSN upozorňuje, že lidstvo má už v současnosti technologie, které umožňují nahradit v klimatizacích jak CFC, tak i HFC. Produkují také méně oxidu uhličitého a černého uhlíku a spotřebují také méně energie. A to by pomohlo nejen udržet klima snesitelnější, ale současně by to uspořilo obrovské množství nákladů na energie.

Podle zprávy OSN by se tímto způsobem dala ušetřit ročně kapacita elektráren o výkonu asi 1300 gigawattů elektřiny – to je pro srovnání stejná kapacita, jako měly roku 2018  indické a čínské uhelné zdroje.

OSN proto vyzývá další země, aby dodatek z Kigali přijaly co nejrychleji; státy by měly investovat do tepelně izolovaných budov a dalších přirozenějších způsobů, jak se adaptovat na klimatickou změnu a další vlny veder ve městech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 18 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 21 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.