Zdravotnický statistik Dušek: ohniska koronaviru jsou pod kontrolou

Nahrávám video

Nemocných s covidem-19 v Česku sice rekordně přibylo, podle profesora Ladislava Duška to ale není špatná zpráva –⁠ nemoc je totiž lokalizována jen v několika ohniscích, která se daří kontrolovat. Klíčové je, že nepřibývá hospitalizovaných.

„Je potřeba se dívat, odkud ta čísla pocházejí. Pokud by tyto počty byly naměřeny napříč celou Českou republikou v celé řadě okresů, tak by to samozřejmě byla alarmující zpráva,“ říká šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. „Ukazovalo by to riziko plošného šíření nemoci. My se ale díváme na pravý opak –⁠ ta čísla jsou generována ze dvou nebo tří hlavních míst a absolutně v posledních dnech jim dominuje Karviná,“ vysvětluje vědec.

Právě tam se hodně testuje, zejména se to týká kontaktů horníků a jejich rodin. „Tím dostáváme toto lokální ohnisko pod kontrolu, aby se dále nešířilo,“ dodává Dušek. „V podstatě je to tedy pozitivní výsledek, i když ta čísla mohou na první pohled působit jako vysoká. Neznamenají ale žádnou druhou nebo třetí vlnu, nic takového. Je to lokální infekce, kterou kontrolujeme.“

Co s tím?

Na Karvinsku budou zavedena přísnější opatření. Patří k nim například zákaz návštěv nemocnic a sociálních zařízeních nebo se omezí účast na hromadných akcích z 500 na nejvýše 100 lidí. Omezení se týká i koupališť. Navíc i po uvolnění opatření od 1. července ve zbytku republiky zůstanou v celém Moravskoslezském kraji povinné roušky uvnitř budov, v MHD nebo na hromadných akcích. Přeshraniční pracovníci v celém kraji pak budou muset předkládat zaměstnavatelům testy na covid-19.

„Smyslem těchto opatření je uchránit sociální zařízení, což se zatím i daří. Většina pacientů je s velmi mírným průběhem nebo bez příznaků. Takže opět zpráva relativně pozitivní,“ komentoval situaci Dušek.

Testů ubývá

Testů bylo v minulých dnech méně než v době vrcholu pandemie –⁠ asi 2400 denně, ministr zdravotnictví to obhajuje tím, že se testuje hlavně v nejvíce postižených oblastech. Dušek to potvrzuje: „Když budeme mít provedené obrovské množství testů, ale v lokalitách, kde se ta nemoc nevyskytuje, tak to je samozřejmě nesmyslné. V tuto chvíli z dat, která vidím, jsou testy koncentrovány do oblastí zvýšeného výskytu nemoci a velmi efektivně zachytávají ten velký podíl nakažených. Proto máme vysoký podíl pozitivně diagnostikovaných.“ 

Podíl nových případů nákazy k počtu testů byl v neděli v Česku 16,83 procenta. Je to nejvíce od začátku pandemie.

Testovací kapacita je podle Duška připravena po celé léto. Trasování nakažených se podle něj také daří, tento systém funguje za obrovského nasazení hygieniků. „Začíná se rozbíhat i projekt, kdy by si mohly krajské hygienické stanice navzájem pomáhat,“ říká profesor Dušek.

Zásadní podle něj je, že neroste počet hospitalizovaných s covidem-19 –⁠ aktuálně je jich 117, řada z nich je na lůžku dlouhodobě. Kdyby se náhle objevilo více lidí s touto chorobou v nemocnicích, byl by to podle něj problém –⁠ to se ale neděje. Naopak, počet hospitalizovaných setrvale klesá, což Dušek vysvětluje ústupem nemoci z Česka.

Co říká reprodukční číslo

Jedním z klíčových údajů je takzvané reprodukční číslo (neboli R0). To říká, kolik lidí stačí nakazit jeden infikovaný –⁠ obecně platí, že je-li pod hodnotou 1, nemoc ustupuje, v opačném případě se šíří. Reprodukční číslo má podle Duška smysl počítat v současné době především v oblasti zvýšené nákazy.

„To číslo jako plošný údaj teď ztrácí svou výpovědní hodnotu,“ uvedl Dušek. „V Praze se situace poměrně hodně stabilizovala a zlepšila, tam je reprodukční číslo kolem jedné, možná směřuje i pod –⁠ před dvěma týdny dosahovala hodnot asi 1,3.“

Opačná situace je podle něj v Moravskoslezském kraji, kde je reprodukční číslo nad 1,4–1,5.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 6 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 9 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 11 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 13 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 14 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 16 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.