Za poslední dny ve statistikách přibývají pozitivní případy koronaviru. V pátek podle dat ministerstva zdravotnictví testy odhalily covid-19 u 260 lidí, což je nejvíce od 8. dubna. Hosté Otázek Václava Moravce, epidemiologové Roman Prymula a Jiří Beran ale upozorňují, že jde o lokální ohnisko a situace v Česku je příznivá. Koronavirus se totiž nešíří v rizikových skupinách a nezatěžuje zdravotnický systém.
Prymulu rostoucí počet nemocných nepřekvapuje a za druhou vlnu ho nepovažuje. „Situace není katastrofická, v celé republice je velmi klidná. Co dělá nárůst, je dominantně Moravskoslezský kraj,“ vysvětluje svůj optimismus s tím, že o druhé vlně by se dalo mluvit v momentě, kdy by případy přibývaly na celém území Česka.
Zdůrazňuje, že případy nepřibývají plošně, ale naprostá většina pozitivních testů pochází z Karvinska. „Tady je jasné, že opatření v dolech v tuto chvíli zřejmě nejsou dostatečná a budou se muset nějakým způsobem vylepšit tak, aby nedocházelo k takovému šíření,“ usuzuje epidemiolog.
Doplňuje také, že průběh případů v Moravskoslezském kraji je velmi mírný. „Přestože případů je tolik, tak nejsou závažné klinicky, ale epidemiologicky ano, protože hrozí, že se to bude šířit mimo doly dál,“ konstatuje vládní zmocněnec.
Podle Berana si lidé musí na přítomnost koronaviru zvyknout. Poukazuje na to, že v Moravskoslezském kraji se covid-19 aktuálně šíří mezi mladými lidmi, a dopady proto nejsou tak velké. „Neměli bychom ukazovat čísla nových případů, ale spíše čísla toho, jak je zatížen zdravotní systém hospitalizace,“ zdůrazňuje epidemiolog.
V současnosti se podíl hospitalizovaných pohybuje kolem čtyř procent, a zdravotní systém je tudíž schopen se se situací vypořádat lépe, vysvětluje Beran. Připomíná také, že lékaři a hygienici zvládají po zkušenostech z jara rychleji diagnostikovat nové případy a rychleji dokáží také určit vhodnou léčbu.
Počet hospitalizovaných stále klesá, zdůrazňuje Beran
Prymula doplňuje, že se daří držet nákazu mimo domovy seniorů. Nyní je prý potřeba se zaměřit na pracovní podmínky v dolech na Karvinsku, aby nedocházelo k šíření mezi dalšími horníky. Připouští také, že experti zatím nemají přesná data a není jasné, kdo se nakazil v práci a kdo mimo doly. „V masmédiích se objevují jen hrubá data, která mohou situaci výrazně zkreslovat,“ varuje.
Prezentace čísel bez kontextu podle Prymuly může Česku uškodit v zahraničí. Pokud totiž vlády okolních států uvidí v médiích alarmující zprávy o nárůstu případů a statistiky bez potřebného vysvětlení, mohou Čechům například zavřít své hranice kvůli údajné nepříznivé epidemické situaci.
Beran by byl rád, aby se veřejnosti prezentovala data v kontextu – nejen počet nových případů, ale také počet hospitalizovaných pacientů. „Bylo by lepší ukazovat oba grafy, úspěchy českého zdravotnictví. Ukazovat to, že počty hospitalizovaných trvale klesají. Poukazovat na to, že Česko patří k vůbec nejlepším ve světě,“ domnívá se ředitel Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.
Smrtnost v Česku se pohybuje kolem tří procent, což je o dva procentní body méně než v USA a o více než pět méně než je průměr v Evropě, podotýká Beran. „Situace je neustále pod kontrolou, epidemiologové jsou schopni dohledat všechny pozitivní případy,“ kvituje. Zdůrazňuje také roli občanů – pozitivně testovaní musí odpovědně zůstat dva týdny doma, aby zamezili šíření nemoci, upozorňuje epidemiolog.
Vakcína by v Česku mohla být začátkem roku, věří Prymula
Beran také zdůrazňuje, že jakmile se 75 procent populace proočkuje vakcínou, zabrání se dalšímu šíření viru v populaci. „Není žádné třetí cesty. Buď člověk onemocní, nebo proti němu bude imunizován. Musí si vytvořit nějaký stupeň imunitní odpovědi, aby byl schopen se onemocnění bránit,“ popisuje.
Podle Prymuly se do třetí fáze testování dostaly zatím tři vakcíny. „To je fáze, kdy se testuje reálná účinnost. V rámci urychlení se některé společnosti rozhodly jít cestou kombinace různých fází, aby získaly data rychleji,“ podotýká. Za reálné považuje, že koncem roku by už vakcína mohla existovat a v Česku by se mohla začít vyrábět začátkem příštího roku.
„Kdybychom proočkovali rizikové skupiny, do tří milionů lidí, tak u ostatních by to probíhalo velmi mírně, jak máme zkušenost. Na první etapu by to stačilo,“ dodává Prymula.
