Nový rekord. Na severním polárním kruhu naměřili 38 stupňů Celsia

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Malé město s asi 1300 obyvateli leží za polárním kruhem asi 4660 kilometrů severovýchodně od Moskvy.

Záznam v Guinessově knize rekordů si vysloužilo za nejextrémnější výkyvy teplot. V zimě tam totiž bývá až minus 68°C, zatímco dosavadní letní rekord byl 37,2 stupně.

Nezvykle teplé počasí na většině území Sibiře přispělo letos ke vzniku mnoha lesních požárů. Jen v Republice Sacha (Jakutsko) na severovýchodě Ruska hasiči bojují s plameny, které se rozšířily na více než 275 tisících hektarech lesa.

Teplota o 18°C vyšší, než je normální

Rekordní teplotu ještě musí ověřit nezávislí vědci, ale podle všeho je o 18°C vyšší než průměrná hodnota maximálních teplot uprostřed června.

Arktida má zkušenost s teplými léty, ale takto vysoké hodnoty jsou nestandardní. BBC uvádí, že se severní polární kruh otepluje dvakrát rychleji než světový průměr.

Městečko Verchojansk, kde bydlí přibližně třináct set lidí, se nachází přímo na polárním kruhu. Teploty se tam pohybují na extrémní škále, v lednu byly průměrně na -42°C, zatímco v červnu na 20°C.

Meteorologové jsou vlnou veder znepokojeni. Služba Copernicus pro změny klimatu uvedla, že teploty v březnu, dubnu i květnu byly o 10 °C vyšší, než by těmto měsícům odpovídalo.

Rekord dlouho nevydrží, varuje vědec z Bristolu

„Meziroční teplotní záznamy jsou rekordní po celém světě, ale Arktida se otepluje rychleji než zbytek planety,“ řekl Dann Mitchell, docent atmosférické vědy z Bristolské univerzity. „Takže není překvapivé, když rekordy lámou i v tomto regionu. Brzo bude rekord překonán znovu,“ upozornil.

Podle výzkumu agentury NASA se zemské póly oteplovaly rychleji než zbytek planety kvůli velkému přenosu energie z atmosférických procesů. Póly totiž přijímají své teplo z atmosférických a oceánských soustav, které tlačí teplo směrem od tropů k pólům. S pokračujícím oteplováním se tyto systémy zesilují a neúměrně zvyšují objem tepla na pólech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 6 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
včera v 16:58

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...