Nový rekord. Na severním polárním kruhu naměřili 38 stupňů Celsia

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Malé město s asi 1300 obyvateli leží za polárním kruhem asi 4660 kilometrů severovýchodně od Moskvy.

Záznam v Guinessově knize rekordů si vysloužilo za nejextrémnější výkyvy teplot. V zimě tam totiž bývá až minus 68°C, zatímco dosavadní letní rekord byl 37,2 stupně.

Nezvykle teplé počasí na většině území Sibiře přispělo letos ke vzniku mnoha lesních požárů. Jen v Republice Sacha (Jakutsko) na severovýchodě Ruska hasiči bojují s plameny, které se rozšířily na více než 275 tisících hektarech lesa.

Teplota o 18°C vyšší, než je normální

Rekordní teplotu ještě musí ověřit nezávislí vědci, ale podle všeho je o 18°C vyšší než průměrná hodnota maximálních teplot uprostřed června.

Arktida má zkušenost s teplými léty, ale takto vysoké hodnoty jsou nestandardní. BBC uvádí, že se severní polární kruh otepluje dvakrát rychleji než světový průměr.

Městečko Verchojansk, kde bydlí přibližně třináct set lidí, se nachází přímo na polárním kruhu. Teploty se tam pohybují na extrémní škále, v lednu byly průměrně na -42°C, zatímco v červnu na 20°C.

Meteorologové jsou vlnou veder znepokojeni. Služba Copernicus pro změny klimatu uvedla, že teploty v březnu, dubnu i květnu byly o 10 °C vyšší, než by těmto měsícům odpovídalo.

Rekord dlouho nevydrží, varuje vědec z Bristolu

„Meziroční teplotní záznamy jsou rekordní po celém světě, ale Arktida se otepluje rychleji než zbytek planety,“ řekl Dann Mitchell, docent atmosférické vědy z Bristolské univerzity. „Takže není překvapivé, když rekordy lámou i v tomto regionu. Brzo bude rekord překonán znovu,“ upozornil.

Podle výzkumu agentury NASA se zemské póly oteplovaly rychleji než zbytek planety kvůli velkému přenosu energie z atmosférických procesů. Póly totiž přijímají své teplo z atmosférických a oceánských soustav, které tlačí teplo směrem od tropů k pólům. S pokračujícím oteplováním se tyto systémy zesilují a neúměrně zvyšují objem tepla na pólech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 9 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 11 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 15 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 16 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 18 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 19 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.