Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.
Nový rekord. Na severním polárním kruhu naměřili 38 stupňů Celsia
Malé město s asi 1300 obyvateli leží za polárním kruhem asi 4660 kilometrů severovýchodně od Moskvy.
Záznam v Guinessově knize rekordů si vysloužilo za nejextrémnější výkyvy teplot. V zimě tam totiž bývá až minus 68°C, zatímco dosavadní letní rekord byl 37,2 stupně.
Nezvykle teplé počasí na většině území Sibiře přispělo letos ke vzniku mnoha lesních požárů. Jen v Republice Sacha (Jakutsko) na severovýchodě Ruska hasiči bojují s plameny, které se rozšířily na více než 275 tisících hektarech lesa.
Teplota o 18°C vyšší, než je normální
Rekordní teplotu ještě musí ověřit nezávislí vědci, ale podle všeho je o 18°C vyšší než průměrná hodnota maximálních teplot uprostřed června.
Arktida má zkušenost s teplými léty, ale takto vysoké hodnoty jsou nestandardní. BBC uvádí, že se severní polární kruh otepluje dvakrát rychleji než světový průměr.
Městečko Verchojansk, kde bydlí přibližně třináct set lidí, se nachází přímo na polárním kruhu. Teploty se tam pohybují na extrémní škále, v lednu byly průměrně na -42°C, zatímco v červnu na 20°C.
Meteorologové jsou vlnou veder znepokojeni. Služba Copernicus pro změny klimatu uvedla, že teploty v březnu, dubnu i květnu byly o 10 °C vyšší, než by těmto měsícům odpovídalo.
Rekord dlouho nevydrží, varuje vědec z Bristolu
„Meziroční teplotní záznamy jsou rekordní po celém světě, ale Arktida se otepluje rychleji než zbytek planety,“ řekl Dann Mitchell, docent atmosférické vědy z Bristolské univerzity. „Takže není překvapivé, když rekordy lámou i v tomto regionu. Brzo bude rekord překonán znovu,“ upozornil.
Podle výzkumu agentury NASA se zemské póly oteplovaly rychleji než zbytek planety kvůli velkému přenosu energie z atmosférických procesů. Póly totiž přijímají své teplo z atmosférických a oceánských soustav, které tlačí teplo směrem od tropů k pólům. S pokračujícím oteplováním se tyto systémy zesilují a neúměrně zvyšují objem tepla na pólech.