Levný kortikoid snižuje riziko úmrtí na covid-19, naznačuje výzkum z Oxfordu

Široce dostupný a levný lék dexametazon významně snižuje riziko úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, zjistili britští vědci. Provedli studii, kdy zhruba dvěma tisícovkám pacientů podávali nízké dávky kortikoidu. Počet úmrtí u nemocných napojených na plicní ventilátory byl pak díky tomu o třetinu nižší než u lidí, kteří lék nedostali. Řada expertů je ale k výsledkům tohoto výzkumu zatím spíše skeptická.

Podle autorů studie jde o průlom v boji proti koronaviru, protože dexametazon by se mohl stát prvním léčebným přípravkem s prokázaným účinkem. Podle mluvčí českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbory Peterové jsou léky s dexametazonem běžně dostupné i v Česku.

Léčivá látka dexametazon je kortikoid s protizánětlivými účinky, který se používá například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách.

SÚKL uvádí dexametazon v přehledu léků, které jsou celosvětově testované na covid-19. Koncem května Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před plošným používáním kortikosteroidů u pacientů s covidem-19, protože jejich účinky nejsou prokázané a mohou být rizikové.

Z klinického testování, které provádí Oxfordská univerzita, však vyplynulo, že dexametazon pomáhá tlumit i nepřiměřenou a často smrtící reakci imunitního systému na nákazu koronavirem, které se říká cytokinová bouře.

Velká naděje, nedostatek informací

„Tohle je zatím první a jediný lék, který prokazatelně snižuje úmrtnost a snižuje ji významně. Je to obrovský průlom,“ uvedl jeden z členů výzkumného týmu, profesor Peter Horby. 

U pacientů připojených na dýchací přístroj kortikoid snižuje riziko úmrtí ze 40 na 28 procent, což znamená, že díky léku se dá zabránit úmrtí jednoho z osmi pacientů. U nemocných, kteří potřebují léčbu kyslíkem, se úmrtnost po podání léku snížila z 25 na 20 procent.

Podle serveru BBC to znamená, že v případě Británie mohla být celková bilance úmrtí o pět tisíc obětí nižší, pokud by lék od začátku epidemie dostali všichni rizikoví pacienti.

„Je tu jednoznačný přínos. Desetidenní léčba dexametazonem vyjde u jednoho pacienta zhruba na pět liber (150 korun). Záchrana jednoho lidského života tak vlastně stojí 35 liber. Tento lék je globálně dostupný,“ doplnil Martin Landray, další z odborníků, kteří výzkum provádějí.

Výhrady vůči novince vyjádřil odborný web Statnews, který se věnuje novinkám v medicíně. Podle něj ještě nebyla studie zveřejněna a také neprošla oponentským řízením, které by potvrdilo nebo vyvrátilo správnost výzkumu. Za nezodpovědné vyvolávání naděje považuje tyto informace i expert Atul Gawande, podle něhož je také třeba počkat na více informací. Své námitky už vyjádřili i čeští experti:

Podle autorů studie by nyní nemocnice měly podávat lék vážně nemocným pacientům s covidem neprodleně, pokud budou k léčbě indikováni. U lidí, kteří mají lehký průběh infekce, naproti tomu lék nijak nepomáhá a experti radí, aby si jej nakažení sami nekupovali.

Britský tým už od března ověřoval účinnost mnoha látek, mimo jiné i léku proti malárii hydroxychlorochin –⁠ ten v testech propadl. K užívání už doporučil protivirový přípravek remdesivir vyvinutý týmem firmy Gilead Sciences pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Podle dosavadních zjištění nesnižuje riziko úmrtí, pomáhá ale zkrátit dobu rekonvalescence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...