Každou zimu se asi deset tisíc keporkaků vydá na téměř pět tisíc kilometrů dlouhou cestu z chladných, ale na potravu bohatých míst u Aljašky do teplých vod u Havaje. Tam je moře ideální k tomu, aby tam na jaře přivedli k životu mláďata.
Vědci z MMRP se spojili s inženýry ze dvou amerických univerzit a pomocí jejich technického vybavení keporkaky sledovali – zajímalo je především, jak vypadá interakce mezi samicemi a jejich mláďaty. Na sedm mladých keporkaků připevnili nejrůznější přístroje, samozřejmě pomocí neinvazivních metod, takže mláďata nijak nezranili. Kromě hloubkoměrů, akcelerometrů a automatických nahrávačů zvuku to byly i kamery.
Biologové tak získali nejen spoustu dat ohledně pohybu a dýchání označených velryb, ale také hodiny záběrů. Přímo z pohledu velryby tak mohli pozorovat mnoho unikátních situací, například to, jak matka pod vodou kojí své mládě:
Tyto záběry jsou nejen působivé, ale především vědcům prozrazují spoustu informací o chování keporkaků, které mohou být využité například pro jejich lepší ochranu.
„Skoro na vlastní oči vidíme, co vidí tato zvířata, s čím se setkávají a co zažívají,“ uvedl ředitel MMRP Lars Bejder. „Záběry, které jsme získali, jsou vzácné a jedinečné. Pomocí nich můžeme spočítat, jak dlouho trvá kojení u keporkaků – a to je opravdu důležité,“ dodal.
Tento tým mořských biologů má s keporkaky už mnoho zkušeností; již se jim podařilo získat spoustu unikátních záběrů.
Před rokem například nafilmovali úplně novorozené mládě:
Nedávno zase získali záběry, jak keporkaci loví pomocí vzduchových bublin:
