Nespoléhejte se na očkování proti koronaviru, varují přední světoví experti

Lidstvo bude muset žít s hrozbou koronaviru i v „dohledné budoucnosti“ a bude se muset tomuto viru přizpůsobit. Neexistuje totiž záruka, že se podaří v nejbližších letech vyvinout fungující očkování. Takto varoval epidemiolog z Imperial College v Londýně a současně expert Světové zdravotnické organizace (WHO) na nemoc COVID-19 David Nabarro.

V rozhovoru pro deník The Observer Nabarro uvedl, že veřejnost by neměla předpokládat, že bude fungující široce použitelná vakcína proti novému koronaviru vyvinuta v blízké budoucnosti; naopak lidé se budou muset přizpůsobovat této stále přítomné hrozbě.

„Nemusí se podařit vyvinout bezpečné očkování proti jakémukoliv viru,“ tvrdí expert. „Pokud jde o vývoj vakcíny, některé viry jsou velmi, velmi složité – takže v dohledné budoucnosti si budeme muset najít způsoby, jak s tímto virem dále žít.“ Podle vědce to znamená především naučit se co nejlépe izolovat ty, kteří vykazují známky nemoci a také jejich kontakty. Starší lidé budou muset být podle Nabarra mnome lépe chráněni a kromě toho bude zapotřebí dlouhodobě zajistit kapacitu nemocnic. „Stane se to pro nás novým normálem,“ dodal vědec.

Nabarro není jediným vědcem, který je k rychlému vývoji očkování skeptický. Také podle profesora Iana Frazera Queenslandské univerzity tento konkrétní koronavirus představuje výzvu, s jakou se vědci ještě nesetkali. Frazer má přitom s vakcínami řadu zkušeností, podílel se na úspěšném – a letitém – vývoji očkování proti lidskému papillomaviru, který způsobuje rakovinu děložního čípku.

V rozhovoru pro australskou stanici ABC uvedl, že očkování proti jakémukoliv z existujícíh koronavirů bylo doposud nemožné především proto, že virus infikuje horní cesty dýchací, které lidský imunitní systém nedokáže dobře chránit. Tento názor potvrdila i jeho kolegyně Larisa Labzinová, imunoložka ze stejné vysoké školy. „U každého viru nebo bakterie, která způsobuje nemoc, potřebujeme jinou vakcínu: protože imunitní odpověď, která je s ní spojená, je pokaždé jiná,“ uvedla vědkyně.

Dýchací cesty jsou oříšek

Podle profesora Frazera jsou dýchací cesty z hlediska očkování problematické především proto, že se jedná vlastně o samostatný imunitní systém, který není snadno přístupný existujícími očkovacími technologiemi.

Je sice uvnitř těla, ale jinak se chová spíše jako jeho povrch; je proto složité dostat do něj účinně očkovací látky. Na povrchu těla nevznikají tak silné imunitní reakce, protože organismus se tam před cizorodými vlivy chrání jinak.

U jiných koronavirů se podle Frazera již stalo, že při vývoji očkování se dostavil přesně opačný než očekávaný výsledek: nebezpečnost infekce po něm dokonce vzrostla. Stalo se to například u jedné z vakcín proti koronaviru, který postihuje zvířata, ale také při experimentech s očkováním proti koronaviru SARS.

Američtí experti jsou k vakcíně nedůvěřiví

Podobně obezřetní jsou vůči blízkému příchodu očkování i američtí vědci. Anthony Faucci, ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci, opakovaně zdůrazňuje, že jakákoliv snaha o vakcínu bude trvat nejméně rok až 18 měsíců. Podle expertů, které oslovil deník New York Times jsou ale i tyto odhady velmi optimistické. 

Na vývoji se ale podílí nesrovnatelně větší množství vědců a je také mnohem lépe financovaný než jakýkoliv srovnatelný projekt v dějinách. Moderní biotechnologie jsou schopné vznik očkování výrazně urychlit, ale není příliš realistické akcelerovat klinické testy.

V současné době se už sedm kandidátů na vakcínu testuje klinicky – čtyři v Číně, dva v USA a jeden ve Velké Británii. Asi dvě až tři desítky dalších kandidátů jsou ve fázi preklinického výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...