Lidstvo bude muset žít s hrozbou koronaviru i v „dohledné budoucnosti“ a bude se muset tomuto viru přizpůsobit. Neexistuje totiž záruka, že se podaří v nejbližších letech vyvinout fungující očkování. Takto varoval epidemiolog z Imperial College v Londýně a současně expert Světové zdravotnické organizace (WHO) na nemoc COVID-19 David Nabarro.
Nespoléhejte se na očkování proti koronaviru, varují přední světoví experti
V rozhovoru pro deník The Observer Nabarro uvedl, že veřejnost by neměla předpokládat, že bude fungující široce použitelná vakcína proti novému koronaviru vyvinuta v blízké budoucnosti; naopak lidé se budou muset přizpůsobovat této stále přítomné hrozbě.
„Nemusí se podařit vyvinout bezpečné očkování proti jakémukoliv viru,“ tvrdí expert. „Pokud jde o vývoj vakcíny, některé viry jsou velmi, velmi složité – takže v dohledné budoucnosti si budeme muset najít způsoby, jak s tímto virem dále žít.“ Podle vědce to znamená především naučit se co nejlépe izolovat ty, kteří vykazují známky nemoci a také jejich kontakty. Starší lidé budou muset být podle Nabarra mnome lépe chráněni a kromě toho bude zapotřebí dlouhodobě zajistit kapacitu nemocnic. „Stane se to pro nás novým normálem,“ dodal vědec.
Nabarro není jediným vědcem, který je k rychlému vývoji očkování skeptický. Také podle profesora Iana Frazera Queenslandské univerzity tento konkrétní koronavirus představuje výzvu, s jakou se vědci ještě nesetkali. Frazer má přitom s vakcínami řadu zkušeností, podílel se na úspěšném – a letitém – vývoji očkování proti lidskému papillomaviru, který způsobuje rakovinu děložního čípku.
V rozhovoru pro australskou stanici ABC uvedl, že očkování proti jakémukoliv z existujícíh koronavirů bylo doposud nemožné především proto, že virus infikuje horní cesty dýchací, které lidský imunitní systém nedokáže dobře chránit. Tento názor potvrdila i jeho kolegyně Larisa Labzinová, imunoložka ze stejné vysoké školy. „U každého viru nebo bakterie, která způsobuje nemoc, potřebujeme jinou vakcínu: protože imunitní odpověď, která je s ní spojená, je pokaždé jiná,“ uvedla vědkyně.
Dýchací cesty jsou oříšek
Podle profesora Frazera jsou dýchací cesty z hlediska očkování problematické především proto, že se jedná vlastně o samostatný imunitní systém, který není snadno přístupný existujícími očkovacími technologiemi.
Je sice uvnitř těla, ale jinak se chová spíše jako jeho povrch; je proto složité dostat do něj účinně očkovací látky. Na povrchu těla nevznikají tak silné imunitní reakce, protože organismus se tam před cizorodými vlivy chrání jinak.
U jiných koronavirů se podle Frazera již stalo, že při vývoji očkování se dostavil přesně opačný než očekávaný výsledek: nebezpečnost infekce po něm dokonce vzrostla. Stalo se to například u jedné z vakcín proti koronaviru, který postihuje zvířata, ale také při experimentech s očkováním proti koronaviru SARS.
Američtí experti jsou k vakcíně nedůvěřiví
Podobně obezřetní jsou vůči blízkému příchodu očkování i američtí vědci. Anthony Faucci, ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci, opakovaně zdůrazňuje, že jakákoliv snaha o vakcínu bude trvat nejméně rok až 18 měsíců. Podle expertů, které oslovil deník New York Times jsou ale i tyto odhady velmi optimistické.
Na vývoji se ale podílí nesrovnatelně větší množství vědců a je také mnohem lépe financovaný než jakýkoliv srovnatelný projekt v dějinách. Moderní biotechnologie jsou schopné vznik očkování výrazně urychlit, ale není příliš realistické akcelerovat klinické testy.
V současné době se už sedm kandidátů na vakcínu testuje klinicky – čtyři v Číně, dva v USA a jeden ve Velké Británii. Asi dvě až tři desítky dalších kandidátů jsou ve fázi preklinického výzkumu.
