Tání ledu v Grónsku vloni přispělo ke zvýšení hladiny oceánů ze 40 procent

Vloni zažil kilometry silný grónský ledovec rekordní ztrátu ledu – odteklo z něj mnohem více vody než získal pomocí sněhových srážek. Podle nové studie ztratilo Grónsko asi 600 miliard tun ledu, což zvýšilo hladinu oceánů o 1,5 milimetru, tedy asi 40 procent celkového zvýšení.

Psí spřežení brodící se vodou v Grónsku
Zdroj: ČTK/AP/Steffen M. Olsen

Až do konce dvacátého století byl stav grónského pevninského ledovce stabilní – ztrácel přibližně tolik ledu, kolik získával. Obsahuje přitom tolik vody, že kdyby celý roztál, zvýšilo by to hladinu oceánů o celých sedm metrů. Podle autorů studie, která vyšla v polovině dubna v odborném časopise The Cryosphere, je příčina toho, proč led tak rekordně tál, nečekaná.

Roku 2019 to totiž nebyly nadprůměrně vysoké teploty, ale především nezvykle vysoký tlak vzduchu spojený s globálním oteplováním. Právě tyto systémy způsobily, že nad jižním Grónskem nevznikal dostatek oblačnosti. Na led kvůli tomu mohlo dopadat více přímého slunečního světla, které vedlo k tání povrchu ledovce. Navíc méně mraků znamená méně sněžení – sněhu napadlo o 100 miliard tun méně oproti průměru z let 1980–1999.

K tání přispěl ještě další vliv: nedostatek nového sněhu zanechal na povrchu starý špinavý sníh, který kvůli své tmavší barvě teplo spíše absorbuje než odráží. Všechny tyto procesy se odehrávaly na celém Grónsku a vedly ke vzniku řek, kterými odtátá voda tekla do moře.

„Tyto atmosférické podmínky se stávají stále častějšími,“ uvedl hlavní autor výzkumu Marco Tedesco. „Velmi pravděpodobně za to mohou změny v tryskovém proudění,“ myslí si vědec.

Dvojnásobné oteplování

Průměrné teploty v Arktidě stouply od poloviny 19. století o dva stupně Celsia, což je dvojnásobek světového průměru. „Jinými slovy změny klimatu vedou k tomu, že podmínky pro vysoký tlak vzduchu jsou nad Grónskem častější,“ komentoval výsledky profesor Tedesco.
Rok 2019 nebyl v tomto ohledu žádným unikátem, tyto podmínky se objevovaly asi v polovině roků během 21. století. Tyto faktory systémů vysokého tlaku nejsou součástí klimatických modelů, podle nichž předvídá Mezivládní klimatický panel vývoj globálních změn grónského ledovce, varují vědci ve studii.

„Je pravděpodobné, že budoucí tání podceňujeme asi dvojnásobně,“ řekl spoluautor studie Xavier Fettweis agentuře AFP. Právě tlak byl roku 2019 zodpovědný za přibližně 70 % tání ledu na povrchu Grónska – za zbytek mohou vyšší teploty. Jedním z důkazů pro vědce je, že vloni odtálo přibližně stejné množství vody jako v rekordním roce 2012, přitom teploty vzduchu byly výrazně nižší.