60 minut potmě pro planetu. Po celém světě zhasínají světla, v Česku se Hodina Země držela v sobotu večer

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu se světla symbolicky zhasínají po celém světě.

O půl deváté večer, v závislosti na lokálním časovém pásmu, se na různých místech světa postupně zhasínají světla. Planeta tak nebude potmě v totožnou chvíli, ale postupně. Například v Sydney si tak užili hodinu potmě jako mezi prvními. Stejně jako před třinácti lety, kdy se akce konala poprvé, se zhasla ikonická budova australské opery. Akci pořádá Světový fond na ochranu přírody (WWF). 

Úspora energie, byť jen symbolická, má upozornit na zhoršující se stav životního prostředí. „Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Její organizace akci v Česku od roku 2010 koordinuje.

Podle odhadů organizátorů se v Česku letos účastnilo akce 114 obcí, 56 firem a organizací i některé památky. Ve 20:30 na hodinu zhasl Klášter Broumov nebo brněnský Kostel Panny Marie Pomocnice Křesťanů.

Speciální přístup k akci má Praha. V centru postupně zhasínala deset dominant, podle historické doby jejich vzniku, od 12. až po 21. století. 

Do tmy se ponořily také slavné světové památky. V Německu například katedrála v Kolíně nad Rýnem či Braniborská brána v Berlíně. Loni při stejné příležitosti zhasla Eiffelova věž v Paříži, mrakodrapy v Hongkongu či londýnský Buckinghamský palác. 

Aktivisté vyzývají: „Dejte si klimatický závazek“

Organizátoři Hodiny Země letos cílí na jednotlivce. „Byli bychom rádi, aby si každý uvědomil možné negativní dopady svých každodenních činností na klima a zavázal se je snižovat. Na webu kampaně je proto nabídka dobrovolných závazků, ze kterých si mohou vybrat, nebo si stanovit klimatický závazek vlastní,“ uvádí v tiskové zprávě.

Závazek si v tuzemsku daly i některé obce. Nejrozsáhlejší cíle má Frýdek-Místek, který se chce zaměřit na snižování spotřeby energií, výměnu domácích kotlů za bezemisní nebo na šetrnou dopravu.

Letos jen digitálně

Loni se celosvětově do akce zapojilo 187 zemí a zhaslo na tři tisíce významných památek. Letošní zájem bude pravděpodobně kvůli koronavirové pandemii nižší. V souvislosti s tím organizátoři všem doporučili, aby se do Hodiny Země lidé zapojili jen digitálně.

Jejich výzvu podpořila i švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Hodina Země je pro mě každou hodinou každého dne,“ dodala. Čeští iniciátoři akce s ní souhlasí a věří, že symbolickou hodinou potmě vše teprve začíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 11 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 13 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 14 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 18 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 19 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...