60 minut potmě pro planetu. Po celém světě zhasínají světla, v Česku se Hodina Země držela v sobotu večer

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu se světla symbolicky zhasínají po celém světě.

O půl deváté večer, v závislosti na lokálním časovém pásmu, se na různých místech světa postupně zhasínají světla. Planeta tak nebude potmě v totožnou chvíli, ale postupně. Například v Sydney si tak užili hodinu potmě jako mezi prvními. Stejně jako před třinácti lety, kdy se akce konala poprvé, se zhasla ikonická budova australské opery. Akci pořádá Světový fond na ochranu přírody (WWF). 

Úspora energie, byť jen symbolická, má upozornit na zhoršující se stav životního prostředí. „Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Její organizace akci v Česku od roku 2010 koordinuje.

Podle odhadů organizátorů se v Česku letos účastnilo akce 114 obcí, 56 firem a organizací i některé památky. Ve 20:30 na hodinu zhasl Klášter Broumov nebo brněnský Kostel Panny Marie Pomocnice Křesťanů.

Speciální přístup k akci má Praha. V centru postupně zhasínala deset dominant, podle historické doby jejich vzniku, od 12. až po 21. století. 

Do tmy se ponořily také slavné světové památky. V Německu například katedrála v Kolíně nad Rýnem či Braniborská brána v Berlíně. Loni při stejné příležitosti zhasla Eiffelova věž v Paříži, mrakodrapy v Hongkongu či londýnský Buckinghamský palác. 

Aktivisté vyzývají: „Dejte si klimatický závazek“

Organizátoři Hodiny Země letos cílí na jednotlivce. „Byli bychom rádi, aby si každý uvědomil možné negativní dopady svých každodenních činností na klima a zavázal se je snižovat. Na webu kampaně je proto nabídka dobrovolných závazků, ze kterých si mohou vybrat, nebo si stanovit klimatický závazek vlastní,“ uvádí v tiskové zprávě.

Závazek si v tuzemsku daly i některé obce. Nejrozsáhlejší cíle má Frýdek-Místek, který se chce zaměřit na snižování spotřeby energií, výměnu domácích kotlů za bezemisní nebo na šetrnou dopravu.

Letos jen digitálně

Loni se celosvětově do akce zapojilo 187 zemí a zhaslo na tři tisíce významných památek. Letošní zájem bude pravděpodobně kvůli koronavirové pandemii nižší. V souvislosti s tím organizátoři všem doporučili, aby se do Hodiny Země lidé zapojili jen digitálně.

Jejich výzvu podpořila i švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Hodina Země je pro mě každou hodinou každého dne,“ dodala. Čeští iniciátoři akce s ní souhlasí a věří, že symbolickou hodinou potmě vše teprve začíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...