60 minut potmě pro planetu. Po celém světě zhasínají světla, v Česku se Hodina Země držela v sobotu večer

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima. V závislosti na časovém pásmu se světla symbolicky zhasínají po celém světě.

O půl deváté večer, v závislosti na lokálním časovém pásmu, se na různých místech světa postupně zhasínají světla. Planeta tak nebude potmě v totožnou chvíli, ale postupně. Například v Sydney si tak užili hodinu potmě jako mezi prvními. Stejně jako před třinácti lety, kdy se akce konala poprvé, se zhasla ikonická budova australské opery. Akci pořádá Světový fond na ochranu přírody (WWF). 

Úspora energie, byť jen symbolická, má upozornit na zhoršující se stav životního prostředí. „Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet,“ vysvětluje ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Její organizace akci v Česku od roku 2010 koordinuje.

Podle odhadů organizátorů se v Česku letos účastnilo akce 114 obcí, 56 firem a organizací i některé památky. Ve 20:30 na hodinu zhasl Klášter Broumov nebo brněnský Kostel Panny Marie Pomocnice Křesťanů.

Speciální přístup k akci má Praha. V centru postupně zhasínala deset dominant, podle historické doby jejich vzniku, od 12. až po 21. století. 

Do tmy se ponořily také slavné světové památky. V Německu například katedrála v Kolíně nad Rýnem či Braniborská brána v Berlíně. Loni při stejné příležitosti zhasla Eiffelova věž v Paříži, mrakodrapy v Hongkongu či londýnský Buckinghamský palác. 

Aktivisté vyzývají: „Dejte si klimatický závazek“

Organizátoři Hodiny Země letos cílí na jednotlivce. „Byli bychom rádi, aby si každý uvědomil možné negativní dopady svých každodenních činností na klima a zavázal se je snižovat. Na webu kampaně je proto nabídka dobrovolných závazků, ze kterých si mohou vybrat, nebo si stanovit klimatický závazek vlastní,“ uvádí v tiskové zprávě.

Závazek si v tuzemsku daly i některé obce. Nejrozsáhlejší cíle má Frýdek-Místek, který se chce zaměřit na snižování spotřeby energií, výměnu domácích kotlů za bezemisní nebo na šetrnou dopravu.

Letos jen digitálně

Loni se celosvětově do akce zapojilo 187 zemí a zhaslo na tři tisíce významných památek. Letošní zájem bude pravděpodobně kvůli koronavirové pandemii nižší. V souvislosti s tím organizátoři všem doporučili, aby se do Hodiny Země lidé zapojili jen digitálně.

Jejich výzvu podpořila i švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Hodina Země je pro mě každou hodinou každého dne,“ dodala. Čeští iniciátoři akce s ní souhlasí a věří, že symbolickou hodinou potmě vše teprve začíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...