Vědci z Masarykovy univerzity budou v Antarktidě sledovat vliv klimatu na led i život

Vědci z Masarykovy univerzity budou letos v Antarktidě sledovat dopady klimatické změny na ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. Na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse odjede příští pátek z Česka devítičlenná výprava. Koncem ledna pak vyrazí další šestičlenná expedice na Nelsonův ostrov v souostroví Jižní Shetlandy, kde bude sbírat vzorky pro další výzkum.

Letošní expedice mají méně účastníků než v minulých letech, příčinou je dlouhodobě nevyjasněné financování Českého antarktického výzkumného programu. Obě výpravy prozatím hradí přírodovědecká fakulta, zároveň pokračují jednání s ministerstvem školství o optimálním zajištění dlouhodobého financování českých aktivit v Antarktidě. Jde o specifický výzkum, pro který se obtížně hledá vhodný dotační titul.

Devítičlenná výprava měla z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse vyrazit v neděli, nový termín je pátek 17. ledna. Důvodem je porucha lodi chilského námořnictva, která měla expedici přepravit z Punta Arenas na chilskou stanici na Antarktickém poloostrově.

Kontinuální vědecká činnost je přitom podmínkou pro udržení konzultativního členství Česka v systému Smlouvy o Antarktidě, řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Status má pouze 29 států, které tak mohou spolurozhodovat o tom, jaké aktivity je možné v Antarktidě v současnosti a v budoucnu vykonávat. 

Nahrávám video

Expedice na ostrov Jamese Rosse pořádá univerzita téměř patnáct let. Kromě dlouhodobého sledování dopadů změn klimatu na jednotlivé složky životního prostředí čeká v tomto roce odborníky také práce na novém výzkumu.

Co se děje, když mizí led

„V rámci spolupráce s portugalským národním antarktickým programem budeme sledovat vazby mezi osídlením odledněných ploch různými mikroorganismy a rostlinami a ústupem ledovců, a to v řádech tisíciletí, ale i jednotlivých let. Tento výzkum se zaměřuje na celou oblast Antarktického poloostrova a my jej kompletně zajišťujeme na východním pobřeží,“ uvedl Nývlt.

Podobně jako v předchozích letech se vědci na Mendelovu stanici dostanou z Punta Arenas přes stanici Bernardo O'Higgins na Antarktickém poloostrově. „První část cesty absolvujeme na lodi chilského námořnictva a následně nás vrtulníky chilského letectva dopraví na základnu,“ dodal vedoucí letošní expedice Kamil Láska.

Druhým rokem usiluje univerzita o rozšíření antarktického výzkumného programu na Nelsonův ostrov. Mezinárodní výprava pod vedením Pavla Kaplera tam letos vyrazí koncem ledna. Jejími členy budou tři dobrovolníci z Českého antarktického nadačního fondu, který vlastní tamní infrastrukturu, a dva portugalští vědci. Expedice se zaměří na výzkum místní živé přírody, na technické zajištění dlouhodobého sledování klimatu a sběr vzorků pro kolegy z různých výzkumných institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 11 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 12 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 13 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 17 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.