Dva druhy lemurů jsou kriticky ohrožené. Jejich zánik může mít dominový efekt na celý Madagaskar

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Ostrovní stát u jihovýchodního pobřeží afrického kontinentu je jediným místem na světě, kde lze lemury, malé primáty, kteří se miliony let vyvíjeli odděleně od afrických opic, spatřit ve volné přírodě. Žije jich tu 101 různých druhů, převážná část z nich je však na seznamu ohrožených zvířat.

Jeden z druhů lemurů ohrožených lidskou činností a změnou klimatu přijde v následujících 50 letech v nejhorším případě až o 90 procent svého prostředí, tvrdí vědci z týmu americké ekoložky Toni Lyn Morelliové. Ti varují před následky, které by vymizení byť jednoho druhu mělo na celý ekosystém – poloopice se totiž živí ovocem, jehož semena tak roznášejí po pralese.

„Ztráta jednoho z druhů by pravděpodobně měla dominový efekt na celou strukturu a integritu zbývajícího lesa,“ uvádějí výzkumníci.

Ohrožené druhy

Ve studii zmíněné dva druhy lemurů, latinsky nazývané Varecia variegata – neboli vari černobílý a Varecia rubra – neboli vari červený, jsou podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) kriticky ohrožené již teď. Ke zmenšování jejich počtů přispěl lov, ztráta přirozeného prostředí a invazivní druhy.

Vari rudý
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Madagaskar, který má jednu z nejvyšších měr chudoby na světě, od poloviny 20. století přišel o zhruba 45 procent lesů. Podle AFP ostrovní stát nemá na ochranu a uchování svých přírodních zdrojů dost peněz a je tedy možné, že odlesňování bude v zemi dál pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 8 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...