Mise sondy Voyager 2 zveřejnila poprvé výsledky měření z mezihvězdného prostoru, kam se družice dostala zhruba před rokem jako teprve druhé těleso v historii vyrobené člověkem. Měření ukazují, že je tato oblast jiná, než věda doposud tušila.
Družice Voyager 2 prozkoumala okraj Sluneční soustavy. Poslala první data o téměř neznámém prostoru
V listopadu 2018 opustila sonda Voyager 2 takzvanou heliosféru, tedy bublinu částic a magnetického pole, které vytváří kolem naší Sluneční soustavy. Stalo se to 5. listopadu a sonda Voyager 2 byla teprve druhým lidmi vyrobeným tělesem, které se do mezihvězdného prostoru dostalo – tím prvním byl Voyager 1. Pomyslnou hranici překročila ve vzdálenosti 18 miliard kilometrů od Země.
Na hranici Sluneční soustavy
Přístroje Voyageru 2 přechod do mezihvězdného prostoru zachytily; ukázaly jiné výsledky než při průletu prvního Voyageru. Odhalily totiž dříve neodhalenou oblast interakcí mezi částicemi z vnějšího vesmíru a těmi ze Sluneční soustavy. Zatím není úplně jasné, co se v ní děje, ale vědci tomu zasvětili rovnou pět článků v odborném žurnálu Nature Astronomy.
Tento přechod vědci metaforicky popisují jako obraz mořského pobřeží, kdy řídnoucí písek představuje částice ze Sluneční soustavy a oceánem je volný kosmický prostor.
Události: Před 40 lety se vydal Voyager na misi (zdroj: ČT24)
Měření probíhalo ve vzdálenosti 119 astronomických jednotek od Slunce – přitom jedna astronomická jednotka odpovídá vzdálenosti Země od Slunce. Prokázalo, že tato oblast není rozhodně volným vesmírným prostorem prakticky bez částic, jak se dříve jevilo – naopak je zde mnoho částic jak od Slunce, tak těch přicházejících z vnějšího vesmíru. Ani Voyager 2, ani jeho předchůdce Voyager 1 se zatím nedostaly do prostoru, kde je jen minimum částic.
Astronomové doufají, že se z analýzy dat dozvědí více o tom, jak tato oblast na hranici Sluneční soustavy chrání planety před kosmickým zářením.
Kosmický cestovatel
Americká sonda Voyager 2 byla určená pro průzkum vnějších planet Sluneční soustavy. Jako první a jediná sonda prolétla kolem planet Uran a Neptun a zkoumala i planety Jupiter a Saturn.
Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v srpnu 1977 a v září toho roku ji následovala sonda Voyager 1, každá letí jiným směrem. Druhý vypuštěný aparát se pohybuje vyšší rychlostí, a proto Sluneční soustavu opustil dříve než jeho sesterská sonda, a to v září 2013.
Sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. I potom poletí Mléčnou dráhou, i když už mlčící.
Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Willieho Johnsona.