Bezprostředním důsledkem dopadu asteroidu bylo zatím poslední velké vymírání druhů; věda ale doposud nebyla schopná popsat, čím přesně to asteroid Chicxulub způsobil. Nejnovější výzkum ukazuje, že zásadní vliv měly změny v oceánech vyvolané tímto kosmickým tělesem.
Autoři výsledky popsali v článku, který vyšel v odborném žurnálu PNAS. Zkoumali několik míst na Zemi, aby ukázali, jak oceány vypadaly těsně před dopadem asteroidu a těsně po něm. Z výsledků výzkumů vyplývá, že před dopadem asteroidu se mořská voda nestávala více kyselou.
To se ale změnilo po jeho pádu; kyselost v té době začala intenzivně stoupat. Klíčovým se ukázal průzkum jedné holandské jeskyně – tam se našlo velké množství skvěle zkoumatelných usazenin včetně zbytků zkamenělého pravěkého planktonu.
A právě na těchto mikroskopických organismech se silné okyselení oceánu projevilo velmi intenzivně: voda byla tak kyselá, že to neumožnilo planktonu vybudovat si ochranné schránky. Pokud vůbec vznikly, kyselá voda je rozpustila.
A to vedlo k jejich vymření, což mělo poté dramatický dopad na celý ekosystém: na planktonu je závislý veškerý život v horních vrstvách oceánu. To narušilo uhlíkový cyklus v pravěkých mořích a způsobilo masivní vymírání – jeho projevy musely proniknout i na pevninu. Muselo trvat miliony let, než se úroveň kyselosti moří opět vrátila na původní hodnoty.
Jde jen o jedno z vysvětlení příčin této pravěké katastrofy. Letos vyšly dvě studie, které upozornily, že vliv mohly mít také masivní sopečné erupce v oblasti dnešních Dekkánských trap v Indii.
