Vědci objevili na Východoantarktickém ledovci desítky tisíc jezírek vzniklých táním. Toto množství je překvapilo, protože je srovnatelné s daleko teplejšími místy. Informují o tom v odborném časopise Scientific Reports a varují, že i tato oblast je zranitelná oteplováním. Voda z jezírek totiž může urychlovat posouvání ledové masy do moře.
Satelity našly ve východní Antarktidě přes 65 tisíc nových jezírek tvořených tajícím ledem
Vědci ze dvou britských univerzit sledovali v létě roku 2017 pomocí špičkových satelitů asi pět milionů kilometrů čtverečních východní části Antarktidy. Detailní analýza tam našla 65 459 jezírek, která jsou tvořená vodou z roztátého ledovce. Většina z nich byla drobná, měla přibližně rozměry plaveckého bazénu. To největší ale měřilo 70 kilometrů čtverečních.
Že led v době antarktického léta (tedy v lednu) taje, je přirozené, na jižní polokouli dopadá v té době více tepla a rtuť v pomyslném teploměru se tak dostává nad nulu. Množství jezírek ale autory tohoto výzkumu zaskočilo.
„Věděli jsme už nějakou dobu, že se na východní Antarktidě tvoří jezírka, ale překvapilo nás, jaké množství se jich tam zformovalo,“ uvedl hlavní autor výzkumu Chris Stokes z Durham University. „Hustota výskytu jezírek v některých oblastech je podobná jako ta, kterou jsme pozorovali v Grónsku nebo na Antarktickém poloostrově, jež jsou obecně považované za výrazně teplejší místa,“ doplnil vědec. „Vyvolává to obavy, protože víme z jiných oblastí, že velké množství jezer může přispět k rozpadu ledovců.“
Mizející led
Antarktický ledový příkrov zaujímá hlavní část pevninské části nejjižnějšího světadílu. Je to největší masa zmrzlé vody na planetě – pokrývá plochu o velikosti téměř 14 milionů kilometrů čtverečních, což je skoro o polovinu více než celá Evropa. Obsahuje téměř třicet milionů kilometrů krychlových ledu. Kdyby všechen roztál, hladina oceánu by stoupla asi o 58 metrů.
Výzkumy, které se Východoantarktickému ledovému příkrovu v poslední době věnují, docházejí ke značně rozporuplným výsledkům. Řada studií varovala, že je změnami klimatu zranitelnější, než se zdálo, ale jiné tyto obavy zase vyvrací.
„Existují modely, které předvídají, že se vnitřní část Východoantarktického ledového příkrovu příliš nezmění ani v případě, že by se západní ledovec zcela rozpustil,“ uvedli vědci ve zprávě po celé studii z roku 2017. Podle těchto modelů by jádro mělo zůstat stabilní i v případě, kdy by se jeho okraje začaly rozpadat. „Ukázalo se, že naše data právě tyto modely podporují,“ uvedli vědci. „Je skvělé vidět takové údaje.“
Nejnovější výzkum
Nová satelitní data ale tento optimismus příliš nepotvrzují. „Na druhém konci Země jsme viděli, jak se taková jezírka rozšiřují do vnitrozemí s tím, jak stoupají teploty. A obáváme se potenciálních důsledků pro další tání a ztrátu ledu i zde,“ uvedla spoluautorka studie Amber Leesanová. „Až donedávna jsme se domnívali, že východní Antarktida je příliš studená na to, aby byla podobně zranitelná, ale tato práce ukazuje, že existují paralely s našimi pozorováními v Grónsku,“ dodala vědkyně.
Před táním ledu a jeho dopady varovala na konci září také zvláštní zpráva Klimatického panelu OSN.
